Amerika varuje Evropu před drastickými rozpočtovými škrty

15. 6. 2010

Jenže, pokračuje Observer, bylo by chybné se domnívat, že v této věci existuje mezinárodní konsensus. Ve Spojených státech v určitých kruzích vládnou vážné obavy, že vlády Evropské unie nyní jednají v přímém rozporu se strategií, kterou schválila skupina G20 na vrcholu hospodářské krize.

Minulý týden se vyjádřilo americké ministerstvo financí zcela jasně: Příliš mnoho rozpočtových škrtů příliš rychle poškodí křehké a pomalé hospodářské oživení světa. Americký ministr financí Timothy Geithner zdůraznil na nedávném jednání skupiny G20, že si Amerika nepřeje, aby velké evropské země, jako Německo příliš omezily státní výdaje, protože to poškodí domácí poptávku. "Klíčové země Evropy, nejsilnější, nejbohatší země Evropy, musejí být dál aktivní, aby to napomáhalo hospodářskému oživení," konstatoval Geithner.

Mluvil zdvořile a diplomaticky. Avšak jeho názory podpořil celý sbor souhlasných hlasů od ekonomů a komentátorů. Na pravici i na levici vyjadřují čelní američtí komentátoři znepokojení amerických vládních činitelů, že náhlá konverze Evropy směrem k drastickým rozpočtovým škrtům poškodí americké hospodářství a zlikviduje první nepevné kroky Evropy směrem k hospodářskému oživení, protože škrty zlikvidují globální poptávku po výrobcích.

"Nesprávný přístup k deficitům," bouřil redakční komentář amerického deníku New York Times. Argumentoval: "Náhlé drsné nadšení pro finanční škrty, zejména v silnějších ekonomikách, bude kontraproduktivní. Odsoudí Evropu k mnoha letům stagnace nebo ještě k něčemu horšímu." Komentátor deníku New York Times Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, argumentoval stejně. Krugman ostře kritizuje úprk k rozpočtovým škrtům. Argumentuje, že jen vládní finanční pobídky spotřebitelské poptávky vytáhnout americkou - a světovou - ekonomiku z krize.

Krugman to energicky zdůraznil na svém blogu. "Správné je dělat věci, které omezí výdaje a zvýší státní příjem, až se hospodářství zotavilo. Je nutno počkat, až ekonomika posílí natolik, že vládní škrty dokáže absorbovat. Avšak jestřábi pořadují škrty v době, kdy nezaměstnanost ještě pořád dosahuje rekordních výšek - nikoliv proto, že by to požadovaly trhy, nikoliv proto, že to nějak změní dlouhodobé finanční vyhlídky, ale protože si myslíme, že trhy to možná někdy v budoucnosti budou vyžadovat. Naprostá pošetilost, která pózuje jako moudrost. Neuvěřitelné."

I na americké pravici existují sympatie pro Geithnerovo podezření vůči škrtům. I americká pravice podporuje rozhodnutí Obamovy vlády nezavádět takové škrty, jaké nyní chtějí realizovat evropské země. "Sympatizuju s Geithnerem. Nedává to smysl, aby všechny země nyní najednou zavedly drastické škrty státních výdajů v době, kdy je hospodářské oživení ještě velmi slabé," píše Desmon Lachman, vědec v konzervativním American Enterprise Institute. "Je šílené, že Německo se zrovna teď snaží dosáhnout vyrovnaného rozpočtu," dodává Lachman.

Martin Wolf, slavný hospodářský komentátor deníku Financial Times, také ve svých článcích poslední dobou poukazuje na pošetilost drastických škrtů. Minulý pátek Martin Wolf ublikoval otevřený dopis novému britskému ministru financí Georgi Osbornovi, v němž se ho veřejně zeptal, zda má britská vláda plán, jak udržet poptávku. "Fascinuje mě - a děsí - předkeynesiánský přístup, jaký se s premiérem Cameronem snažíte zaujmout vůči britským finančním problémům," píše Wolf a dodává: "Uvědomte si: vnutit nesmyslně bídu národu není moudrou politikou, ale známkou pošetilosti."

Z amerického hlediska argumentuje Lachman, že klíčem ke krátkodobému hospodářskému oživení musí být zacílené stimulační státní výdaje a v střednědobém období se vláda musí přidržet rozhodnutí dosáhnout finanční stability a vyrovnanějšího rozpočtu. "Je to všechno otázkou rovnováhy mezi krátkodobou a střednědobou perspektivou. Musíme mít plán na obnovení fiskální stability ve střednědobé perspektivě. Avšak pokud Evropa nyní začne realizovat škrty, způsobí si znovu opravdu velkou hospodářskou krizi." Lachman ale pochybuje, že Evropa bude Americe naslouchat.

V současnosti vnucuje finanční škrty eurozóně Německo. Německo změnilo svou ústavu tak, aby si na vládách vynutilo vyrovnaný rozpočet do roku 2016. I když deficit Německa zdaleka není nezvládnutelný, Německo teď komanduje v této věci ostatní Evropu.

Ale Francie nad německým komandováním zuří. "Škrty jsou nebezpečné, protože riskují likvidaci růstu," konstatoval Patrick Vededijan, ministr ve vládě prezidenta Sarkozyho pro řešení krize. "Pokud přidáme ke krizi škrty, vytvoříme recesi," řekl Sarkozy podle deníku Figaro svým poradcům.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout