Národní studentská reprezentace varuje před nezodpovědným zavedením školného

15. 6. 2010

tisková zpráva

Vyjednavači ODS, TOP 09 a VV se dnes shodli na zavedení systému odloženého školného. Dosud však nebyl veřejně předložen jediný nevyvratitelný argument, proč by školné mělo být zavedeno. Zpoplatnění studia neřeší současné problémy českého vysokého školství, nezvyšuje kvalitu vzdělání a také nemůže být prostředkem, jak trvale vyřešit hluboké podfinancování sektoru terciárního vzdělávání.

Slabiny systému odloženého školného se jasně ukázaly při implementaci v zemích jako je Austrálie, Velká Británie nebo Nizozemí - tedy zemích, jimiž se autoři české verze reformy inspirují. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede k soustavnému skokovému zvyšování školného. V důsledku jeho zavedení dochází také k poklesu veřejných výdajů na vysoké školství.

Zpoplatnění studia se systémem odložených splátek také vedlo v Británii a Austrálii ke zvyšování nákladů na chod sektoru vysokých škol. V žádné z těchto zemí ovšem nedošlo k prokazatelnému zvýšení kvality poskytovaného vzdělání (nezvyšovaly se například ani platy vyučujících). Nezvýšila se ani motivace studujících, ať už je tento pojem definován jakkoliv.

Systém odloženého školného počítá s tím, že absolventky a absolventi vysokých škol budou mít v budoucnosti nadprůměrné příjmy. Postupné splacení dluhu za školné pro ně tudíž nemá být výraznou zátěží. Konkurenční výhoda absolventů na trhu práce se ovšem s jejich rostoucím podílem v populaci snižuje a postupně tedy také klesají jejich platy.

Odložené školné bylo navíc ve všech zemích, kde bylo zavedeno, několikrát zvýšeno -- a ve Velké Británii se nyní uvažuje o dalším, téměř dvojnásobném zvýšení. Postupně tak roste nejen dluhová zátěž absolventů, ale i doba splácení školného. Systém zpět dostává méně peněz, než očekává, a stoupá nebezpečí dalšího zadlužování státu. Tato rizika jsou příliš vážná, a to zejména v době ekonomické krize.

Studium na vysoké škole nemá být jen nástrojem zvyšování budoucího příjmu (ostatně tato přímá úměra - čím vyšší vzdělání, tím vyšší příjem - se podle posledních britských studií ukazuje jako neplatná). "Zavedení -- a zejména postupné zvyšování -- školného zásadním způsobem mění vztahy vysoké školy k vyučujícím i studentům. Na mnoha univerzitách v Británii dnes mizí akademická kultura, z center vzdělanosti se stávají pouhá místa výcviku, která uspokojují krátkodobé potřeby trhu práce." říká Miroslav Jašurek, předseda SK RVŠ.

České vysoké školství potřebuje účinné a odpovědné změny, zejména diverzifikaci vysokých škol a stabilní ekonomické prostředí (např. ve formě kontraktového financování). Bez těchto změn neporoste kvalita vysokých škol -- ani konkurenceschopnost jejich absolventů.

O SK RVŠ:

Studentská komora Rady vysokých škol je národní reprezentací vysokoškolských studentek a studentů českých vysokých škol. Hájí zájmy studujících v jednáních s orgány státní správy i samosprávy (Parlament ČR, ministerstva, kraje) a zastupuje české studentky a studenty v mezinárodních organizacích jako Evropská studentská unie (ESU) nebo Evropská federace doktorandů (EURODOC). Je součástí Rady vysokých škol, reprezentace akademických obcí vysokých škol. V současné době sdružuje všech 28 veřejných a státních vysokých škol a 9 soukromých vysokých škol.

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.6. 2010