Plánovaný odchod holandských vojáků z Afghánistánu rozpoutává kmenové konflikty

29. 7. 2009 / Miloš Kaláb

Na znamení naší podpory kanadským vojákům, kteří přinášejí svobodu a demokracii do Afghánistánu, se oblékají reportéři ottawské televizní stanice CJOH každý pátek do něčeho červeného. Když ukazují návrat padlého vojáka do Kanady, vždy zdůrazňují, že zemřel při tom, co nejvíce miloval, což mu Kanada ani Afghánistán nikdy nezapomenou. Bez těchto obětí by prý nemohla vykonávat afghánská vláda svůj mandát. Brzy budou v zemi další volby, které údajně potvrdí její demokratičnost a prodlouží prezidentský mandát Hamida Karzaie.

"Osvícená diktatura" vědců?

29. 7. 2009 / Matěj Šuster

I. Co bylo podstatou mého komentáře v E15?

Podstata mého komentáře spočívala v tom, že považuji za morálně pochybné a neseriózní "strašit" občany tím, že je ohroženo "zpracovávání bibliografických informací" atd., když se z rozpočtu Ústavu zároveň financuje ledacos, co by většina občanů pravděpodobně nebyla vůbec ochotna dobrovolně financovat. Peníze, z nichž stát dotuje vědu, nepadají zázračně z nebe jako mana. Stát je nejprve musí jiným lidem odebrat formou daní. Nejde přitom o jakousi "charitu" pro vědce, jejímž účelem by bylo předejít kupř. tomu, aby vědci hromadně umírali hlady a bez přístřeší na ulicích. V takovém případě bychom totiž od příjemce oné dávky žádnou protihodnotu neočekávali. Občané naopak podporují činnost vědců z toho důvodu, že si od takové investice slibují "zlepšení podmínek lidského života", tj. zvýšení svého subjektivního blahobytu. Jediným smysluplným testem tu může být, zda by reprezentativní vzorek občanů souhlasil s tím, aby daný vědecký výstup byl z jejich peněz financován, píše Matěj Šuster.

K argumentaci Matěje Šustra:

O tom, jak operovat infarkt, se nedá rozhodovat referendem

29. 7. 2009 / Jan Čulík

"Většina občanů by ledacos, co financuje Ústav pro českou literaturu, nebyla ochotna ze svých daní financovat," píše Matěj Šuster z Liberálního institutu v diskusi, která vznikla nad vysoce odbornými, ale také nesmírně podnětnými články Jana Matonohy, pracovníka tohoto ústavu.

Populistický požadavek, aby občané rozhodovali, jaký výzkum se z jejich peněz má provádět, je neproveditelný. K určitým rozhodnutím je zapotřebí totiž odbornost. Matěj Šuster to musí vědět, opakuju banality. To, že to zamlčuje, bohužel znamená, že se chová jako demagog.

Fakta se nedají zjišťovat průzkumem veřejného mínění. Uspořádá-li pan Matěj Šustr průzkum veřejného mínění, kde se bude dotazovat občanů, kolik je dvě a dvě, a i když mu třeba třeba sedmdesát procent občanů odpoví, že dvě a dvě rovná se pět, pravda to nebude.

K financování vědy: Není o čem rozhodovat

29. 7. 2009 / Petr Wagner

Když čtu články komentující financování vědy okamžitě mne napadne několik věcí.

Ta první je citát akademika Charváta. Ptali se ho, co se stane když se přestane na rok financovat základní výzkum (oblíbené téma již za předchozího režimu) odpověděl, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na dva roky? Odpověd také, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na deset let? Odpověděl, že to dalších sto let budeme dávat dohromady. Bylo to konstatování faktu. Pan profesor Charvát byl můj učitel.

Je potřeba zavést přísné standardy

29. 7. 2009 / Boris Cvek

O tom, jak operovat infarkt, se nedá rozhodovat referendem. Ano, přesně tak. Ale kdo o tom má rozhodovat? Půjdete do okresní keňské nemocnice na náročnou operaci srdce, nebo půjdete do IKEMu? A přesně o tom je celá ta debata o financování vědy, zejména tedy té přírodní: zde opravdu existují mezinárodní standardy, což třeba pan Žák v úvaze o tom, že věda není sport, usilující o body, zcela ignoroval.

Britské listy vlastně popírají to, že ve vědě lze rozhodnout mezi úplným žvástem a neschopností, které by neměly být placeny z peněz daňových poplatníků, a na druhé straně opravdovým objevem, který by z téhož zdroje naopak měl placen být.

Jak nastavit systém, aby co nejlépe odlišil žvást od objevu, o tom by mohli nejlépe vyprávět Američané, protože jim se to daří nejlépe, nicméně Evropa přece nemá důvod se tím vůbec zabývat (byť standardy hodnocení vědy, vzešlé z USA, jsou dávno mezinárodním standardem, který neschopní evropští vědci nenávidí), protože od takových 60. let vědecky upadá a de facto jí vůbec nebude vadit, když klesne hluboko za Japonsko a Čínu, hlavně že ochrání ty nejneschopnější producenty žvástů a lenosti.

Hodnotitelská měřítka jsou tupá; je nutno jich používat s pokorou

29. 7. 2009 / Jan Čulík

O tom, jaký výzkum má být financován, musejí rozhodovat vědci, protože, jak jsem uvedl, je zapotřebí minimální odbornosti. Přitom však i peer review panely musejí projevovat podstatnou míru tolerance, protože, jak na to poukázal Petr Wagner, často může konvenční myšlení hodnotitelů rozvoj vědy podvázat. I vědci bývají obětí stádovitého myšlení: Kolik vědců ekonomů si například v posledních dvou letech uvědomilo, že světová ekonomika jde do pekla?

A ještě druhá věc: Existuje obrovské pokušení vlád a mocenských administrátorů zneužívat tzv. "vědeckého hodnocení kolegů" k omezování vědeckého výzkumu. Britský systém RAE existuje především právě proto.

Vždycky velmi záleží na tom, jak jsou hodnotitelské nástroje nastaveny, a u hodnotitelů musí existovat pokora, že jejich hodnocení je jen přibližné. Představa hodnotitelů, že jejich hodnocení je stoprocentně platné, je cesta do pekla.

Inteligentní hodnotitel si je ale přirozeně všech těchto nebezpečí vědom.

Šestý vzadu, který se stejně nezachrání

29. 7. 2009 / Irena Ryšánková

Karel Šiktanc v Tobě, živote!, 1950

O odvolávání generálního ředitele Českého rozhlasu, které bylo zřejmě dokonce i protiprávní, už bylo napsáno celkem dost. Koneckonců, bylo očekávatelné, vždyť parta Jaklová, Jíša/Anderlík, a Florián (později doplněná odvážným reportérem odvážné Bobovize Zelenkou a bývalým strážcem anonymity mrtvých sponzorů ODS Ratiborským) se o to snažila velmi dlouho. Od chvíle, kdy tito lidé přišli na místa členů Rady Českého rozhlasu, se snažili této instituci škodit.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Nechtěli byste si taky něco koupit, neboli O rozkoši a závislosti

29. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Pod titulem 'Diagnostické šílenství' KD informoval o kritickém komentáři historika a psychologa Christophera Lanea ke čtvrtému a pátému vydání příručky Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM). Mohlo by se to číst tak, že nenasytné nakupování není forma neproměnlivé a život ničící závislosti, ale bohužel, je tomu tak...

Je závislost na nakupování způsobena poruchou v mozku nakupujícího?

29. 7. 2009 / Karel Dolejší

K poznámce Uweho Ladwiga pro upřesnění dodávám tolik: Je zajisté rozdíl, jestli neobvyklé chování nějakého člověka, které jej může poškodit, popisuji jako "mozkovou poruchu" a dotyčnou či dotyčného podrobím medikamentózní léčbě, nebo zda připouštím, že příčina neobvyklého chování nemusí být nutně celá skryta v "porouchaném" subjektu. Jak známo, v neolitu ani v době bronzové se "mozkové poruchy" způsobující chronickou závislost na nakupování příliš často nevyskytovaly, takže o organické příčině lze i dnes nejspíše s úspěchem pochybovat.

Na Ukrajině údajně nalezli lebku zavražděného novináře Georgije Gongadzeho

29. 7. 2009

KD│Nedaleko obce Bělaja Cerkov na střední Ukrajině byla údajně nalezena lebka devět let pohřešovaného novináře Georgije Gongadzeho. S odvoláním na zdroje v kyjevské milici (policii) o tom informovala Gazeta Wyborcza. Místo údajně odhalil bývalý generál milice Oleksij Pukač z jednotky boje proti organizovanému zločinu, která Gongadzeho zavraždila. Jednotka kromě základních úkolů plnila rovněž "zvláštní zadání" na základě příkazu politiků.

Pukače, který se řadu let skrýval, zadrželi v rodné vesnici nedaleko Žitomiru. Vypověděl, že právě on po ukrutném mučení Gongadzeho zabil, usekl mu hlavu a zakopal ji na neznámém místě. Tělo bylo nalezeno na podzim roku 2000 v lese nedaleko Kyjeva, ale hlava byla objevena teprve v pondělí. Na místě, kde byla pohřbena, později vybudovali cestu, což podle milice ztížilo pátrání.

Skandál s Miladou

29. 7. 2009 / Stanislav Křeček

Je škoda, že okolnosti vyklizení squatu ve vile Milada zvolna upadají v zapomnění a pozornost je věnována spíše osudu obyvatel domu v Truhlářské ulici, ať již původních nájemníků, nebo nově se přistěhovavších "squaterů". Neprávem, neboť vyklizení předmětné nemovitosti představuje jeden z největších skandálů poslední doby, jeden z těch vážných případů, knokautujících náš (snad stále ještě) právní stát. Nejen pro samotný fakt neuvěřitelných okolností samotného vyklizení, ale především skutečnost, že si těchto okolností nevšiml nikdo z těch, kteří mají dodržování zákonnosti v ČR v popisu práce, tedy především nikdo ze Státního zastupitelství.

To ovšem signalizuje vážné nebezpečí, že podobná hrubá porušení platného práva zůstanou i v budoucnu bez odezvy. A to nesmíme připustit!

Zdravotní připojištění bez demagogie

29. 7. 2009 / Ivan David

Nikdy jsem nebyl proti zdravotnímu připojištění. Pravicově fundamentalističtí novináři tím byli vždy překvapeni bez ohledu na to, zda je k onomu fundamentalismu dovedla naivita, konjukturalismus v rámci kariérismu nebo souběh obojího.

Proč bychom si něco, co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nemohli koupit, nebo se proti třeba i neexistující hrozbě nemohli pojistit komerčně? Hlupáci vidí ve slově "komerční" jasně "kapitalismus" a v něm jasné "dobro". Jak je tomu ve skutečnosti?

Rusko očekává druhou vlnu krize počátkem příštího roku

29. 7. 2009

KD│Podle náměstka ministerstva pro ekonomický rozvoj Andreje Klepače druhá vlna ekonomické krize patrně nezasáhne Rusko letos na podzim, jak bylo prognózováno dříve, ale až počátkem příštího roku, informoval server FinTimes.ru. Experti americké banky JP Morgan jsou víceméně optimističtí, když pro rok 2010 předpovídají růst ruského HDP na úrovni 4,5% a v roce 2011 na úrovni 5,5%. Ministerstvo však zdaleka tak optimistické není.

Poprava unikátní technické památky

29. 7. 2009

Více než týden jsem s redaktorem Českokrumlovských listů, panem Zdeňkem Zajíčkem, vyjednával o zveřejnění následujícího textu. Různě jsem jeho původní znění upravoval, abych snad nějakou potrefenou osobu příliš neurazil a nezavdal třeba záminku k žalobě. S autocenzurou upraveným výsledkem, který předkládám, byl pan redaktor už celkem spokojený. Leč potom věc ještě konzultoval s nějakými níže jmenovanými osobami a dospěl k názoru, že ani v takto přiškrcené podobě text zveřejnit nemůže. Argumentoval jeho délkou a paradoxně i tím, že by jmenované osoby měly dostat příležitost na obvinění ihned v témže čísle novin reagovat. Nic proti tomu, velmi by mě to zajímalo, ale text by se tím nejméně zdvojnásobil. Na to pan redaktor navrhl, že by k dané věci článek napsal sám. Možná to udělá, ale to už sotva může mít takový obsah, který jsem zamýšlel. Já jsem především chtěl vyjmenovat konkrétní viníky ohavného činu a co nejstručněji specifikovat podstatu jejich viny. Z tohoto úmyslu nechci ustoupit, a proto alternativně využívám této internetové stránky. Když nelze důležité věcné informace zveřejnit v novinách, nechť občané mají možnost se s nimi seznámit alespoň touto cestou. Tedy onen "nezveřejnitelný" text, píše Zbyněk Dočkal, starosta Památkářské obce českokrumlovské:

Život s množstvím omylů

29. 7. 2009 / Milan Dubský

Ráno, když se probudím, zapnu rádio a poslouchám Dobré jitro na ČRO 2, stanici Praha. Je tam pořad, který jak předpokládám, připravili redaktoři českého rozhlasu, snad stanice Praha nebo možná také další externí pracovníci. Ale po chvíli jsem vyveden z omylu. Protože hlas redaktorky nebo hlasatelky mi sděluje, že tento pořad mi přináší nebo přinesl časopis Pohoda nebo nějaký jiný časopis. Doposud jsem se domníval, že pořad vysílaný stanicí Praha mi přináší Český rozhlas stanice Praha. V jakém jsem to žil omylu.

Poznámka o Štěstí

29. 7. 2009 / Martin Groh

Pan Daniel Redlich ospravedlňuje uveřejnění článku Taťány Le Moigne v MFD pod názvem Přece nepolezeme zpátky do klece podotknutím, že ho zaujalo prýštící štěstí a spokojenost se životem tak, jak jej autorka uveřejnila. Pan Karel Dolejší ve svém příspěvku Předvolební růžové brýle trhá na kusy argumentaci ve výše zmíněném článku autorky a upozorňuje na druhou stránku mince popisu (nebo spíše jeho způsobu) současné situace žití v našem rybníčku.

Porovnejme si fakta

29. 7. 2009 / František Řezáč

Mé pocity z četby úvahy paní Le Moigne byly právě tyto a proto jsem naň redakci BL upozornil. V souladu s tím, co píše čtenář Redlich: zajímavý a hodný uveřejnění. Na optimismus lze mít jistě různé názory - ostatně text o lezení do klece zas tak optimistický, zejména v závěru, není. Ponechme však stranou subjektivní dojmy a všimněme si faktů, které autorka uvádí ve svém příspěvku do seriálu "Komunismus bez pověr a iluzí".

Brněnští muslimové jsou znepokojení postojem KDU-ČSL k českým muslimům

29. 7. 2009

Jménem Libertas Independent Agency o.s. vyjadřujeme znepokojení nad slovními projevy představitelů české politické strany KDU-ČSL vůči občanům České republiky islámského vyznáni v souvislosti se zveřejněním záměru muslimské komunity v Brně rozšířit nedostačující prostory své modlitebny. Výzvy některých představitelů KDU-ČSL k omezováni práv a svobod občanů České republiky nekřesťanského vyznáni v nás vyvolává obavu z infiltrace myšlenek a praktik fašistických a neonacistických hnutí do proudu oficiálních politických stran.

Další kolo rekatolizace?

29. 7. 2009 / Karel Dolejší

Předseda brněnské muslimské obce Muneeb Hassan řekl Právu, že si nepřeje, aby se úvahy o výstavbě nové brněnské mešity staly součástí předvolebního boje. Toto přání sice chápu, nicméně je zřejmé, že k tomu, co Hassan odmítá, již dávno došlo: Jihomoravští lidovci vsadili na xenofobii a netoleranci a předem odmítají dohodu s muslimy právě proto, aby zlepšili vyhlídky své nepříliš oblíbené strany v podzimních parlamentních volbách.

List Romano hangos otevřený  pro všechny

29. 7. 2009 / Pavel Pečínka

A je to tady. Země s javorovým listem na vlajce zamkla bránu. Půtky o emigraci do Kanady, rasismu, nezaměstnanosti, nedostatcích sociálního systému, ghettech a hlavně o tom, kdo za to všechno může, přes léto znovu zahltí média. Diskutující už se sešikovali do obvyklých táborů a s tvrdostí, vlastní většině toho co souvisí s Romy, zahájili palbu známými argumenty.

Složitost problému krásně  vyniká přímo na Romano hangos (RH): Informace o organizování emigrace prospektory a úmyslném zveličování českého rasismu před úředníky v Kanadě rozmázl Roman Krištof, někdejší redaktor RH, proti němu mj. vystoupil a především liknavost české justice při obraně Romů před xenofobií kritizoval Petr Uhl, přispěvatel a propagátor RH, k částečnému organizování a podněcování útěků se jménem "Hnutí romského odporu" přihlásil Václav Miko, spolupracující s Ondřejem Giňou, letitým stálým dopisovatelem RH. Ano, romská tématika je mnohdy ostrou přestřelkou na "vnitřní frontě".

Test izraelského protiraketového systému Arrow skončil vážným neúspěchem

28. 7. 2009

KD│Test protiraketového systému Arrow 2, který proběhl na kalifornském pobřeží, skončil pro Izrael vážným neúspěchem, informovala UPI. Jedná se o hlavní izraelský obranný systém určený proti raketám dlouhého doletu. Při testu ovšem trojnásobně selhal kvůli technickým poruchám, včetně problémů v komunikaci mezi raketou a radarem Green Pine.

Neúspěch povzbudil Írán. Velitel Revolučních gard generál Džafarí prohlásil, že Írán je schopen zasáhnout izraelská jaderná zařízení -- a že to v případě, že bude napaden, také udělá.

Bělohradského článek: Proč nejsem antikomunistou

28. 7. 2009 / Milan Valach

V Právu z 18. července 2009 vyšel delší článek Václava Bělohradského "Proč nejsem antikomunistou". S jeho odmítáním antikomunismu zcela souhlasím, s jeho argumenty, jimiž zdůvodňuje tento svůj postoj, již zcela souhlasit nemohu. Dokonce se mi zdá, že se jednotlivé části Bělohradského textu navzájem popírají.

Z mého pohledu v poměrně důležité části poukazuje na falešnost moralizátorského postoje Václava Havla a jemu podobných, podle nichž morální nedostatky přítomnosti nejsou založeny v samotné podstatě kapitalistického systému, ale jsou "důsledkem morálního deficitu jednotlivců".

Berlusconi v Teheránu

28. 7. 2009 / Slavoj Žižek

Když se přibližuje finální krize autoritativního režimu, dochází nedlouho před jeho faktickým zhroucením obvykle k záhadnému zlomu. Lidé znenadání vědí, že hra skončila a už se nebojí. A nejde jen o to, že režim ztrácí legitimitu: samotný výkon jeho moci je od této chvíle pociťován jako panická reakce, jako výraz bezmoci. Ve studii o Chomejního revoluci Šáh šáhů popsal Ryszard Kapuściński přesný moment tohoto zlomu: na teheránské křižovatce se osamocený demonstrant odmítl na výzvu policisty hnout z místa a bezradný policista ho nechal být. Za několik hodin o incidentu věděl celý Teherán, a ačkoliv pouliční boje zuřily celé týdny, od té chvíle nikdo nepochyboval, že hra skončila. Neděje se snad teď něco podobného?

Kladných mínus pět...

28. 7. 2009 / Ladislav Žák

Je to asi tři čtvrtě roku, co nás předseda vlády, ministr financí a guvernér ČNB v mediálním skeči na téma: "růst bude normální" neboli "prostě neporosteme tak strašně rychle" přesvědčovali, že se nás krize vlastně ani netýká a můžeme se radovat, že nás vedou právě oni. Pak, již v tomto roce, následoval další veselý skeč na téma "kladná nula", což je slovní spojení, při kterém se musí normálnímu člověku dělat stejné osypky jako třeba při žonglování s větší a menší polovinou.

Tento druh kapitalismu drtí vědu i kulturu

28. 7. 2009 / Daniel Strož

Nedlouho předtím, co jsem se 23. 7. 2009 v Britských listech začetl do příspěvku Jiřího Jírovce „Svou pravdu nebudeme skrývat“, dala mi už impuls k zamyšlení nad současným stavem světového kapitalismu a potlačování lidské vzdělanosti v něm, četba novely „Týden v tiché zemi“ G. S. Evanse, Američana žijícího v Praze. Článek i kniha mají tematicky leccos společného. Jírovec podle mého názoru konstatuje přesně, že současný spor o financování AV ČR je v zásadě snahou vládní moci v ČR odkázat vědce do patřičné poníženosti. „Pro moc přece nemůže být nic krásnějšího, než pohled na plazícího se vědce, vděčného za každou almužnu,“ píše doslovně a já mám za to, že toto platí všeobecně, napříč současným globalizovaným světem a nejenom pro lidi věnující se vědě či umění.

Jsou štěstí a optimismus "ubohoučké a primitivní"?

28. 7. 2009

Názor "Přece nepolezeme zpátky do klece" Taťány Le Moigne uveřejněný na IDnes ohodnotila redakce Britských listů jako pozoruhodně ubohoučký a primitivní, napsal Daniel Redlich.

Nechci hodnotit úroveň stylu, proti němuž může mít kritik oprávněné výhrady. Přesto mi článek přišel zajímavý a hodný uveřejnění.

Společné americko-kubánské vojenské cvičení

28. 7. 2009 / Miloš Kaláb

Všichni víme o tom, že letos prochází počasí neuvěřitelými zvraty, ale zde se mluví o americko-kubánských vztazích, které jsou už celá desetíletí velice špatné. Titulek zprávy vypadá neuvěřitelně. Že by i zde nastal zvrat?
 

Podtitulek článku, který přinesla informační služba Canwest News Service, zdůrazňuje, že podle úředního vyjádření probíhá společné americko-kubánské vojenské cvičení pro případ náhlé potřeby již několik roků. Nejnověji se konalo letos v červenci, při němž spolupracovala kubánská armáda s americkou na obou stranách hranice americké námořní základny v zálivu Guantanamo v jihovýchodní Kubě.

Předvolební růžové brýle

28. 7. 2009 / Karel Dolejší

Na otázku, zda štěstí a optimismus jsou projevem hlouposti, lze stručně odpovědět: Jak kde, jak kdy a jak od koho. Pokud se někdo těší z vyprodaného Divadla Járy Cimrmana, úrovně zdravotnictví a sociální péče, sportu nebo gastronomie, pak vyjadřuje zcela apolitický názor, který by navíc s opravdu minimálními změnami mohl být otištěn v Rudém právu v roce 1979. Také tenkrát nám bylo "nenápadně" vysvětlováno, z čeho všeho se můžeme těšit, zatímco fatální problémy byly soustavně zametány pod koberec.

Diagnostické šílenství

28. 7. 2009

KD│ Americká psychiatrická asociace stále více riskuje, že ztratí ze zřetele distinkci mezi osobním stylem a patologií, napsal na serveru Slate literární historik a psycholog Christopher Lane. Když ponuře a poněkud neodborně debatuje o tom, zda nenasytné nakupování má být považováno za duševní chorobu, hrozí, že k 48 milionům Američanů považovaných již nyní za mentálně nemocné brzy přibude mnoho dalších. A nejen to: Zvažuje se, zda normální remcání, "excesívní" sexuální aktivita, apatie či déle trvající rozhořčení jsou mozkovými poruchami. Páté vydání příručky Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM) připravované asociací na rok 2012 tak snadno může dospět k závěru, že více jak polovina Američanů je údajně psychicky nenormální.

Opravdu pochybná věda?

28. 7. 2009

V článku Šetřete na pochybné vědě otištěném 22. července v E15 cituje Matěj Šuster názvy několika vědeckých studií pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR Jana Matonohy. Tituly, z nichž zřetelně vyplývá Matonohova metodologická spřízněnost s genderovými studii i jeho evropský rozhled po současné filozofii, se zdály výzkumnému pracovníkovi Liberálního institutu natolik podezřelé, že rovnou vedení ústavu navrhl, aby na mzdě tohoto vědce produkujícího "dosti pochybné texty" ušetřil a uvolněné prostředky věnoval na "užitečnou a vědeckou činnost", píše Petr Šámal.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O imigrantech a emigrantech, neboli O nutnosti vzdělání a integrace

28. 7. 2009 / Uwe Ladwig

V zemích s klesajícím počtem obyvatel a rostoucím podílem nepracujících důchodců by se politikové měli rozhodnout, z čeho by v budoucnu tito senioři měli žít. Ačkoliv to platí i pro Německo, u nás se lidé dlouho bránili tomu, že by přistěhovalci mohli hrozící problémy alespoň trochu zmírnit. Mezitím se ale už nemusí diskutovat o tom, jestli by Německo mohlo být, mělo být, nebo vlastně už je imigrační zemí, protože podle nejnovějších údajů máme více lidí, kteří se vystěhovávají, než těch kteří se přistěhovávají. V této situaci je ovšem integrace dříve přistěhovaných lidí a jejich dětí ještě důležitější, než se možná zatím myslelo -- a o tom něco v téhle poznámce...

Tajný důkaz globálního oteplování, který Bush potlačil

27. 7. 2009

Americká armáda zveřejnila výmluvné fotografie, které dokazují zdrcující dopad globálního oteplování na Arktidu. Tyto fotografie, které pořídily špionážní satelity za poslední desetiletí, potvrzují, že v posledních letech jsou obrovské oblasti moří daleko na severu úplně bez ledu.

Tyto fotografie byly za vlády George Bushe utajovány a odtajněny byly teprve minulý týden. Prezident Barack Obama se snaží galvanizovat Kongres a americkou veřejnost k rázné podpoře akcí směřujících k zastavení katastrofálních podnebných změn, způsobených zvýšením koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře.

Fotografie ve větším zvětšení ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a