Diagnostické šílenství

28. 7. 2009

KD│ Americká psychiatrická asociace stále více riskuje, že ztratí ze zřetele distinkci mezi osobním stylem a patologií, napsal na serveru Slate literární historik a psycholog Christopher Lane. Když ponuře a poněkud neodborně debatuje o tom, zda nenasytné nakupování má být považováno za duševní chorobu, hrozí, že k 48 milionům Američanů považovaných již nyní za mentálně nemocné brzy přibude mnoho dalších. A nejen to: Zvažuje se, zda normální remcání, "excesívní" sexuální aktivita, apatie či déle trvající rozhořčení jsou mozkovými poruchami. Páté vydání příručky Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM) připravované asociací na rok 2012 tak snadno může dospět k závěru, že více jak polovina Američanů je údajně psychicky nenormální.

Zabývat se delší dobu úzkostně nebo i rozhořčeně ztrátou zaměstnání je opravdu příliš lidské. Pohlížet se zoufalstvím na znehodnocení úspor z důchodového spoření, to je také zcela srozumitelné. Avšak malá skupina dobře zabezpečených profesionálů se domnívá, že by obyčejní lidé tyto věci neměli řešit příliš dlouho --- a navrhuje v příštím vydání své diagnostické bible zavést diagnózu "syndrom postraumatického roztrpčení". Asociace přitom nemá jasnou definici hranice mezi normální a patologickou odpovědí na životní zklamání. Problém navíc zhoršuje utajování veškerých (i přípravných) materiálů použitých k přípravě publikace.

První vydání diagnostického manuálu z roku 1952 bylo tenkou publikací svázanou hřbetní spirálou, která načrtávala základní rysy některých chorob. Šlo spíše o úvod do psychiatrie než o podrobný autoritativní manuál pojednávající o všem co souvisí s duševním zdravím. To se změnilo až v 80. letech, když třetí vydání obsahovalo více než stovku nových onemocnění. Například "sociální fobie" má být mozková porucha projevující se očekáváním, že určitá osoba se bude chovat ponižujícím a obtěžujícím způsobem. Čtvrtá edice DSM ale obsahuje také takové klenoty jako porucha z kofeinové intoxikace, matematická porucha, problém v sourozeneckých vztazích a froterismus. DSM dnes obsahuje třikrát tolik duševních poruch než v roce 1952 a má více než sedmkrát více stran. Americká psychiatrická asociace si během času vyvinula jakousi rigidní pevnostní mentalitu a trvá na tom, že jakýkoliv trvající problém si žádá psychiatrickou intervenci.

Výsledek tohoto přístupu lze studovat na vzorku floridských psychiatrů, kteří v roce 2007 kvůli "podprahovým" diagnózám podávali antipsychotika 23 dětem mladším jednoho roku, 39 jednoletým, 103 dvouletým, 315 tříletým, 886 čtyřletým a 1 801 pětiletým. APA se zjevně neobává důsledků trivializace pojmu psychiatrické diagnózy ani medikace normálních pacientů. A to přesto, že s tímto extrémním přístupem mají problém dokonce i dva bývalí editoři manuálu, Robert Spitzer a Allen Frances.

Celý článek v angličtině:ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 28.7. 2009