Hodnotitelská měřítka jsou tupá; je nutno jich používat s pokorou

29. 7. 2009 / Jan Čulík

O tom, jaký výzkum má být financován, musejí rozhodovat vědci, protože, jak jsem uvedl, je zapotřebí minimální odbornosti. Přitom však i peer review panely musejí projevovat podstatnou míru tolerance, protože, jak na to poukázal Petr Wagner, často může konvenční myšlení hodnotitelů rozvoj vědy podvázat. I vědci bývají obětí stádovitého myšlení: Kolik vědců ekonomů si například v posledních dvou letech uvědomilo, že světová ekonomika jde do pekla?

A ještě druhá věc: Existuje obrovské pokušení vlád a mocenských administrátorů zneužívat tzv. "vědeckého hodnocení kolegů" k omezování vědeckého výzkumu. Britský systém RAE existuje především právě proto.

Vždycky velmi záleží na tom, jak jsou hodnotitelské nástroje nastaveny, a u hodnotitelů musí existovat pokora, že jejich hodnocení je jen přibližné. Představa hodnotitelů, že jejich hodnocení je stoprocentně platné, je cesta do pekla.

Inteligentní hodnotitel si je ale přirozeně všech těchto nebezpečí vědom.

Vytisknout