K financování vědy: Není o čem rozhodovat

29. 7. 2009 / Petr Wagner

Nákup oseltamiviru - virostatika či neprověřené očkovací vakcíny bude stát více než je rozpočet Akademie věd. Za několik let se nejspíše obé octne ve spalovnách. Dávají se proto, že na prasečí chřipku zemřelo 700 lidí na celém světě.

Když čtu články komentující financování vědy okamžitě mne napadne několik věcí.

Ta první je citát akademika Charváta. Ptali se ho, co se stane když se přestane na rok financovat základní výzkum (oblíbené téma již za předchozího režimu) odpověděl, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na dva roky? Odpověd také, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na deset let? Odpověděl, že to dalších sto let budeme dávat dohromady. Bylo to konstatování faktu. Pan profesor Charvát byl můj učitel.

Další aspekt vidím v objemu peněz na vědu. Jsou minimální. Diskuse by se neměla vést o tom jak ubrat, ale jak přidat. Podíl na HDP je pod evropským průměrem. Ostatně stejně jako ve školství nebo zdravotnictví.

Pokusy hodnotit cost/benefit index ve vědě se děly a dít budou. Různé citační indexy mohou pomoci, ale pouze mohou. Nebudu opakovat vyjádření mnoha významných k impact faktorům. Již mnohokrát bylo popsáno, jak zcela zásadní práce mají impact faktor malý. Je to dáno konstrukcí a psychologií. U zásadních prací se velmi často cituje málo. Každý předpokládá, že je čtenář zná. Netuším, jaký impact factor by měla Einsteinova teorie relativity a hledat se mi to nechce.

Argument o rozdělování peněz na základě schválení plátců je zcela chybný. Ani ne pro důvody, které uvádí Jan Čulík, ale proto, že není o čem rozhodovat. Základní výzkum často neví, k jakým výsledkům dojde. Může být plán, či strategický cíl, ale výsledek je velice nejistý. Je to asi stejná logika jako známé uvažování o tom, zda mít dítě. Je drahé, vyžaduje spoustu péče a mnoho let z něj nebude nic. Ale jednou třeba ten Einstein nebo Beethoven.

Česko(slovenský) výzkum dal lidstvu řadu zcela zásadních objevů.Za některé z nich byla udělena Nobelova cena. Za jiné ne z důvodů priority. Jiné se staly běžnou technologickou součástí našeho světa.

Rozdělování veřejných peněz je vždy podrobeno kritice. Někdy fundované, někdy schované za cizí slova a termíny. Ale je vždy dobré dávat věci do souvislostí. Nákup oseltamiviru - virostatika či neprověřené očkovací vakcíny bude stát více než je rozpočet Akademie věd. Za několik let se nejspíše obé octne ve spalovnách. Přstože by tyto peníze mohly pomoci tomu aby v Čechách neumřelo každý rok přes dva tisíce žen na rakovinu prsu.

Návrh na "zavření kouhoutků" základnímu výzkumu mne vedou k jedné parafrázi Masarykova výroku: Zrušte základní výzkum a stavte blázince!

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 29.7. 2009