Šestý vzadu, který se stejně nezachrání

29. 7. 2009 / Irena Ryšánková

Nevím, čím je kdo vydírá, že je jim lhostejná zničená pověst mezi slušnými lidmi i to, že po tomhle extempore se už o ně asi nikdo nikdy nepostará. Možná za to něco dostali, možná taky ne, kdo ví. Neznám účinnou metodu jak rozlišit čisté a špinavé peníze jsou slova připisovaná Václavu Klausovi -- prý neprávem. Vzhledem k jejich nyní propírané minulosti je jim možná jedno, jestli si tu pověst ještě víc pošramotí. Nebo za to možná ani nic nedostali, ale jen na ně někdo má něco, co je ještě odpudivější, než to, co víme, my. Ale alespoň víme, že s rychlostí, s jakou převrátili kabát po roce 1989, udělají totéž zcela jistě i při vpádu Tatarů, Hunů či jakýchkoliv jiných nájezdníků. Pokud dostali zaplaceno, doufám tedy, že tolik, aby si to užili do konce života.

Lidé jako Dana Jaklová, Ladislav Jíša/Andrlík, Jiří Florián, Tomáš Ratiborský či Antonín Zelenka mne nijak nepřekvapují. S některými z nich jsem pracovala a tak vím svoje. Je škoda jakýchkoliv emocí, kromě pohrdání. Možná, že si za středeční splnění úkolu někdo už v pátek koupil auto. Třeba červený Fiat.

Ten, nad kým teď často přemýšlím, je ten podivný "šestý vzadu", Pavel Hazuka. Až do předminulého týdne zastánce veřejné služby i Václava Kasíka. Pak se začalo proslýchat v politických kuloárech, že jej někdo ,,přesvědčoval", aby Kasíka shodil a vida - Hazuka byl náhle v Egyptě na dovolené a stejně náhle přestal brát telefony a reagovat na novinářské dotazy, protože novináři vždycky vědí a tak věděli i tentokrát, kdo a proč z Hazukovi vymlouvá jeho náklonnost ke Kasíkovi. Věděl to i Hauzka. Koneckonců, odvážný nemůže být každý.Zejména ředitel Národní knihovny, který by své místo také mohl přijít. Nevěříte, že páteř se dá prodat? Nejlépe je jíst ryby. I když maso sníte, páteř vám zůstane. Hazuka po své středeční účasti na Radě Českého rozhlasu dokonce zrušil i své pravidelné pořady o literatuře. Co kdyby se ho někdo zeptal ústy klasiků, jaké to je, žít bez páteře jako ryba prostřená na něčím talíři, že?

Všechno v lidském těle i na duši souvisí se vším. Poranění páteře jsou jedna z nejzávažnějších život ohrožujících zranění. Německo český slovník tvrdí, že bezpáteřný znamená v jazyce Götheho charakterlos. Nevím, co si Hazuka sám o sobě myslí.

Zachránil si nicméně své skvělé místo za dvojnásobek průměrné mzdy v tomto státě, zato s hrdým titulem ředitele? Nezachránil. Protože i on, stejně jako knihy v jeho knihovně velmi dobře ví, že kdo jednou zradil, zradí vždycky. Miloš Zeman kdysi na tiskovce, vysvětlující jeho vztah k politické "přizpůsobivosti" druhých, pravil spolu s Napoleonem: Miluji zradu, ale nesnáším zrádce. Svou temnou předpověď také později splnil a ten, který zradil, si dlouho křesla jeho nástupce neužil. Já bych rozhodně nenechala do budoucna v jakékoliv odpovědné funkci člověka, kterého jsem, hrozbami nebo úplatkem, donutila ke zradě. Protože pokud toho byl schopen jednou, může přijít někdo se silnější výhrůžkou či větším úplatkem a on v tu chvíli zradí mne. Zbavila bych se takového člověka tak rychle, jak jen by to šlo. Co bude Hazuka dělat, to nevím. Svět je dnes malý .

,,Máte zbraň?" zeptal se Treviranus. .... ,,Deset minut, Redle..." *

No nic.... neměla bych tolik číst knihy z Národní knihovny...

A tak se zdá, že Rada Českého rozhlasu má jen jediného "chlapa". Máriu Ptáčkovou, která dokázala přímočaře jasně a natvrdo říct, co si o tom celém myslí. "To už je to předem dohodnutý?" Jako ženu mne těší, že ten chlap byla ženská.

* Péter Dobai: Aféra plukovníka Redla, Máj, Naše vojsko 1990, ISBN 8020600353

Psáno pro server První zprávy

Vytisknout