Jsou štěstí a optimismus "ubohoučké a primitivní"?

28. 7. 2009

Názor "Přece nepolezeme zpátky do klece" Taťány Le Moigne uveřejněný na IDnes ohodnotila redakce Britských listů jako pozoruhodně ubohoučký a primitivní, napsal Daniel Redlich.

Nechci hodnotit úroveň stylu, proti němuž může mít kritik oprávněné výhrady. Přesto mi článek přišel zajímavý a hodný uveřejnění.

Především pro svou upřímnost, která snad může působit až naivně, ale o níž, ač autorku neznám, nemám pochyb. A dále pro její nadšení životem, spokojenost a štěstí, které z jejího textu silně vnímám.

Ale není právě takový upřímný životní postoj tak cenný, že stojí za odpuštění stylistických a kompozičních prohřešků? A že působí až propagandisticky? No jasně. Ale co vlastně, lidi, chcete od úspěšné mladé dámy? Aby si také, jako tolik z nás, stěžovala na kdejakou prkotinu?

Nemyslím, že je raněná slepotou a nevnímá, co všechno nefunguje, kolik by toho šlo zlepšit či jak odlišné jsou životní osudy jiných lidí. Jen podle mne dává přednost něčemu podstatnějšímu -- schopnosti prožít si své štěstí. A také naději, že jsme, my lidé, časem schopni najít řešení našich problémů.

Nebo se mýlím?

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 28.7. 2009