Američané nevědí, jak Assangeho stíhat

8. 12. 2010

Americký generální prokurátor Eric. H. Holder Jr. tento týden přiznal, že jsou problémy se Zákonem o špionáži z r. 1917, z první světové války, podle něhož je neautorizované vlastnictví a šíření informací o obraně státu protizákonné. Proto prý právníci zkoumají i jiné zákony.

Prokurátoři v minulosti používali Zákon o špionáži k odsouzení státních úředníků, kteří prozradili tajné informace. Nikdy se jim však nepodařilo podle tohoto zákona odsoudit nikoho, kdo takové informace přijal, a nikdy, ani za vlády amerických Demokratů či Republikánů, se ministerstvo spravedlnosti nepokusilo podle tohoto zákona stíhat novináře.

Senátor Joe Liberman sice řekl v úterý na Fox News, že je přesvědčen, že denik New York Times by měl být terčem vyšetřování stejně jako Wikileaks, avšak opatrně dodal: "To je velmi ošemetná záležitost, protože to začíná být v konfliktu s Prvním dodatkem americké ústavy."

Americký vládní činitel seznámený s vyšetřováním uvedl, že by bylo snad možné zacházet s Wikileaks jinak než s tiskem, pokud by vyšetřovatelé získali důkazy, že Assange pomáhal člověku, který americké dokumenty prozradil - například tím, že by ho instruoval, co a kde má hledat a že by mu poskytl technologickou pomoc.

Pokud by byly k dispozici důkazy, že se Assange podílel na získání dokumentů z amerických vládních kruhů, bylo by možno ho stíhat za to a neřešit otázku, zda zveřejnění dokumentů je trestným činem. Avšak, zdůrazňuje deník New York Times, zatímco američtí vyšetřovatelé zjevně takové důkazy hledají, neexistují na veřejnosti známky, že by něco takového našli.

Jiný americký vládní činitel, seznámený s probíhajícím vyšetřování, informoval deník New York Times, že ministerstvo spravedlnosti také zkoumá, zda by nemohl být Assange a Wikileaks stíhání za šíření ukradeného majetku americké vlády.

Právní odborníci ale poukazují na to, že tento přístup je taky asi nepoužitelný, protože prozrazené dokumenty jsou digitální kopie originálů, které americká vláda stále vlastní, nikoliv hmotné předměty, který by jí někdo ukradl z psacích stolů. To znamená, že těchto dokumentů se týkají zákony o autorských právech, nikoliv zákony o hmotném majetku.

Zákony o autorských právech kriminalizují neoprávněné kopírování určitého druhu komerčních informací, jako jsou obchodní tajemství, hudba filmy či počítačový software. Jenže zákon o autorských právech nechrání vládní dokumenty, na které podle zákona nemůže mít nikdo copyright a pro něž neexistuje normální komerční trh.

Assange má také k dispozici dokumenty ze soukromého sektoru, naznačil například, že možná zveřejní obsah hard disku vysokého činitele významné americké banky. Pokud by to učinil, problémy s jeho stíháním by zmizely, konstatují američtí právníci. Dokumenty lidí pracujících v soukromém sektoru jsou automaticky chráněny autorskými právy a dokumenty banky by mohly být považovány za obchodní tajemství.

Stejně by to bylo obtížné. Assange by mohl tvrdit, že zveřejnil dokumenty podle výjimky o "fair use" (férovém užívání) a že to neučinil pro finanční prospěch. Prokurátoři by mohli argumentovat, že "fair use" nedovoluje publikaci celého dokumentu a že Wikileaks mají finanční prospěch ze zveřejňování tajných textů.

Přesto však by podle odborníků bylo stíhat Assangeho obtížné. Zákon o autorských právech se dost dobře nehodí ke stíhání toho, co dělá Assange.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout