Jakou má budoucnost levice

19. 11. 2010 / Jiří Paroubek

Myslím si, že změna nemůže "přijít od oné poloviny lidstva, která žije za méně než 3 dolary denně". To, že nějaká skupina lidí je znevýhodněná a má proto zájem na změně režimu, ještě nemusí znamenat, že takovou změnu skutečně provede. V dějinách tomu tak bylo málokdy.

(Autor není totožný s bývalým šéfem ČSSD)

Spíše záleží na tom, jaké má postavení ve společnosti a jaké má schopnosti. Postavení skupiny lidí závisí na předmětu její činnosti, na tom, jak je tento předmět pro společnost důležitý. Postavení podnikatelů v průmyslu a finančnictví bylo po dlouhá staletí slabé, protože tento sektor měl povahu spíše jen řemesel a lichvy.

Když se však v 18. a 19. století tak mohutně rozvinul, tito podnikatelé ovládli svět. Slabé bylo do 19. století i postavení zaměstnanců. Když však osvědčili svoji schopnost se organizovat a zejména když se jejich práce stávala čím dál kvalifikovanější, jejich vliv podstatně zesílil.

Proto je dnes kromě některých rozvojových zemí život velké většiny lidí po materiální stránce tak snesitelný. Proto také je ve většině světa demokracie respektive polodemokracie (skutečná demokracie je jen demokracie přímá): Postavení velké většiny občanů je natolik silné, že si nedají vzít možnost ovlivňovat řízení společnosti aspoň tak, jak to dnešní polodemokracie umožňuje. Je jen otázkou času, kdy se rozšíří i na ty, kdo žijí za zmíněné pouhé tři dolary denně nebo ještě méně. Za pár let to bude třeba deset dolarů a v polovině století již málokdo bude vysloveně chudý.

Cílem levice je zmenšení rozdílů mezi lidmi a zajištění toho, aby vliv jednotlivých členů společnosti na její řízení byl co nejrovnější. V posledních třiceti letech se však společnost pozvolna pohybuje opačným směrem. Ač chudoba se v celkovém objemu zmenšuje, rozdíly mezi lidmi se zvětšují, dokonce se poněkud omezuje demokracie.

Zvětšila se působnost nevolených sborů a institucí nebo volených pouze nepřímo, zvláště soudů a orgánů výkonné moci, ale i takových institucí, jako jsou mediální rady nebo profesní komory.

Někteří publicisté otevřeně mluví o potřebě zrušit všeobecné volební právo. Podle mého názoru je to způsobeno tím, že společenská povaha práce, která dospěla vrcholu zhruba v 70. letech, byla rozvojem vědy, techniky a výroby opět oslabena. Zvýšila se kvalifikovanost práce, ale její povaha je více individuální. Zaměstnanci jsou více rozrůzněni a vytvářejí se mezi nimi rozdílné skupiny.

Mají již jen málo společných zájmů, jednotlivé skupiny lidí bojují proti sobě a snaží se svůj většinou upadající vliv posílit využíváním svého předmětu činnosti pro sebe.

Policisté méně honí zločince a více se snaží využít svoji moc ke svému obohacení, někteří úředníci a politici místo v zájmu státu a územních samosprávných celků používají své pravomoci k získání různých výhod, někteří umělci se starají více o svoji mediální proslulost než o vytváření děl, která by povznášela občany, a podobně.

V důsledku této pokroucené angažovanosti jednotlivých skupin lidí, které nejsou schopny se aspoň trochu sjednotit a brát se za své skutečné, oprávněné zájmy, vzrůstá moc horní několikaprocentní vrstvy, a to přesto, že centralizace výroby a společnosti se nezvětšuje, ba naopak. Zároveň se zvětšuje i vliv dolní několikaprocentní vrstvy, která je stále obtížnější a drzejší.

Tento vývoj, který vede k zatlačování levice, bude asi pokračovat. Přesto si myslím, že v poměrně blízké době vznikne pro působení levice, to znamená prvotně pro snahu o zrovnoprávnění lidí, velký prostor, a to úplně jinde než dosud, jinde než ve snaze povznést široké vrstvy lidí na základě toho, že jsou si podobní svým vztahem k práci.

Dvě oblasti, které se v poslední době nejvíce rozvíjejí, jsou informatika a biologie a právě tady si myslím, že bude zdroj nové síly levice. Hlavním cílem levice zůstane povznesení širokých vrstev lidí, ale bude se v budoucnu uskutečňovat prostřednictvím zespolečenštění informací a využíváním výsledků biologické vědy pro každého. Stačí trochu uvažovat a představit si budoucí vývoj v těchto oblastech. Informace nebude možné donekonečna zadržovat, jako se to děje teď, a rozvoj biologie nebude možné trvale omezovat, jak se to chystá.

Nakonec budou mít všichni lidé přístup ke všem informacím a k možnostem zlepšovat svoji biologickou podstatu. To a další vývoj ve výrobě a službách, kde se dá předpokládat pokračování zvyšování důležitosti práce jednotlivých zaměstnanců, povede k podstatnému oslabení elit a posílení postavení širokých vrstev lidí. Zde je pole, na které by měla vstoupit levice.

Zdá se, že toto pole bude připraveno až za dlouho a kdo ví, jak ve skutečnosti bude vývoj společnosti pokračovat. Leckomu se může zdát myšlenka využívání výsledků biologie k prolomení genetických omezení znevýhodněných členů společnosti fantastická, ale přinejmenším oblast informatiky je otevřená už dnes.

Už dnes by bylo možné zpřístupnit soubory informací, které existují v Internetu, ale nejsou veřejné, už dnes by bylo možné i s jejich využitím zavést přímou demokracii, účinnější než ve Švýcarsku, kterému ta jeho pomohla k tomu, že je jednou z nejstabilnějších společností na světě. Zavedení takové přímé demokracie by samo o sobě znamenalo revoluci, změnu režimu, po které část levice volá, oslabení elit a vzrůst moci obyčejných l idí.

Myslím, že změna, o které teď tolik mluví někteří stoupenci levice, přijde nebo alespoň začne v historicky krátké době a povede nakonec k naplnění základních cílů, které levice má. Jen je potřeba se odpoutat od starých schémat, uvažovat, jaký vývoj v budoucnosti se dá čekat, rozmyslet si, jak by se na něj mělo reagovat a jak ho využít, a navrhnout postup nejen pro nejbližší dobu, ale i na desítky let dopředu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 19.11. 2010