Americký Senát hlasuje o budoucnosti alternativ korporátního agrobyznysu

17. 11. 2010 / Karel Dolejší

Zákon S.510 FDA Food Safety Modernization Act, o němž dnes hlasuje Senát USA, vyvolal řadu kontroverzí a obav. Není divu: Návrh zaštiťující se péčí o zdraví spotřebitelů výrazným způsobem posiluje pravomoce federálních orgánů v oblasti registrace, dozoru, inspekce a vynucování pravidel bezpečnosti potravin; pravidel, která... mají sama vzniknout dodatečně, do roka po schválení předkládaného návrhu. Malí farmáři doufají, že je před extrémní byrokratickou zátěží a nutností masivně investovat do nového vybavení, což by dohromady mohlo znamenat jejich konec, ochrání kompromisní Testerův-Haganův dodatek. Ten by z některých ustanovení vyňal pěstitele prodávající alespoň 50% produkce formou direct marketingu (rovnou spotřebiteli), s ročním obratem nižším než 500 000 dolarů a realizující prodej v okruhu do 400 mil. Rozložení sil v Senátu však ukazuje, že by návrh mohl projít bez dodatku. Kromě toho kritici upozorňují i na skutečnost, že zákon principiálně nerozlišuje mezi osivem a potravinami určenými k přímé spotřebě, a současně - v oddílu 206, paragrafu 3) odst. c) - předepisuje dosud nespecifikované standardy pro sklizeň, třídění a skladování "potravin". Jinými slovy, pod pláštíkem bezpečnosti potravin dochází k vydání bianco šeku na šikanování a potenciální kriminalizaci nezávislých producentů osiva, ať už toto osivo dále prodávají, nebo skladují pouze pro vlastní potřebu, třeba k použití na zahrádce za domem. Tento absurdní prvek v zákoně lze sotva vysvětlit jinak než lobbyistickým vlivem agrobyznysu, který usiluje o monopolní postavení na trhu s osivem.

Pro lepší názornost příklad: Šlechtitel Dave Christensen z Montany po 30 let kultivoval tradiční odrůdy kukuřice z amerického Severozápadu, které na rozdíl od komerčně nabízených subtropických variet dobře snášejí extrémní klima, nedostatek vody a živin, a dozrávají za 70-95 dní i v podmínkách, v nichž komerční kukuřice plné zralosti nikdy nedosáhne. Christensenova kompozitní odrůda Painted Mountain Corn vzniklá šlechtěním celkem 70 původních indiánských variet je úspěšně pěstována na Sibiři i v horách KLDR. Jde o plodinu určenou pro malé farmáře hospodařící v marginálních oblastech, v nichž konvenční plodiny selhávají, a určenou primárně k ruční sklizni. Osivo vyprodukované Christensenem prodávají internetové obchody po celých USA, takže ani v případě schválení Testerova-Hagenova dodatku pěstitel nespadá do kategorie malých producentů se zákazníky v okruhu do 400 mil, kteří smějí podnikat ve volnějším režimu (tj. vlastně za dodržení všech dosavadních právních a hygienických podmínek). Stačí ovšem, aby nyní Food and Drugs Administration "z hygienických důvodů" předepsala "standardy pro sklizeň, třídění a skladování potravin" v podobě ignorující podmínky, za nichž Christensen hospodaří - a s pěstiteli osiva jako on bude jednoduše konec, mohou být pokutováni či uvězněni i za uchovávání osiva pouze pro svou vlastní potřebu.

Alternativní produkce potravin je v USA záležitostí klasických rodinných farmářů, biofarmářů, ale také komunitních projektů usilujících o všeobecné snížení závislosti na monopolizovaných korporátních strukturách. V posledním případě se síť alternativních producentů potravin má v budoucnu stát základnou pro dosažení lokální resilience a později i širší společenské změny.

Poměrně záhy se tedy dozvíme, zda poté, co ztroskotání Obamovy agendy ukázalo nemožnost reformovat Spojené státy shora, zůstane v nějaké podobě otevřena alespoň možnost dosáhnout pomalé postupné změny z regionů a zdola - nebo zda naopak nyní nastoupí období represe, v němž i obyčejné pěstování brambor z vlastní sadby může být stíháno coby nebezpečný trestný čin...

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 16.11. 2010