Su Ťij je na svobodě, ale západní korporace s barmskou juntou spolupracují nerušeně dál

19. 11. 2010 / Daniel Veselý

Mezi těmito korporacemi můžeme nalézt například ropné giganty, jako jsou americký Chevron nebo francouzský Total. Role Chevronu týkající se podpory vojenské junty, již tak plísní západní masová média a jejich čeští epigoni, je neopomenutelná, mluvíme-li o porušování lidských práv v této asijské zemi. Právník Marco Simmons z organizace EarthRights International, úzce monitorující vládní represálie v Barmě, ke spolupráci Chevronu a brutálního režimu z Rangúnu před pár lety podotkl: "Sankce uvalené mezinárodním společenstvím na barmskou vládu nezabraly, protože plyn představuje pupeční šňůru režimu. Předtím, než byl uveden do provozu plynovod Yadana, čelila barmská vláda dramatickému nedostatku finančních prostředků. Jsou to právě Yadana a další plynovody, jež drží vojenský režim nad vodou a umožňují mu kupovat zbraně a munici a platit své vojáky."

Washington uvalil na Rangún sankce poprvé v roce 1988 a postupem doby je zpřísnil. Avšak pro některé společnosti byla vytvořena jakási " VIP skulina", díky níž mohly s juntou spolupracovat, a to včetně Chevronu (viz takzvaný černý seznam dále v textu - pozn. aut.).

Bývalá šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová ve správní radě Chevronu pracovala deset let. Riceová dokonce vlastnila ropný tanker, který nesl její jméno. Bývalý americký viceprezident Dick Cheney a jeho mateřská korporace Halliburton se pro změnu podíleli na výstavbě plynovodů Yadana a Yetagun. Tyto megalomanské projekty byly realizovány za nesmírného utrpení tisíců barmských vesničanů, kteří byli nuceni na jeho výstavbě pracovat. Tito lidé zde byli znásilňováni, mučeni a zabíjeni vojáky, které si najaly zahraniční společnosti pro ostrahu ropné infrastruktury. Podle organizace Corporate Watch se jednalo o "největší zahraniční investiční projekt v Barmě, jenž díky finančnímu zisku vládnoucí juntu posílil a udrží ji u moci možná několik příštích dekád." List The Myanmar Times v roce 2007 publikoval informaci, že projekt v roce 2006 Chevronu vynesl zisk ve výši 600 milionů dolarů a barmská vláda si podle konzervativních odhadů přišla na 500 milionů dolarů. Podrobnější informace lze nalézt ve zprávě pro americký Kongres z roku 2007.

Britská televizní společnost Hardcash Production před několika lety tajně vyslala svého reportéra do Barmy, aby zde navázal styk s místním lidmi -- s obyčejným obyvatelstvem, disentem, zástupci studentů, přeživšími oběťmi represálií... Zkušený dokumentarista a novinář Evan Williams zpovídal obyčejné Barmánce a natáčel jejich reakce. Zprvu jim kladl neškodné otázky, ale později přišla na přetřes politická situace v zemi. Někteří se lekli, rychle hovor ukončili a zmizeli, další byli ochotni odpovídat na další otázky pod podmínkou anonymity či vypnutí kamery. Williams a další reportéři se setkali i s lidmi, kteří pracovali na ropném molochu Yadana, aby vyslechli jejich svědectví o zvěrstvech, jichž se při stavbě dopouštěla armáda. Svědkové hovořili o masových znásilněních, podřezaných krcích, uřezaných nosech, rtech, o ubíjení k smrti; o tom, že dělníci byli nuceni chodit po minových polích, aby "čistili terén" atd. Williams také zjistil, že díky "daňové mezeře" je Velká Británie druhým největším zahraničním investorem v represemi stíhané Barmě.

Podle údajů internetového deníku Asian Tribune Velká Británie v průběhu let 1988 až 2003 v zemi uskutečnila investice v hodnotě 1,2 miliardy amerických dolarů, což ji dostalo pod palbu tvrdé kritiky, například ze strany lidskoprávní organizace Christian Solidarity Worldwide.

Na takzvaném černém seznamu společností spolupracujících s barmskou vládou je i řada západních cestovních kanceláří, které nabízejí luxusní dovolené v barmském exotickém ráji -- Abercrombie & Kent Inc. (Velká Británie), Archaeological Tours (Spojené státy), Bamboo Travel Ltd. (Velká Británie), German Travel Network (Německo) či Elder Treks (Kanada) apod. Sama Aung San Su Ťij na těchto stránkách nabádá, aby zejména turisté cestující do Barmy nevyužívali služeb zmiňovaných cestovních kanceláří (v rámci této kampaně existuje i takzvaný čistý seznam, kde jsou uvedeny firmy a společnosti, které barmskou juntu nepodporují nebo ji podporovat přestaly. Ale tento seznam je celkem krátký a vyskytují se zde korporace porušující lidská práva v jiných částech světa; příkladně IBM v Kongu.

Dokud nebudeme sami respektovat požadavky, které automaticky aplikujeme na "nepřátelské" státy nacházející se mimo náš civilizační perimetr, třeba na Írán, Kubu, Severní Koreu, Zimbabwe, ale i na Rusko, nemáme morální právo odsuzovat jejich zločiny; v případě barmské junty mám na mysli její spolupráci s Čínou a Ruskem. Je třeba nejdřív upozornit na skutky naší, tj. západní civilizace, ohledně těchto záležitostí, a teprve poté uskutečnit to, co nyní bez obalu a kontextu činíme nejdříve a účelově.

Vytisknout