USA v dohledné době nezaútočí na Írán

18. 11. 2010 / Mojmír Babáček

Reakce amerických médií na tento článek byla vesměs odmítavá, většinou ale, spíš než z morálních, z pragmatických důvodů. Morální aspekt Broderova návrhu vzal výrazně v úvahu jen Matt Duss na málo známém serveru Thinkprogressive (Myslete progresivně). Psal: "Zvláště ve světle toho, co se nedávno stalo v Iráku, jaký druh morálního degenerátu může vážně navrhovat, abychom se připravovali zopakovat to v sousedním Iránu jen proto, aby vzrostla zaměstnanost?"

Časopis Foreign Affairs napsal pod titulkem "Ztratil Broder rozum?", že válka by vedla ke zvýšení cen ropy, že americká armáda má dostatek střeliva k útoku na Irán a nedošlo by proto k žádnému růstu výroby a že Pentagon právě hledá cesty, jak ušetřit miliardy dolarů vzhledem k nastávajícímu období rozpočtové střídmosti. Ve stejném časopise psal jiný autor, že americká veřejnost není nakloněna další válce na Středním východě a že Obama by ztratil hlasy levicových voličů, zatímco ti pravicoví by ho stejně nevolili.

Dean Baker, spoluředitel Centra pro ekonomický a politický výzkum napsal v deníku Huffington Post, že vláda může pomoci růstu ekonomiky utrácením peněz na zateplování domů, vzdělávání dětí nebo opravu silnic stejně jako utrácením peněz za válku a zabíjením Iránců. Pat Buchanan, konzervativní spisovatel, politik, publicista a televizní komentátor psal v The American Conservative: "Jak přípravy na válku s Iránem zlepší naši ekonomiku, když nás dvě současné války, které stály bilión dolarů, přivedly do největší hospodářské krize od 30. let?", ptal se, jestli by USA nemusely obnovit vojenské odvody, aby měly na válku dost vojáků a konstatoval, že Irán nemá žádný uran, obohacený do takové míry, aby mohl být použit k výrobě atomové bomby.

CNS News psaly, že válka by mohla způsobit vzrůst ceny za barel ropy na 300 dolarů a galon benzinu na 10 dolarů a že Amerika nemá dost vojáků na to, aby obsadila Irán, který je třikrát větší než Irák. Týdeník Harper`s citoval svého přispěvatele, Josepha Stiglitze, nositele Nobelovy ceny za ekonomiku, který pokládá současnou krizi za výsledek Bushových výdajů na válku v Iráku a v Afghánistánu a napsal, že Velké Britanii trvalo celou generaci, než se vzpamatovala z druhé světové války. Economic Policy Journal nazval Brodera totálním volem.

Tato reakce amerických médií na článek Davida Brodera, spolu s fakty, které v ní byly prezentovány zřejmě rozhodly o tom, že o týden později americký ministr obrany a americký viceprezident řekli v Australii, že USA prozatím budou pokračovat v diplomatickém řešení sporů o Iránský jaderný program. Poznamenejme, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní povoluje obohacování uranu na výrobu energie a že vojenský útok na Irán by byl jen dalším hrubým porušením mezinárodního práva ze strany USA. Že dlouhodobým cílem americké politiky zůstává dosazení amerických vojáků na "obranu" íránských ropných polí a íránského zemního plynu potvrdil 5. listopadu republikánský senátor Lindsey Graham, když vyzval americkou vládu ke zničení islámské republiky vojenskou akcí "nejen, aby byl neutralizován jejich jaderný program, ale potopeno jejich námořnictvo, zničeno jejich letectvo a zasazena rozhodná rána Revolučním gardám, jinými slovy neutralizován tento režim" ZDE

(více k tomuto tématu najdete na adrese ZDE -- "11. září a tajné služby" 4. díl, 2. a 3. kapitola.

Vytisknout