4. 10. 2010 / Zuzana Uhde
Tento příspěvek byl přednesen na semináři Českého sociálního fóra EURO-MANIFESTACE proti vládním škrtům, který se uskutečnil v Praze 29. září 2010.
Stejně jako jiná sociální hnutí byla v minulosti postupem času zeslabena a začleněna do systému, podobný vývoj proběhl i ve feministickém hnutí. Dnes je třeba upozorňovat na to, že na veřejnosti dostává daleko větší prostor určitá deformovaná verze feminismu. Oproti tomu se kritické feministky snaží oživit feminismus jako proti-válečné, anti-imperiální, anti-rasistické a anti-neoliberální hnutí. V souvislosti s tématem škrtů a kritiky neoliberální politiky, které jsou hlavními pilíři letošní Euro-manifestace, zde stručně shrnu dvě teze, které ukazují, jak s těmito argumenty souzní feministická kritiky neoliberalismu. V jejich světle stojí feministická idea společenské emancipace jak v protikladu k neoliberální ideologii individualismu, tak v protikladu k představě trhu jako hlavního principu společenského soužití.
Liberální představa přepjatého individualismu neodpovídá reálným životním podmínkám většiny lidí, nejen kvůli materiálním omezením individuální svobody, ale také kvůli tomu, že jedinci prožívají svoje životy ve vzájemné závislosti na druhých a ve vztazích s druhými. A pokud je vzájemná závislost základní podmínkou individuální existence, vzájemná solidarita by měla být hlavním principem společenského soužití. Toto zakotvení ve vztazích s druhými a zodpovědnosti za péči o druhé se tudíž netýká pouze žen. Pravdou ale je, že iluze individuální nezávislosti v mnoha ohledech negativněji dopadá na ženy. V podmínkách neoliberální ekonomiky se ideologie tržního individualismu promítla do privatizace a přenesení hlavní zodpovědnosti za společenskou reprodukci na domácnosti a především na ženy. A zatímco pro některé ženy se otevírají tržní možnosti, jak tuto individualizovanou zodpovědnost skloubit s prací, možnosti, které vycházejí především z jejich privilegovaného společenského a ekonomického postavení a vzdělání, pro jiné toto představuje bludný kruh ohrožení chudobou a závislosti na zaměstnavateli.
Je třeba proto upozornit na to, že trh nemůže zajistit dostupnou péči pro všechny, protože je veden odlišnými hodnotami, než jaké do popředí staví princip solidarity a péče. A pokud se společnost řídí především tržními principy, rovnost mužů a žen je principiálně nedosažitelná. Odbourávání sociálního státu, škrty a s tím související eskalace sociálních nerovností, které se dnes odehrávají v celé Evropě, nastupují ale právě tuto cestu komercionalizace péče a tržního individualismu, která je v přímém rozporu s feministickou ideou společenské emancipace. V mnoha ohledech pak ještě dále prohlubuje způsob, jakým západní životní styl parazituje na vykořisťování rozvojových zemí. Pokud se podržíme příkladů péče, tak v tomto ohledu poslouží jako ilustrace vznikající globální pracovní trh zdravotních sester nebo najímání cizinek jako levné pracovní síly na pomoc v domácnosti a péči o děti a seniory -- toto je dokonce v některých zemích legislativně podporováno, když je profese domácí pečovatelky legalizována jako práce druhé kategorie bez sociálního zabezpečení, jako např. v Rakousku.
Kritické feministky proto upozorňují, že pouze kosmetické úpravy nestačí. Současně nestačí pouze požadovat veřejná zařízení péče o děti, ale je třeba také obecněji prosazovat myšlenku nejen politické, ale také ekonomické demokracie. Stejně tak nestačí pouze požadovat flexibilní pracovní podmínky, které by měly umožnit každému sladit práci a rodinu, požadavky musí také směřovat k odstranění vykořisťování. A konečně nestačí pouze požadovat rovné zastoupení žen v politice, ale je třeba současně také prosazovat požadavek takového politického uspořádání, které by umožnilo nahradit neoliberální globalizaci uspořádáním, jež by bylo vedeno principy globální spravedlnosti.
Vytisknout24.3. 2016 / Aneta Adámková
Nakonec muži začali čím dál tím víc vysedávat doma, což po nějaké době bylo vlastně docela pohodlné. Proč opouštět teplo domácího ohně a trmácet se za mamuty, že? Jenže ženy po čase viděly, že se z jejich chrabrého lovce mamutů stává domácí povaleč, ...
25.2. 2016 / Aneta Adámková
Ta druhá: Co to je za blbost? Proč bych měla muže opečovávat a obdivovat? Ta první: Možná proto, že on tě potom bude chránit. Na začátku jsi o tom sama mluvila, že v dnešní době už muž není v roli ochránce. Ale to jen proto, že my se s...