Fachidiocie je běžná v ČR i u lékařů?

26. 3. 2016


do doby než jsem si přečetl rozhovor s Janem Pirkem, byl pro mě fenomén fachidiocie spojen výlučně s lidmi pocházejících z technických oborů, píše Josef Valiašek. Jeho odpovědi v rozhovoru pro Parlamentní listy jsou snůškou lží, polopravd a dojmologie. Snažím se pochopit, jak mohl pan Pirk dospět k takovéto interpretaci reality. Jak se asi mohl formovat jeho názor? S kolika muslimy ve svém životě mluvil? Odkud čerpá informace? Jestli je schopen sám sobě připustit, že se může mýlit? Jak může tvrdit, že integrace muslimů do západní společnosti je nemožná? Byl ten pán někdy v nějaké nemocnici v Británii, nebo aspoň v Německu? Zřejmě se nikdy nepotkal ani s kolegy z IKEMu.

Jak se musí cítit členové České lékařské komory, kteří jsou muslimského vyznání, když čtou takové kategoricky odsuzující názory? Najdou se v ČR lékaři, kteří se vůči nesmyslům vysloveným Janem Pirkem veřejně ohradí?

Pozn. JČ: Je ovšem nutno upozornit, že už značka tzv. Parlamentní listy znamená, že cokoliv tento server vydá, není možno brát vážně. Kdybychom se Parlamentními listy zabývali, naplnili bychom uváděním jejich nesmyslů na pravou míru deset serverů Britských listů. Parlamentní listy publikují systematicky naprosté nesmysly, destabilizují jimi společnost a izolují ji od civilizovaného světa. Čtenáři by si měli uvědomit, že se nechávají bezostyšně oblbovat lidmi, jako je vlastník tohoto serveru, král českého hazardu. Poklesla v ČR soudnost už natolik, že jsou lidé schopni zapomenout, že jimi pro peníze manipuluje nesmysly člověk, který vydělává na hazardu?

V ČR, více než v jiných zemích, vznikl pozoruhodný jev, kdy se nespokojení občané ukájejí nesmyslným, iracionálním strašením o věcech, které strašákem nejsou. Je to zajímavý psychologický proces, rovnající se nadávání u piva. Jsem nespokojen se svou situací, a tak se ukájím zuřivostí nad neexistujícími hrozbami, které mi denodenně kvůli svému zisku vymýšlejí servery, jako jsou Parlamentní listy.

Kdokoliv, kdo vůbec publikuje na serveru Parlamentní listy, se tím nenávratně diskredituje. Soudný člověk se ani pětimetrovou tyčí nedotkne severu, který šíří rasismus, nenávist vůči náboženství a skupině obyvatelstva a rozšiřuje kolektivní vinu. V civilizovaných zemích existují regulační mediální orgány, jako je třeba britská Nezávislá organizace pro úroveň tisku, Independent Press Standards Organisation (Ipso), vytvořená konsorciem samotných médií, která kontroluje, zda média nepublikují nesmysly. Velká část článků publikovaných v Parlamentních listech by se stala v zemích, jako je Německo či Velká Británie, terčem trestního stíhání. V ČR nic takového není a lidé se nechávají  Parlamentními listy utáhnou na vařené nudli. Kdo by to kritizoval, když jde o zisk krále hazardu.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 24.3. 2016