Propagace České republiky ve světě

24. 3. 2016 / Ivo Barteček

Různá expa, kde vystavuje a snaží se nabídnout Česká republika svůj průmysl, jsou dobrá, ale jen pro ten průmysl. Výrobek je svým způsobem anonymní. Neosobní. Nedává možnost získat vztah, povědomí. Nikoho příliš nezajímá, v kterém státě vyrobili tu a tu grafickou kartu do počítače nebo přenosnou kameru. Česká republika jako celek by se měla zapsat do povědomí ostatních států jinak. Velikostí a vlivem ničeho nedosáhne, je malá a prakticky bez vlivu. Zakládat v hlavních městech ostatních států České domy, které budou tamním obyvatelům servírovat českou kulturu? To je žalostně málo. Dosah je minimální.

Koukněme se na jeden čistě soukromý projekt, který propaguje a bude propagovat Českou republiku a její historii mnohem účinněji, nežli to kdy zvládne grantový program republiky nebo studie slavistiky někde na Západu.

Dan Vávra je tvůrcem světově proslulé počítačové hry Mafia a Mafia II. Hry byly ve světě mnohokrát oceněné a staly se legendou. Prodalo se přes pět milionů kopií. A nepočitatelně kopií bylo staženo nelegálně na pirátských fórech, předpokládejme. Před předloni přišel Dan Vávra s konceptem hry Kingdom Come, kterážto si zaslouží bližší pozornost nejen hráčské komunity, ale i široké veřejnosti. S konceptem byl vyhozen ze všech herních společností. Problém byl jediný, hra Kingdom Come měla být ve stylu RPG (hra na hrdinu), ovšem měla vycházet čistě z historických reálií. Herní společnosti Dana Vávru odkoply s tím, že RPG bez draků, elfů, trpaslíků a podobné verbeže nebude nikoho zajímat.

Dan Vávra přešel s projektem na britský startovač projektů Kickstarter, kde určil limit pro získané peníze 300 000 liber, aby mohla hra vzniknout. Sama hráčská komunita se postarala o to, aby Vávrovi a jeho společnosti na účtu přistálo 1 106 371 liber. Tedy prakticky čtyřnásobek.

Příběhem hry bude České království roku 1403, kdy probíhalo neurputnější zápolení o trůn mezi Václavem IV a jeho bratrem Zikmundem, který Václava nechal zajmout a dopravit do vězení ve Vídni. Hráč se ve hře neocitne v roli krále, ale v roli prostého pomocníka kováře a propluje několika zásadními zvraty v dějinách Českého království. Během hry bude hráč konfrontován zběsilými bandami německých hord a zbojníků z Rakous, jejichž loajalita náležela čistě jen Zikmundovi. Všechny předměty ve hře, všechny děje, činnosti, vše bude vycházet z historických faktů.

Na Kickstarteru rozjezd hry dotovalo vlastní štědrostí přes 35 tisíc hráčů z celého světa. Kopie hry se dostane, podle skromného odhadu, k několika milionům lidí, kteří při hraní zjistí následující: jaký význam mělo České království v minulosti, jak české dějiny ovlivnily Evropu, kde přibližně se nachází Česká republika, že v České republice vznikají opravdu revoluční a novátorské hry, s kterými je potřeba počítat. A spoustu dalšího.

Jak se s tímto může srovnávat jakýkoliv Český dům? Překlad knihy Jáchyma Topola do angličtiny je chvályhodný počin, ale jedná se jen o nízkonákladové vydání (předpokládám, nevím), jemuž se masové pozornosti nedostane. A když už, tak jediná pozornost, kterou dostane, bude v nepočetných intelektuálních kruzích. Podobný problém lze vidět u egyptského spisovatele Sun’alláha Ibráhíma, jehož knihu Komise předložilo v roce 2005 české čtenářské obci nakladatelství Dar Ibn Rushd. Čtenost a prodejnost knihy je tristní, a přitom se jedná o zásadní knihu plnou překvapivých myšlenek. Egypt má pyramidy. To je vše, co o Egyptu někteří lidé za celý život zjistí. My pyramidy nemáme. Nezjistí o nás tedy nikdo nic?

Hra Kingdom Come osloví několik milionů lidí celého světa. Dan Vávra slibuje dvě další pokračování. Už teď je jasné, že se hra stane legendou mezi PC hrami. Pokud se mluví o propagaci české kultury, České republiky, měli bychom se zaměřit na nová média, protože tam máme do čeho a jak mluvit. A že hra osloví jen poďobané hardcore hráče PC her, kteří jak je den dlouhý, nevylezou ze svého pokoje a tudíž nemají žádný význam pro mezinárodní politiku? Nesmysl. Něco takového platilo v 90. letech. Nyní hrají PC hry ve velké míře také vysokoškoláci, kteří někdy v budoucnosti zasednou za jednací stoly mezinárodní politiky. Pojem Česká republika jim bude přinejmenším povědomý.

Ale je to jen jeden z mnoha příkladů. Zásadní myšlenkou textu je následující - Česká republika má oslovovat svět novými médii, nikoliv zastaralými metodami, jako je pár přednášek o Švejkovi na univerzitách v zahraničí nebo vydáním knih českého spisovatele tamtéž. Univerzity, propagace v Českých domech, vydávání knih - to vše je zastaralé. My musíme vidět i další možnosti.

Vytisknout