Měli bychom se učit soucítit
1. 10. 2010 / Boris Cvek
Děkuji za podle mne správně uchopený výklad podobenství o milosrdném Samaritánovi. Ježíš reaguje na to, že kdosi se chtěl zabydlet v omezeném pojmu "bližní" a ukazuje, že milosrdenství nesmí znát hranic. Zároveň ale je v tom podobenství, jak je dobře ukázáno, vyvýšen heretik nad pravověrného, zavržený nad vyvoleného. A není to v evangeliu jedinkrát.
Vezměte si farizeje a celníka, řeč o "obílených hrobech" nebo ono slavné "první budou poslední a poslední první". Milosrdného Samaritána lze následovat v zásadě dvěma způsoby a oba jsou krásně ilustrovány v sovětské pohádce Mrazík. Ivan, který se z nepokory a povrchní neúcty stane za trest medvědem, má vykonat dobré skutky, aby se z prokletí vysvobodil. Když pochopí tuto nabídku jako byznys "já vykonám dobré skutky, a to mne osvobodí", zůstává egoistou a všechny "dobré skutky" (v křesťanství je takový přístup chápán jako zavrženíhodné "skutkaření") jsou mu k ničemu.
Když ale už přestane věřit, že by mu mohly nějaké dobré skutky pomoci, přestane myslet na sebe a zželí se mu stařenky, která ztratila cestou hůl, čili kvůli ní se rozhodne vrátit zpátky a hůl jí donést (co by si bez hole počala?). Zde pak přichází jeho vysvobození.
Proto bych neuzavíral výklad podobenství o milosrdném Samaritánovi výzvou k tomu, abychom šli dělat dobré skutky, nýbrž k tomu, abychom se učili soucítit (což by nás mimochodem mělo chránit i před "dobrými skutky" pro dobré skutky, které může kdokoli zneužívat podvodným způsobem a ještě se nám smát, jací jsme blbci - zásadní předpoklad celého Ježíšova podobenství je v tom, že zbitý pocestný byl skutečně zbitý, skutečně pomoc potřeboval a nepochybně za ni byl vděčný).
Rád bych zdůraznil jednu větu z Lukášova evangelia, která je podle mne cetrálním bodem celého příběhu o milosrdném Samaritánovi (překlad Nová Bible Kralická):
Možná je "muslim" i "Rom" v našem celkem tolerantním světě příliš málo pobuřující, možná bychom mohli podobenství zformulovat tak, že slušní občané se vyhnuli zbitému pocestnému, leč
(Upozorňuji, že "pedofil" není ten, kdo zneužívá děti, nýbrž ten, kdo má určitý sexuální sklon, který může různě transformovat v ušlechtilém smyslu, čili opravdu může cítit soucit a dost možná mnohem pravděpodobněji než "normální" člověk.)
A poslední poznámka: kdo vychází ve své víře ze čtení Písma, zejména Nového Zákona, ten nemůže být pomaten a spleten aristotelovskou metafyzikou, středověkem a teologickými poučkami (jako je mnoho katolíků, kteří de facto Písmem pohrdají ve prospěch kněží a tradic).
Ježíš i apoštol Pavel hovoří k obyčejným (nejspíše i negramotným) lidem a jejich slova (po doplnění určitých soudobých reálií, jako je např. pojem Samaritán) nepotřebují žádného filozofického výkladu. Křesťanství není náboženstvím učenců a kněží (kněží donutili Piláta, aby Boha nechal ukřižovat), ale náboženstvím rybářů a nevěstek.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 1.10. 2010
-
2.10. 2010 / Čína skupuje globální energetické zdroje2.10. 2010 / BBC stávkovat nebude, management (částečně) ustoupil1.10. 2010 / Ministr Pavel Drobil: "Neovlivňuju porotu Ekofilmu"1.10. 2010 / Irsko je nuceno dotací zachránit další banku1.10. 2010 / Vyrobili protiíránský virus Izraelci?1.10. 2010 / Jsem proti diskriminaci starších lidí1.10. 2010 / Možnost zastavení -- sociální spravedlnost1.10. 2010 / Diskriminace obyvatel menších míst30.9. 2010 / Právě končí první světová válka30.9. 2010 / Jan ČulíkZakliknete-li na webu, že souhlasíte s obchodními podmínkami, nemusí to znamenat konec30.9. 2010 / Britští vědci se chystají emigrovat30.9. 2010 / Televizi Al Džazíra rušilo Jordánsko29.9. 2010 / Nadřazenost lékaře jako "übermensche"29.9. 2010 / Martin HudecEurostávka: naivita odborářů, marnost jejich boje a pokrytectví jejich vůdců nezná mezí29.9. 2010 / Jochovy zvěsti2.10. 2010 / Hospodaření OSBL za září 2010