Pražský Kohout, zlínský Janečka a česká sociální demokracie

29. 9. 2010 / Miloslav Štěrba

Prakticky každý má své osobní zkušenosti se zástupci jediné akční levicově orientované politické strany. Je však k zamyšlení, zda ČSSD má dostatečné obranné reflexy, aby se ubránila přirozenému útoku na mocenské pozice ze strany lidí, kteří v ČSSD nalezli prostor pro realizaci svých osobních představ a v současné době jsou pro stranu přítěží. V této souvislosti si troufám říct, že k symbolickým osobnostem tohoto druhu patří první muž zlínské sociální demokracie -- Martin Janečka.

Jeho renomé v krajském městě činí z ČSSD stranu nevolitelnou pro velké množství jinak sociálně-demokraticky smýšlejících voličů. Zajisté nelze očekávat, že Martin Janečka uzná svůj podíl na opakujících se prohrách strany v komunálních volbách. A už vůbec nelze spoléhat na schopnost městské organizace pozvednout sociální demokracii ve Zlíně podobně, jako to umí kolegové v jiných moravských městech. Nejvýše postavený sociální demokrat na zlínské radnici už dávno promrhal politický "kapitál", se kterým začínal svoji kariéru. Na volebních plakátech a bilboardech už neuvidíte jeho tvář. Dokonce pro samotnou volební kampaň sociální demokracie ve Zlíně je výhodnější neupozorňovat na Martina Janečku, ukrýt ho na méně nápadné třetí místo kandidátky, stejně jako v minulých volbách.

Nechci zde spekulovat o opakujících se kampaních zaměřených proti prvnímu náměstkovi primátorky, ve kterých se veřejnost mobilizuje proti volbě ČSSD jen kvůli jeho osobě. Stačí si kliknout na Google a zadat jeho jméno. Mohu sice namítat, že se mi nelíbí jeho potřeba mít v každém čísle městského magazínu svoji fotografii, předvádět se v milionářském autě, pořizovat si nemovitosti v centru města, stávat se stále více nepostradatelným v rozhodujících správních funkcích, prezidentovat místnímu hokejovému klubu, velet městské policii atd., což by mohlo být považováno jen za jakýsi projev závisti vůči mimořádně úspěšnému Martinu Janečkovi. Vadí mi ale, že tento korunní princ místní radniční reprezentace naplňuje své politické poslání bez řádné návaznosti na priority sociální demokracie. Ze své pozice muže č. 2 krajského města není schopen zaujmout stanoviska vůči nejrůznějším ohavnostem současné vládní sestavy. Stejně tak mi vadila jeho pozice "mrtvého brouka" při posuzování činnosti zlínského poslance Miloše Melčáka. Ba co víc, slovy svého otce označil přeběhlíka za "hrdinu". Zde se neopírám jen o "novinovou pověst" dotyčného, ale měl jsem příležitost nahlédnout do této stranické kuchyně.

Jan Kohout popsal ve svém diskuzním příspěvku situaci, kdy se naši voliči odmítají ztotožňovat se stávající stranickou reprezentací. Jak vidno, mají k tomu tisíce a jeden důvod. Pokud ČSSD setrvá ve své praxi zapouzdřenosti, neschopnosti otevřít se novým lidem a novým názorům, místo každodenního politického zápasu bude preferovat účast na moci, a ve svých důsledcích zbaví občany naší země nacházet v sociální demokracii přirozeného spojence v boji za sociální soudržnost, solidaritu a pokrokové občanské aktivity, bude směřovat k bezvýznamnosti. Kohout správně řekl: "Lidé si najdou jako svého reprezentanta někoho jiného....". Dlužno dodat: ten "jiný" nemusí být nutně lepší, ale změna láká. A v tomto ohledu je socdem až příliš konzervativní. K vlastní škodě.

Vytisknout