Václav Klaus, duchovní otec současného českého marasmu

29. 9. 2010

Václav Klaus byl pro současný neoliberální svět přímo shůry vyvolen. Nebo snad myslíte, že by ti, kterým tato ideologie vyhovuje, našli někde lepšího slouhu? Slouhu tak intenzivně a nekriticky vzývajícího a uctívajícího podstatu této ideologie, kterým je Ničím nekorigovaný chtíč - automatický ovladač všech procesů ve společnosti? VK tuto ideologii přijal bezvýhradně za svou, protože ospravedlňuje jeho vlastní podvědomé hybatele a z nich pramenící postoje. Neoliberalismus, který si zvolil jako výtah k ukojení svých vnitřních potřeb (moc a uznání), mu zkrátka sedí, je primitivně racionální, vylučuje jakékoli iracionální tajemství (VK ví totiž všechno -- a tak tedy čistě logicky tajemství nemohou existovat) a polohy existence, které Václavu Klausovi zůstávají skryty a kterých byť jen připomenutí ho dovádí k nepříčetnosti. VK je dostatečně zabedněný na to, aby ho žádný důkaz od lidí vnímajících svět jinak nevyvedl z míry a dostatečně inteligentní na to, aby v kombinaci s "nestrannými" médii na stejné lodi a hezkým oblekem dokázal jedince se stejným duchovním handicapem okouzlit a uchvátit. Zkrátka a dobře i ti komunisté nakonec pochopili Václava Klause zcela správně, v hlubokém komunismu se jim sice nehodil, ale pro porevoluční období se naopak hodil náramně, jeho nedostatkem sice bylo, že oproti jiným z Prognostického ústavu nebyl až tak známý, ale to soudruh z ekonomické kontrarozvědky Tříska (architekt kupónové privatizace) dokázal v počáteční revoluční dobrotě, otevřenosti a euforii překonat a Václava Klause pomohl prosadit. Džin z láhve byl vypuštěn.

Společně nám dovedli namluvit, že my a naše země jsme k ničemu, nemáme žádnou cenu a bez těch Jejich reforem nemůžeme obstát -- a to vše asi proto, aby nám nedošlo, že když ten nepředstavitelně obrovský státní majetek končí v často dost pochybných rukách, jsme tím vlastně nenávratně okrádáni. Zamlčeli nám, že jsme měli možnost vytvořit zcela nový typ společnosti bez historicky odůvodněných nerovností, byť po této společnosti byla ve veřejnosti poptávka a toto tušící Václav Havel sociální společnost ve svých projevech velmi akcentoval - je opravdu pikantní si jeho projev přečíst dnes. Naše tehdejší osobnosti, které na Klausem řízené nebezpečné směřování upozorňovali, jako třeba Karel Kryl, byly umlčeny a zatraceny lidmi, kteří jim nesahali ani po pás, ale kteří dobře pochopili, kde je budoucí vítěz revolučního kvasu. "Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou velké partaje se u koryta sejdem" je Krylovo poselství, které v roce 1993 nechápal téměř nikdo. Karel Kryl je ostatně černé svědomí obou našich presidentů. Oběma se nehodil, oba totiž převyšoval.

Co bylo bylo, nic s tím už nenaděláme. Prostě jsme neznalí a nepřipravení naletěli stejně jako v roce 1948. Jestli tyto události mají nějaký vyšší smysl, pak je to snad ten, že z nich vyjdeme poučeni a v podobných situacích už stejnou chybu neuděláme. Bohužel se ukazuje, že lezeme do stále stejných oprátek, protože něco v nás nás nutí směřovat právě tam. Pokud většina společnosti neodstraní zdroje těchto mylných rozhodnutí, nikam se nepohneme.

Naše mysl je obrovský iracionální fenomén, o jehož vnitřních hybatelích máme většinou jen malé povědomí. Jsou v něm podvědomé archetypální síly (jak je objevovali C. G. Jung nebo S. Grof), které se do nás projektují a jakoby nás vedou, i když se domníváme, že zdrojem našeho konání je naše chladná ničím neovlivněná racionální mysl. Archetypální síly superiorního řádu (nacházející se v podvědomí každého individua) si mohou někteří mylně vykládat jako nějakou vědomou lidskou konspiraci, protože provázanost akcí velkého počtu lidí může vyznívat jako organizovaná konspirace jakéhosi uskupení elitářů snažících se ovládnout jistý prostor, popřípadě celý svět. Proto je dle mého naprostá většina konspiračních teorií postavena na nesprávném základě o jejich vědomě lidském původu..... Velmi známý je příklad, kdy C. G. Jung popisoval stále větší četnost výskytu jedné archetypální postavy - starogermánského boha války v Německu 30. let.

Často právě tu svoji racionální mysl považujeme za ničím neovlivňovaný nejgeniálnější výtvor přírody, výtvor tak geniální, že se stal přírodě nadřazený. A tohle je právě příklad Václava Klause, který rozumí zkrátka všemu -- a to čemu nerozumí neexistuje, nebo nemá právo existovat. Václav Klaus je dokonce nadřazen realitě a má právo ji překládat neznalému stádu tak, aby u něj vyvolal Klausem žádaný efekt. Viz článek pana Jírovce.

Přitom jestli něco popisuje činnost VK nejlépe, tak je to právě četnost významných OMYLŮ a tvrdošíjné trvání na tom, že to buď omyly nejsou, nebo že z nich pocházející negativa byla způsoben těmi, kteří s Klausem nesouhlasí. Krok za krokem k omylům VK.

1. Jeho sázka na neoliberalismus jako princip, který konečně vyřeší všechny ekonomické problémy, nevyšla. Neoliberalismus končí v korporátním a spekulativně finančnickém kapitalismu a jím vzniklé nerovnosti jsou totálně destruktivní a dlouhodobě společnost ničí. Tento omyl byl fatální právě pro ČR, která byla ve zlomovém období. Ač mi bylo při revoluci 18 let, dobře si pamatuji na myšlenky o družstevním vlastnictví firem, o zaměstnaneckých akciích a privatizacích, které VK a ostatní neoliberálové šmahem zamítali -- moc dobře věděli, že tyto podniky by se daly hůře využít, rozuměj tunelovat. Současná krize ukázala na zcestnost korporátního kapitalismu, a tak se dnes hledá jiný způsob vlastnění a fungování firem.

Údajně bezcenný státní majetek nemusel nutně po neskutečně zpackané privatizaci končit v rukách Kožených, Bakalů, Kellnerů, Pitrů a Mrázků, kde najednou patrně díky jejich genialitě začal snášet zlatá vejce. Ti, co ten majetek opravdu vytvořili, měli právo požadovat třeba financování jejich důchodů a jiných sociálních služeb z těchto zdrojů, ale pravice raději vytvořila pár miliardářů, které navíc minimálně zdanila. Tito tedy pokud daně vůbec platí, tak důchodcům, kteří jejich majetky z velké části vytvořili, nepomáhají tak jak by měli. V době, která měla přinést rozkrytí této ekonomické tragédie, se VK raději dohodl s ideologickým nepřítelem Zemanem, než aby vytvořil vládu s lidmi, kteří byť ideologicky spřízněni ukázali na jeho nekompetentnost. Jedno totiž narcistický egocentrik nesnáší, to když někdo upozorní na jeho nedostatky. Kdo tenkrát tušil, že novinářská neoliberální mafie spolu se Zemanovou rezignací na akci Čisté ruce "očistí" VK ze všech omylů. V neposlední řadě touto privatizací VK zavedl v ČR ten druh kapitalismu, v kterém je často nejziskovější ten nejzkorumpovanější, popř. ten s největším monopolem.

2. Dalším omylem VK bylo jeho nekritické vzývání peněz, které jako materiální ztělesnění neoliberálního náboženství jsou něco jako produkt boží, a tedy nemohou být špatné či špinavé. Právě dnes vidíme, že jestli něco rozvrací náš svět, tak je to příliš velký podíl peněz, který nekončí v akcích přinášejících celospolečenský prospěch, ale v kapsách několika jedinců, kteří různými unfair cestami ovládli jejich tok ve společnosti na její úkor. A tak teď všichni musíme všichni zalepovat tisícovkami díry, kudy utekly a utíkají korupční miliardy. Špinavé peníze společnost dlouhodobě ničí.

3. Další omylem je jeho vztah k ekologii a ničení přírody. Myslím, že v počátku celkem nevinně vzniklý spor se díky iracionálním hybatelům Klausovy mysli (neschopnost přiznat ani sebemenší malý omyl) přerostl v snad ještě iracionálnější popírání naprosto zjevného a nepopíratelného. VK sice umě zredukoval ničení ekosystémů na pouhé globální oteplování, které se v našem časovém intervalu nedá úplně 100% objektivně prostudovat a rozklíčovat a tak se s ním dá z jeho strany bojovat, ale jeho naprosto zcestná prohlášení o tom, že si žádného ničení přírody nikde nevšiml, jsou snad až za hranicí idiocie. Nevím, jestli svět ze všech prestižních hotelů vypadá ve skvělé kondici, ale z pohledu člověka, co projel i málo známé oblasti v různých světadílech, se zdá, že se ničí jako o závod. Přitom i Klausem uctívaný volný trh ve své teorii má pravidlo o tom, že je nutné do ceny každého výrobku započíst sumu, kterou by stálo uvedení přírody do stavu před výrobkem, a tuto sumu pak i do přírody "navrátit". Zvláštní, že na zrovna tuto pasáž své bible Klaus zapomněl, asi zrovna chyběl, když se to probíralo. Václav Klaus rovněž tvrdil, že na ekologii je čas, že rozvinuté země jsou nejekologičtější a že až budeme také rozvinutí, trh se postará i o přírodu. Asi si nevšiml, že ekosystémy mimo rozvinuté země ničí hlavně "rozvinuté" nadnárodní koncerny a tamní ničení je pod našimi prapory. Současná krize navíc ukazuje, že minulé dekády nebyly časem utahování opasků, po kterých přijdou lepší roky, kdy bude čas i na ekologické "nesmysly", ale že to naopak byly roky, kdy se prožíraly ekologické problémy budoucích generací a z toho plynoucí zisky byly využity na úchylné hrátky finančních elit. Když teď snadno dostupné zdroje vysychají a tenhle flám končí, musíme šetřit a na investice do ekologie, krom těch, kterých se chytli "eko"parazité (solární elektrárny), zase není místo.

Zbývá zodpovědět otázku, proč tak VK koná a hlavně proč i když koná právě takto, je tak úspěšný.

Klaus se hodil a hodí lidem a silám za oponou. Média, která jsou stejnou loutkou jako Klaus, k jeho pozitivnímu obrazu vydatně pomáhají. Novinářská cena Egona Erwina Kische nebyla náhodná. Ale to by nestačilo, pokud by lidé byli opravdu vzdělaní, svobodní, nesvázaní strachem a klišé "pravdami". Nesvázaní strachem z neznámého, ze světa, kde vše není jasné, který je tajemný, jeho původ a cíl nejasný -- a kde důvodem naší existence zde je bůhvíco... Václav Klaus po komunismu nabídnul v ČR další jednoduchou a přehlednou ideologii, která navíc dokáže člověku ospravedlnit jeho negativní hybatele a vlastně je zbožštit na úroveň všemocných a správných organizátorů společnosti. A na to lidé slyšeli a slyší. Navíc stádo zpravidla lítá ode zdi ke zdi, a tak se tato ke komunismu zdánlivě opoziční ideologie stala velmi populární a kdo byl proti ní, byl komunista nebo jiný zkrachovanec. Lavina hlouposti dneška začala touto malou kuličkou. Jakmile totiž lidé vsadí na nějakou kartu, začnou fandit jako ve sportu nějakému týmu či jednotlivci -- a pak už zpravidla jinam nepřechází, protože se chtějí vyhnout odhalení bolestného faktu, že se spletli. Naše ego se má tak strašně rádo, že přiznat si omyl je složitější, než vytvořit složitou nepravdivou konstrukci o tom, že to tak ve skutečnosti není a my jsme měli, máme a budeme mít vždycky pravdu. A tak v politických preferencích přecházíme většinou jen v rámci stejné ideologie a nechováme se "tržně", když ani dnes nevolíme ty, kteří by naše zájmy zastupovali daleko lépe... Narcistickou sebelásku ke všem svým mentálním a fyzickým produktům ostatně zná velmi dobře i sám VK, protože on je ukázkou toho, jak to vypadá, když se tento proces "úspěšně" završí. Veškeré jeho akce jsou geniální, od kupónové privatizace až po zázračný objev toho, že ničení přírody je vlastně virtuální dílo nových totalistů, chtějících nám zabránit v cestě k neoliberálnímu ráji, který skvěle a bez pomoci řídí a vede sám sebe. Leccos o světě, který si Klaus ve své hlavě vytvořil, v kterém žije a o kterém má tendence všechny přesvědčovat, vypovídá článek pana Jírovce.

I díky této sebechvále a přízni médií se Václavu Klausovi podařilo vzbudit v podvědomí mnoha lidí zdání, že on je ten archetypální Moudrý stařec znající odpověď na všechny otázky. Život podle Klause je totiž nesnesitelně lehkým a lidem tápajícím, kterých je v dnešním světě naprostá většina, udává směr. Že je to směr do pekla vlastní a společenské destrukce je jedno, hlavně že je pryč ten červík pochybností, jestli jdeme správně. Bez toho by jsme se mohli ptát, jestli jsme měli právo zlikvidovat ostatní kultury jen proto, že jsme měli lepší zbraně a byli agresivnější než ony. Jestli např. na nějakých těch jiných uspořádáních společnosti a kulturách, které by dokázaly tisíce let žít, aniž by přírodě jakkoli ublížily, přeci jen něco nebylo -- a jestli nakonec ty prachy opravdu dokážou sami řídit svět ke světlým zítřkům. Václav Klaus navíc skvěle pracuje s dalším iracionálním fenoménem, kterým je strach - a tak mobilizuje před levicí, zelenými, EU, a ostatními bubáky a jeho světu podlehlí příznivci jsou strašně rádi, že v něm mají proti těmto nebezpečím statečného ochránce. Podobně jiní neoliberálové zase bojují s teroristy, které dříve sami vytvořili a platili.

Václav Klaus není archetypálním moudrým starcem, spíše je otrokem svých negativních podvědomých egocentrických a narcistických sil -- a tak bychom se na něho měli dívat. Je sice známou celebritou a nejpopulárnějším politikem, ale to není samo o sobě známkou kvality. Největší tyrani a psychopati 20. století měli ve své době podporu ještě větší. Jeho nadprůměrné IQ mu bohužel navíc dává možnost svůj destruktivní vliv šířit daleko více, než kdyby krom emoční primitivnosti byl primitivní i v racionální oblasti. Zase se dostávám k tomu, že asi všichni potřebujeme odhalit opravdové podvědomé hybatele svých akcí a rozhodnutí, vyselektovat ty negativní a ty pozitivní rozvíjet, nebát se přiznat si své omyly, svou nedokonalost, učit se od těch, co pochopili více a naslouchat a učit se metodám, pomocí kterých můžeme sami v sobě tyto méně dostupné obsahy a hybatele nalézat a vypořádávat se s nimi. Současné náboženství tyto metody již většinou neobsahuje, do kostela ostatně občas zajde i Václav Klaus, který spiritualitu považuje za do jeho světa nezapadající nesmysl, zatímco náboženské, často prázdné rituály mu zřejmě nevadí. Asi proto že jsou marketingovým zobchodovatelným derivátem oné spirituality, derivátem, který však tímto procesem ztratil většinu svého možného positivního vlivu na vývoj lidské mysli a osobnosti. Touha poznání toho, co je uvnitř naší mysli, je v každém z nás, nános primitivnějších forem tužeb ale tuto jemnější touhu zneviditelňuje, případně ji ukájí ve falešné mystice novinových astrologických rad a v množství různých rádoby mystických "duchovních" seriálů. Václav Klaus opravdovou spiritualitu a odpovědi na nejzákladnější otázky bytí nepotřebuje. Když je totiž někdo vševědoucí a všemouhoucí bůh sám o sobě, je pro něj zbytečná.

V každém z nás je malý sebestředný narcistický Klaus, jde o to, jestli jednou také vyroste v něco tak patologického jako je VK sám -- a nebo jestli objeven uteče z naší mysli pryč. Je možné, že ten můj je dokonce spoluautorem tohohle článku.

Vytisknout