Chucpe?

2. 6. 2010 / Alex Koenigsmark

Chucpe, napsal Ladislav Žák v Britských listech, komentovav příběh izraelského zásahu proti lodím s humanitární pomocí. Trochu se usmívám, když ten název těch lodí píšu, zase jsem si vzpomněl na humanitární bombardování... Všechno, co napsal, je logické a rozumné a zároveň to je jen jedna možnost. Už kolem Gazy jsem se tu zapletl do debaty, v níž se jednalo o týž problém. Kdybych byl stratégem Hamásu, jednal bych přesně tak, jako Hamás jedná: samozřejmě bych zřídil řadu radikálních skupin, které by útočily na Izrael (Ondřej Neff použil dobré, i když nepřesné přirovnání "Jak by se tvářili Češi, kdyby sudetští Němci ještě v roce 2010 tu a tam stříleli rakety na Domažlice a Tachov?" Nespravedlnost se odehrála zhruba ve stejné době, nebyla "správně" napravena, můžeme diskutovat o oprávněnosti vzniku českého/československého státu atd.) a tvrdil, že na ně moc nemám vliv, a každý sklad munice bych umístil v přízemí nemocnice nebo školy. Je to chucpe? Nebo jenom cynicky chytré?

Horší je být stratégem Izraele, protože mrtvé nemocné nebo mrtvé děti pro většinu veřejnosti žádným logickým argumentem nevyvážíte. Většina se neptá, kdo je na střelnici umístil, ale kdo je trefil.

Lodi s humanitární pomocí (velmi pěkná je fotografie jednoho pomocníka se zakřiveným nožem) byly skvělý nápad. No ovšem, vezeme hladovým nebožákům jídlo a aspirin, chceme jim podat ruku a něco hezkého zazpívat. Židé nás tam se skřípajícími zuby budou muset pustit a v příští várce přivezeme i nějaké lepší hračky -- anebo nás nepustí a stanou se terčem kritiky kdekoho, milovníci politické korektnosti celého světa, spřátelení s cenami nafty, se postaví na uši a bude to další kolo, které vyhrajeme. I kdybychom pár těch mrtvých dodali jaksi sami.

Dalo se předpokládat, co Izrael udělá a také to udělal. A už tu zase máme ty pěkné snímky mrtvých dětí. Z toho není jiná cesta, než nějak ty dvě strany násilím přinutit k míru. A to je zase nedemokratické, takže vzhůru k dalšímu utrpení. Ti, kdo utrpení skutečně podněcují, sami netrpí nikdy. Ostatní kolem toho pak různým způsobem tu multikulturálně levicovým, tu rasovým, tu náboženským, tu politicky korektním blbnou.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 2.6. 2010