Varování vznikající vládě tzv. rozpočtové odpovědnosti

1. 6. 2010 / Jan Vnouček

Jakožto zodpovědný občan a rozvážný volič chci varovat pomalu vznikající vládu rozpočtové odpovědnosti. Nenechte se ukolébat nejvýraznějším volebním vítězstvím v historii české republiky. Ani poměr 118 ku 82 neznamená, v co doufáte. Nenechte se ovlivnit jásajícími novinovými titulky, že si voliči masivně vybrali pravicové ekonomické recepty. Že si odhlasovali utahování opasků. Že souhlasí s plošným šetřením na svůj úkor. Reálně jste ve volbách vyhráli, to ano. Ale nezvítězili jste jako představitelé pravice. To si prosím uvědomte!

Vzpoura voličů! Hlásal velký titulek na první stránce jednoho z nejčtenějších deníků. Kupodivu měl pravdu! Jenže zúčastněné obyvatelstvo se z většiny nevzbouřilo proti pokořené levici. Jak spočítal Jiří Pehe, rozložení volebních preferencí pravice x levice zůstalo přibližně vyrovnané.

Od minulých voleb se v tomto smyslu zase tolik nezměnilo. Změnila se celková nálada ve společnosti. Proto ČSSD i ODS ztratily dohromady skoro 1 a půl milionu hlasů. Proto museli na své vedoucí funkce rezignovat Paroubek, Langer, Bém, Svoboda, Liška i Zeman. Proto bezprecedentních 3,7 miliónu (čísla čerpána ZDE) preferenčních hlasů vyneslo do poslanecké sněmovny uchazeče z nejspodnějších pater kandidátek, a to bez rozdílu stran. Hlasující prostě povstali proti politice jako takové. Řekli si dost. Už vás tady nechceme!

Hitem voleb v roce 2010 totiž byli ne-politici. Buď skuteční, nebo alespoň údajní, tedy takoví, kteří si na ně uměli šikovně zahrát. Vítězi proto nejsou Radim Nečas a Miroslav Kalousek, jak se oni domnívají, ale tváře, které na sobě dokázaly dobře zamaskovat nános všech ideologií. Prvním z nich je Karel Schwarzenberg, "bodrý kníže a dobrý hospodář", jehož zajímá pouze zahraniční diplomacie a nečte ani volební program své strany. Druhým z nich je Radek John, televizní reportér, který se dlouhá léta na komerční televizní obrazovce "zastával slabých proti mocným". Tak praví legendy. Skutečnost je samozřejmě úplně jiná, to brzy všichni zjistíme, ale o to již nejde. ČSSD tento trend nezachytila, žádné alternativní tváře nenabídla, a zůstali ji jen skalní příznivci. Oba jmenovaní pánové naopak, jako soumaři, na svých populárních bedrech donesli své umazanější kolegy až do vládní koalice. Otrávení Češi, Moravané a Slezané prostě po dvaceti letech idealisticky zatoužili po návratu nepolitické politiky, jak o ní kdysi snil Václav Havel.

Proto chci vznikající koalici (ODS + TOP 09 + Věci veřejné), ať již většinovou nebo menšinovou, varovat. Jak začnete plnit svůj program, tak se od vás velká část voličů okamžitě odkloní. Když budete zvyšovat DPH a spotřební daně, vyvádět veřejné finance ze státního důchodového fondu, privatizovat veřejné zdravotnictví a zavádět spoluúčast, instalovat školné na vysokých školách, rušit většinu sociálních dávek, propouštět tisíce úředníků, oklešťovat zákoník práce a znovu škemrat o radar v Brdech, vyděsíte tím celý národ, který zatím se skutečným neoliberálním kapitalismem neměl tu čest (Klaus si na to v 90. letech netroufl a Topolánek to nestihl). Nejen, že tím na celou generaci zprofanujete svůj světonázor, ale ještě rozpoutáte sociální vášně a zaviníte vzestup komunistů a pravicových extremistů. K tomu by vás pravděpodobně čekal osud nenáviděných papalášů.

Proto vás žádám, abyste postupovali rozvážně. Vyvažujte rozpočtovou zodpovědnost zodpovědností sociální. Mějte prosím se svými voliči, kteří se vám skládají na pohodlné živobytí, slitování a soucit. A jestli vám jsou lhostejní oni, tak myslete alespoň na sebe. Na svůj chlebíček. Věřte, že je zklamete jen jednou. Podruhé se už za volební plentou nespletou!

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 1.6. 2010