TOP 09 -- Marketingový fenomén roku 09 (a 10)

2. 6. 2010

Nyní však k TOP 09: Proč jsem ji označil za politický symbol marketingu? Popularita "Dua Kalousek-Schwarzenberg" je -- dvěma slovy -- unikátním fenoménem. Aristokratický předseda, Karel Schwarzenberg, působil v české politice od počátku 90.let. Nejdříve jako poradce Václava Havla, v roce 2002 coby neúspěšný kandidát ODA za obvod Strakonice, pak jako senátor úspěšný (za US-DEU), a zároveň (!) představitel a ministr Strany zelených (zde první pokus stát se marketingovou ikonou tolik nezabral, leč jistý potenciál se už vytušit dal), a nakonec -- již v době stařecké senility -- jako triumfální kandidát na premiéra. Stačilo o 3% více ve volbách a stalo by se.

Vždy jsem se domníval, že premiérem či předsedou strany (nikoliv čestným) by měl být schopný manager a prezidentem snad (nelze-li to jinak) i příslovečný kladeč věnců. Zatím se ale ukazuje, že v otevřených debatách hájí stanoviska strany obratný řečník Miroslav Kalousek, a kníže zůstává předsedou spíše čestným. Zajímavé však je, že Karlovi Schwarzenbergovi koluje v krvi německá krev, že se v žebříčcích popularity nikdy neobjevoval (ač byl všeobecně známý), o jeho přirozených stařeckých projevech jsem již hovořil. Tedy aspekty, které, v případě českého voličstva, neindikují právě valné předpoklady k mediální (a politické) slávě.

Samozřejmě, nic proti Němcům, nic proti starým lidem a nic proti lidem, kteří postrádají kvalifikaci na úřad předsedy strany či premiéra. A už vůbec nic proti šlechtě. Opravdu jsem dalek užívat proti knížeti argumenty z komunistické žumpy. Naopak, jako prezidentského poradce i senátora jsem si jej vážil.

Pokud je tedy práce image-makerů na Schwarzenbergovi velice zdařilým dílkem, pak v případě Kalouska jde o neméně kvalitní husarský kousek. Člověk, který dlouhodobě nezastírá svůj sarkastický a cynický charakter, ba si jej vědomě pěstuje, obvykle nevyvolává u druhých lidí valnou oblibu. Ne tak lidovecký ex-předseda Miroslav Kalousek, někdejší posel koalice socialistů a lidovců s tichou komunistickou podporou, rovněž v žebříčcích popularity po léta nefigurující.

Sledoval jsem -- docela pozorně a s údivem -- vývoj TOP 09 od samého počátku. Zaujalo mě tehdy, že šlo o jedinou politickou formaci, která v médiích sklízela, de facto, jen kladné hodnocení, zatímco jiné nováčky posílali komentátoři do hrobu dříve, než měli šanci cokoliv pokazit. A název TOP 09 je taktéž ztělesněním sebevědomí: rozumějme "fenomén, vrchol, hvězda, skokan roku 2009." Prostě, geniální.

Není však od věci, alespoň letmo, analyzovat ještě prvek přeběhlictví u této strany. TOP 09 opravdu příliš nepřipomínala Unii svobody, vzniknuvší druhdy uprostřed rozjitřených emocí a napětí v ODS. Miroslav Kalousek naopak reprezentoval dlouhodobě umírněnou, konzistentní a stabilní stranu, kde působil jako předseda (sic!), a kde, upřímně řečeno, k žádným ideovým turbulencím nedocházelo. Jednoho krásného dne jej pak rozlítil lidovecký boj proti gamblerskému ráji v zemích českých a prosadil ve vládě (na truc) internetové sázení - triumf libertariánů jak vyšitý. V té době žádný levičácký obrat u lidovců neprobíhal (snad s výjimkou osobní revolty poslance Ludvíka Hovorky) a staronový předseda Cyril Svoboda (který vystřídal Jiřího Čunka ze zcela jiných důvodů než oněch pravo-levých) byl předsedou již dříve (v dobách, kdy Kalouskovi nečinilo potíže za lidovce kandidovat). Prozřel tedy Kalousek, když přičichl k ministerskému resortu financí? Či mu snad otevřelo oči přátelství se svým nadřízeným Miroslavem Topolánkem? A nebo prohlédl, když po večerech louskal vybrané spisy Smithe a Friedmana, a dal se tak na jedinou víru pravou? Pokud jsou odpovědi na zmíněné otázky kladné, pak ať tedy Miroslav Kalousek přizná, že se od programu neodchýlili lidovci, nýbrž on sám. Možná se odchýlil směrem správným, to však nic nemění na skutečnosti, že šlo o čítankový příklad přeběhlictví.

Nic naplat, TOP 09 vznikla coby strana léta kovaných lidovců, kterým jsme museli uvěřit, že, na stará kolena -- doslova přes noc -- otočili ve prospěch liberální pravice vybroušené k dokonalosti. A Karel Schwanzenberg? Co je větším symbolem přeběhlictví, než jeho postoj, kdy těsně před volbami pracoval pro úspěch zelených a nezastíral, že ihned po volbách trikot převleče za uskupení -- eufemisticky řečeno - ideologicky nepříliš blízké předchozímu angažmá. To vše za neutrálního přitakání médií (!).

Co k tomu říct? Pokud Václav Klaus nalezl pro TOP 09 a VV jen nelichotivá slova, slova o ideové vyprázdněnosti, pak nezbývá, než mu dát za pravdu. A přes všechny zmíněné pochybné reálie, které pro mě učinily "topku" zcela nevolitelnou (jakkoliv považuji její program za rozpočtově zdravý), hodnotím úspěch této strany -- zcela pragmaticky - za výzvu k nadějnému ekonomickému rozvoji zemí českých.

Vytisknout