Miloš Zeman zachránil budoucnost české levice

1. 6. 2010 / Václav Adam

Volby skončily a pravice slaví. Strany pravého středu ODS, TOP 09 a VV získaly většinu, a to většinu velmi pohodlnou. Obrovské ztráty zaznamenaly největší politické strany, zatímco na pravici však nedošlo k propadu, protože hlasy odpadlíků od ODS zachytila TOP 09, ČSSD obraly o hlasy SPOZ expremiéra Zemana a zčásti také Suverenita Jany Bobošíkové, které se však do sněmovny těsně nedostaly. Přiznám se, že jsem nakonec volil ČSSD, byť s velkou nechutí. Volil jsem ji z tradice, považoval ji za nejmenší zlo ze stran, které měly reálnou šanci překročit 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu. A bylo to také ze solidarity se stranou, na kterou bylo před těmito volbami mnoho útoků. Ale zdá se mi, byť nikoho z představitelů ČSSD osobně neznám, že je tam málo chytrých lidí. A ti, co chytří jsou, mi zase přijdou takoví bezpáteřní. Je to problém nejen ČSSD, ale celé politické scény v ČR, že chytrých a zároveň charakterních lidí je jako šafránu.

An English version of this article is in CLICK HERE

Hlavním tématem voleb evidentně bylo státní zadlužení. Přispěly k tomu události v Řecku. V české společnosti převládá mínění, byť ne úplně spravedlivě, že pravice je kompetentnější v řešení dluhů než sociální demokracie. A před volbami dokázala pravice toto téma velmi dobře prodat. Odpovědi představitelů ČSSD na řešení těchto problémů byly velmi mlhavé, ODS se obklopila skupinou sobě blízkých ekonomů a snažila se působit dojmem odpovědnosti a rozpočtové ukázněnosti. To, že konkrétní kroky taky příliš nepředstavila, je věc jiná. TOP 09 si z tématu zadlužování ČR udělala svoji výkladní skříň. Dokonce rozeslala lidem v rámci kampaně složenky, což považuji za sprosté, ale k mému překvapení to stranu nepoškodilo. Je třeba si uvědomit, že v ČR je tradice finanční umírněnosti už od dob 1. republiky, stačí si vzpomenout na Rašínovu deflační měnovou politiku. A ČSSD toto téma hrubě podcenila. Od ČSSD se tak odvrátili nerozhodnutí středoví voliči, kteří jí v minulosti vyhrávali volby, protože volili mezi dvěma velkými stranami většinou ČSSD jako menší zlo. Navíc tu byl fenomén nových stran nebo stran, které se tvářily jako nové.

Miloš Zeman, podle mého názoru velmi správně, kritizoval obě velké strany, že jejich návrhy vlastně neřeší krizi a nezaměstnanost. Miloš Zeman se dostal k moci v roce 1998 díky opoziční smlouvě s hlavním rivalem ODS. A někteří pravicoví představitelé doufali, že se česká demokratická levice historicky znemožní. To jim nevyšlo. Zemanova vláda neměla vůbec snadnou úlohu, vzpomeňme na problémy bankovního sektoru, ale dokázala zemi vyvést z ekonomické krize a položit základy budoucího růstu. Miloš Zeman možná před těmito volbami dostal strach, že by se mohla historicky znemožnit současná ČSSD se svými současnými představiteli. Hlavním cílem jeho nejnovější politické mise mohlo být zabránit tomuto znemožnění. Je všeobecně známo, že Miloš Zeman má myšlení šachisty, který přemýšlí o několik tahů dopředu. Samozřejmě nevidím do hlavy Miloši Zemanovi. Ale vzpomeňme si na jeho úsměv a radost po vyhlášení výsledků voleb. Možná to bylo nejen úlevou, že se vrací do své nory na Vysočině.

ČSSD dostala šanci očistit se v opozici. Vygenerovat nové lídry. A těžit ze své opoziční role. Vláda pravého středu to totiž nebude mít vůbec lehké, přestože většina 118 mandátů tu ještě nebyla. Ministr financí Janota upozornil na nutnost někde rychle "schrastit" 60 miliard korun. Uvidíme, jak si s tím vláda poradí a jaké to bude mít dopady. Makroekonomická situace není jednoduchá. Škrty mohou zadusit ekonomický růst a čím slabší bude růst, tím větší budou výpadky na příjmové straně rozpočtu.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 1.6. 2010