Anketa Romano hangos:

Jak hodnotíte Dekádu romské inkluze?

2. 6. 2010 / Pavel Pečínka

Desetiletý projekt, který končí v roce 2015, se oficiálně nazývá Dekáda romské inkluze. U nás se zaměřuje na zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví Romů. Myslím si, že deset let je málo k tomu, aby byl tento projekt ukončen alespoň uspokojivě. Velice citlivé téma je určitě nezaměstnanost, která prolíná skoro celým tímhle projektem. Každopádně zapojení Romů do projektu a komunikaci s nimi bych viděl jako veliké pozitivum a krok do budoucna.

Dekádě romské inkluze již nepřisuzuji téměř žádnou důležitost. Počátek tohoto projektu ve všech zasvěcených vzbudil vlnu zájmu a naděje. Nyní nejsou viditelné žádné výsledky, jedná se víceméně o byrokracii, neboť do dnešní doby Romové žádnou inkluzi nepocítili. Jsem hodně zklamaný, dost jsme tomu s kolegy věřili. V současné době se k romské inkluzi stavím velmi skepticky. Rád bych svůj současný postoj přehodnotil. Uvidíme, co přinese další vývoj.

O Dekádě romské inkluze jsem byla na začátku podrobně informována. Dokonce jsem byla pozvána na některá vstupní setkání a podílela se na diskusi, která se o tomto námětu vedla např. v Goethe Institutu. Od začátku mi ale vadilo, že někteří přítomní Romové se domnívali, že se na této inkluzi mají podílet především sami Romové. Dost obtížně se dá někam vřadit, aniž úzce spolupracuji s těmi, mezi které se mám vřadit. Tehdy jsem tu diskusi považovala za zbytečnou rivalitu více skupin především mezi Romy. Jen jsem to sledovala. V pozdějších letech jsem o tomto projektu již nebyla informována a tak ani nevím, že dosud není uzavřen a že pokračuje. Pokračuje?

Inkluze minorit považuji za důležité. Různých inkluzí jsem za svoji kariéru v sociálních službách zažil přespočet. V případě romské inkluze musí jít o záležitost skutečně dlouhodobou, která bude mít generační přesah. Hmatatelné výsledky se projeví za dlouho, v řádu deseti, dvaceti let. Druhým předpokladem úspěchu je začít realizovat inkluzi v místech, tedy ve městech a obcích, v konkrétních životních situacích. Národní plány na cokoliv jsou pouze podpůrnými dokumenty.

Lačho džives všem čtenářům našeho super Romano hangos. Co mi říká Dekáda? Mám pocit, že se udělá čárka v seznamu "pomoci naší komunitě" a tím to zhasne. Bída krize zasahuje víc a víc obyčejných lidí bez rozdílu. A Evropská unie? Nabízej nám hladovou a ohlodanou kost a "tumáš čerte kropáč..." Snad se mýlím, snad ne, je to můj názor. Jsem v tzv. romské problematice již hezkejch pár let a je to furt stejné. Nic se nezměnilo. Tak mne napadá naše moudro -- goďaver romano lav, kterým naši dědové a tátové na toto téma odpovídali: "Te som džukel, de man šelo, te som manuš, de man paťiv!" Nejsem pes, abych byl uvázán k boudě, jsem však člověkem, tak mi tedy prokaž úctu! Paťiv des, paťiv chudes. Prokážeš-li mi úctu, úcty se ti dostane. Ačhen Devleha, manušale.

Dovolím si malou úvahu, která s tématem částečně souvisí. Přivedla mě k tomu nedávná návštěva srbského Bělehradu, města, kde se stále nachází pozůstatky po bombardování NATO po tehdejším pokusu Miloševičovy vlády řešit kosovskou otázku etnickou čistkou. Bělehrad je 2,5 milionová metropole, neprávem opomíjená. Lidé jsou zde moderně oblečení, kavárny a restaurace mají profesionální obsluhu. Ne jako u nás, zaplať a vypadni. Bulvár Kněze Mihajla uprostřed Bělehradu mi připomínal Paříž. Fascinující to bylo zvláště večer, kdy kavárničky byly plné veselých mladých lidí, kde se vyjímaly zvláště mladé ženy.

Uprostřed starého Bělehradu mě však upoutali lidé, trochu odlišní od většinové společnosti. Měli takové malé traktůrky a vozili s nimi staré železo nebo papírové kartony z odpadových kontejnerů umístěných po městě. Bylo mi řečeno, že jsou to místní Cikáni. Tato část bělehradských Cikánů žije uprostřed této vskutku zajímavé metropole, která podle mého názoru patří do Evropy, naprosto izolovaným, zaostalým životem. V jedné čtvrti, na kopci zarostlém stromovím, žijí v různých favelách z kartonu, dřeva a plechu. Všechny odpady hází dolů a město je jednou za čas uklidí. Žijí tam i přes zimu.

Ve čtvrti nového Bělehradu Zemun jsem navštívil též cikánskou osadu, kde již byly asfaltové cesty, samozřejmě malý nepořádek. Byly tam dostavěné a nedostavěné architektonicky zajímavé domy a před nimi sem tam i auto. Nikde jsem necítil nepříjemný zápach. Moji hostitelé na můj dotaz, z čeho bělehradští Cikáni žijí, mi odpověděli, že zčásti z žebroty, zčásti z toho co dostanou od bohatších příbuzných ze zahraničí a z odevzdávání odpadu. Na rozdíl od nás však necítí ke svým Cikánům takovou xenofobii jako většina českých gádžů. Srbsko je chudší země, např. učitelé nebo úřednice na ministerstvu mají kolem 400 euro. 1 Euro je kolem 100 dinárů. Ceny odpovídají platům, což je velice sympatické. Srbové jsou podnikaví lidé, věřím, že po případném vstupu do Evropské unie (EU) budou schopni řešit i cikánskou problematiku. Mladí vzdělaní a angličtinou vybavení lidé si přejí vstup do EU. Když to srovnám s tím, co se dělá ohledně romské problematiky u nás, je to určitě obdivuhodné. Založení památníku v Letech je další pozitivní posun dopředu. Domnívám se však, že je nutné pozorně sledovat, kde končí upřímný altruizmus a začíná působit vliv opatrovnického, většího bratra, což dokáží naši Romové velice dobře vycítit. Samozřejmě by bylo vynikající mít většinu takových Holomků, Horváthových a jim podobných, jejichž úloha je naprosto nezastupitelná.

Na prvním místě musí být to, co chtějí Romové sami a ne co bychom chtěli my, vždy chytří čeští gádžové. Kdysi bylo cikánskou výsadou ovládání určitých řemesel, to vše je pryč. Samozřejmě, že vzdělání má prioritu, ale neměli bychom zapomínat, ze Romové jsou i řemeslně zruční. Podle mého názoru -- vytvořeného z mých zkušeností s Romy a z toho co optimistického mohu číst v Romano hangos -- nastává období zapojování schopných romských podnikatelů, řemeslníků a samozřejmě romské intelektuální elity. Nastává čas předat řešení romské problematiky samotným Romům.

Už řadu let tuším, že Dekáda romské inkluze probíhá. Výsledky ze strany většinové společnosti však nevidím. Naopak, z nejsledovanějších médií, jako např. Česká televize a pod. pořady o Romech a pro Romy zcela vymizely. Drží se jen rozhlasové vysílání O Roma vakeren, a patří mu úcta za odvedenou práci.

Domnívám se, že pozitivní změny k dobrému lze vidět pouze na straně Romů. Mnozí skutečně vsadili na odpovědnou výchovu a nejlepší vzdělání pro své děti. Výsledky jsou jasně patrné a nová generace romské inteligence se slibně vyvíjí. Věřím, že si tito mladí brzy sami vezmou na starost, aby jim ze slibovaných euro i podpor neubírali tzv. koordinátoři z řad většinových -- promiňte mi ten výraz -- příživníků na tzv. romské otázce. Uzrál čas na romskou odpověď! A zde je znovu třeba získat média všeobecná, nikoliv jen specificky romská -- a v těchto médiích vytvořit pozitivní, kladný portrét menšiny Romů. Aby v povědomí všech lidí zakořenila základní úcta k romskému národu, jeho kultuře, historii a osudu.

Zatím se média omezují převážně na jevy negativní, zatímco mezi Romy je mnoho dobrého. Například jejich vůle k radosti -- nejen v hudbě a tanci, ale v životě vůbec. Mnohdy je to takřka léčivá jiskra, kterou nám předávají -- například na každoročním Festivalu Khamoro.

Dekáda romské inkluze (DRI) je mezinárodní seskupení bývalých států východního bloku. (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Černá Hora). DRI vznikla na popud Světové banky a Open Society Institutu, který založil dobročinný donátor Georg Soros. Idea DRI vychází z reálné životní situace Romů, proto se tato společnost politicky zavázala společně řešit situaci romských komunit ve svých zemích, jejich chudobu, vyloučení a diskriminaci.

Osobně si myslím, že pro ČR je to výzva a zároveň i jedinečná příležitost jak dál řešit finančně náročnou romskou problematiku. V tomto směru je dekáda bezpochyby jedinečná příležitost i pro romské nevládní organizace a také pro samotné Romy. Aktivně se zapojit do tohoto procesu znamená pro ně možnost podílet se na řešení nejpalčivějších problémů. Podle mě je DRI seskupení, které má pro Evropu nesmírný význam, pro Romy obzvlášť. Existuje ale už pět let a musím říct, že Romové o dekádě romské inkluze skoro vůbec nic nevědí. A už vůbec nevědí, že se s tímto seskupením zavázala spolupracovat i ČR.

Kdo je tomu na vině a proč tomu tak je? Že by Romové v Čechách neměli žádné problémy? Celý svět se mění, jde dopředu, Evropa se sjednocuje a politika v oblasti lidských práv a svobod se stala součástí mezinárodních úmluv a dohod i Evropské unie. Ale Romové stojí pořád na jednom místě. A vlastně nestojí na jednom místě, propadají se každým rokem hlouběji a v některých státech Evropy dopadli už na dno sociálního systému. Dalo by se říct, že jsou chyceni do pasti. Jinak tomu není ani u nás. Demokracie v ČR se vyvíjí a ustaluje, ale Romové nemají k plnohodnotnému civilizovanému životu přístup. Chudoba Romů roste takovým tempem, až se skoro zdá, že ji někdo záměrně pěstuje. Romům je upíraná rovnost, jejich lidská a občanská práva. Romové nemají skoro žádnou ochranu a jako menšina jsou hromadně vylučováni ze společnosti. Proč tedy Romové nevědí o Dekádě romské inkluze?

Česko už vynaložilo na řešení romské problematiky nemalé finanční prostředky a Romové se pořád nacházejí tam, kde byli. Proč tomu tak je? Že by bylo málo peněz, nebo se zacházelo s dotacemi jenom tak, aby se vyčerpaly? Kde se stala chyba? Chyba leží určitě i v samotných Romech, ale chtít řešit romský problém a přitom odepřít pomoc světové banky a donátora George Sorose, to je jako jít do lesa pro dřevo a nevzít si pilu ani sekeru.

Myslím si, že romská problematika v ČR narostla už do tak závažných rozměrů, že se musí řešit samostatně a ne jako nově vzniklý sociální problém. Dekáda romské inkluze tento cíl má, ale v Čechách o tom ví jen hrstka lidí. Většina Romu o dekádě nemá žádné informace. Že by tedy dekáda nebyla v ČR podporovaná?

-------------------------------

E Dekada perdal o Roma andre Europa hin paktos, andre savo hin zainteresimen buter štati andal o vichodno Europakro blokos. Andre ada blokos pes thode andro horpoltos o poľitika andal e Bulharsko, Chorvatsko, Čechiko, Ungriko, andal e Makedonija, Rumunsko, Slovensko, Srbicko the o poľitika andal e Černa Hora. Pal ada paktos terdžol e lumakeri banka the o Open Society Institutos, so diriginel o baro donatoris, o baro raj, o Georg Soros. E idea ale paktoskri hin ajsi, hoj kamel te šigitinel savore Romenge andre Europa. Lakri idea džal avri le čačipnastar. Le Romenge pes andre Europa dživel moneki phares u savore štati andre ada paktos dine peskro lav, kaj sako andre peskro štatos rješinela e romaňi problematika, o romano čoripen, o avritradľipen the e diskriminacija.

Me mange gondoľinav, kaj ada paktos hin perdal e Čechiko bari šancija, sar pes te dochudel ki o bare financiji the lenca avka dureder te rješinel e romaňi problematika. Ada paktos hin bari šancija the perdal o romane organizaciji u perdal o samotna Roma oda hin nekbareder šancija. O Roma korkore šaj pes zapojinen andre ada procesis u peskre problemi šaj rješinen korkore.

Me oda dikhav avka, kaj la romaňa dekada hin perdal e Europa the perdal o Roma baro viznamos. Kada paktos egzistinel imar pandž berš, aľe musaj tiž te phenel, kaj o Roma pal aja dekada džanen ča moneki čepo. Tiž musaj te phenel, kaj o Roma nadžanen calkom nič aňi pal oda, hoj the e Čechiko pes tiž thodžas andro horpoltos la romaňa dekadaha.

Soske oda avka hin, the ko hin oleske došalo? Šaj bi oda avela vaš oda avka, hoj le Romen andre Čechiko nane ňisave problemi? Caľi luma pes meňinel, džal anglal, e Europa pes thovel jekhetanes u la Europakri poľitika cirdel jekhe agorestar, avka sar kamel e Europsko uňija. O narodi pes civiľizinen u o Roma terdžon furt pre jekh than. Talam aňi naterdžon pre jekh than, aľe peren furt teleder the teleder. U andre varesave Europakere štati o Roma hine ispidle tele dži pre fenek andro socialno sistemos. Šaj bi pes delas tiž te phenel, kaj len chudľa o poľiticko sistemos andre pasca. Inakšeder oda nane aňi adaj andre Čechiko. E demokracija džal anglal, barol the šigitinel le dženenge. U le Romen nane dživipen sar bi len kamelas te avel, sar hin avre manušen. Le romengro čoripen barol avka moneki the sigo, hoj šaj bi pes delas te phenel, kaj oda vareko diriginel. Le Romenge hin ilo savoro oda, so le gadženge hin dino la tromatar. (Romům je upíraná rovnost, jsou upíraná jejích lidská a občanská práva).Vaš o Roma čepo ko so terdžol, the o Roma sar narodos hine tradle avri andal e civiľizacija.

O Roma terdžon pre jekh than, lengro dživipen nadžal anglal. Musaj tiž te phenel, kaj o Roma andre civiľizicija dživen andre bari dar. Te hin oda avka sar phenav, ta soske akor o Roma ňič nadžanen la Romaňa dekadatar?

E Čechiko imar diňas avri but love pre romaňi problematika, aľe o Roma hine furt odoj, kaj has varekana. Soske oda avka hin? Talam hin oda ča avka, hoj o dotaciji pre romaňi problematika pes musaj avri te čerpinel, aľe imar hin jekh, či le Romenge oleha šigitinena, abo na? Te avka oda hin, ta kaj hin akor e chiba? Vaš oda hine peske došale the o Roma korkore. Aľe te kamel e ČR te rješinel o romano problemos korkori, ta nane la pre oda ajci love. Vaš oda lake kampol pes te ľikerel andro horpoltos la lumakera bankaha, the le Sorosiha, bo jon den bare love pre romaňi problematika. Aľe te pes lendar e Čechiko naľikerena u kamela korkori te rješinel e romaňi problematika, ta oda hin avka, sar te bi džanalas andro veš kaštenge u nalenalas peha o tover, aňi e pilka. Gondoľinav mange, kaj e romaňi problematika hin andre Čechiko imar ajsi bari, kaj la kampol te rješinel ča korkora u na sar nevo socijalno demokraticko problemos. La romaňa dekada ada programos hin, aľe andre Čechiko olestar džanen ča moneki čepo manuša. Le Romen nane pal e romaňi dekada ňisave informaciji.

Romale, phučav tumendar, duminen peske, kaj oda hin vaš oda, hoj e Čechiko nakamel, kaj la vareso te avel le romane paktoha, la romaňa dekadaha, andre Europa?

Text vychází v Romano hangos 7/2010 ZDE

Vytisknout