rádi bychom Vás informovali o stanovisku obcí a obcanských sdružení, které se dlouhodobě zabývají případem rychlostní komunikace R 52 (spojení Brno -- Vídeň přes Mikulov), a to k nejnovějšímu vývoji v této kauze.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dne 17. prosince 2009 tzv. Deklaraci o podpoře přípravy a prosazování realizace rychlostní silnice R52. Z našeho pohledu se jedná o nešťastné vyjádření politické podpory drahému a vysoce kontroverznímu záměru, který Jihomoravský kraj ani jihomoravští občané nepotřebují. Existuje totiž řešení, které je dopravně i ekonomicky výhodnější a pro životní prostředí p5íznivější.

(1) Jak jste možná zaznamenal, v prosinci minulého roku vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku týkajícím se procesu pořizování územního plánu VÚC Břeclavská názor, že trasa rychlostní silnice R 52 nebyla, v rozporu se zákonem, posouzena z hlediska alternativ trasy a z hlediska vlivu těchto alternativ na životní prostředí. Nejvyšší správní soud tímto rozsudkem potvrdil klíčový argument odpůrců tohoto zbytečného projektu.

Skutečnost, že nikdy neproběhlo řádné posouzení variant záměru propojení Brna a Vídně, je totiž klíčovým okamžikem pro pochopení celé kauzy. Krajem prosazovaná "mikulovská" varianta představuje vybudování nové cca 23 km dlouhé ctyřpruhové silnice přes vzácná území jižní Moravy, včetně Chráněné krajinné oblasti Pálava, s nepřímými dopady na unikátní Lednicko -- Valtický areál. Stavba by měla i zásadní dopad na město Brno a celou brněnskou aglomeraci. Cena stavby R 52 je odhadována na 10 mld. Kč. Vedle "mikulovské" varianty je ovšem ve hře i "břeclavská" varianta, která by využila stávající dálnici D2 z Brna do Břeclavi a pak by vedla dále k hranicím jako nový ctyřpruhový obchvat (R55) o délce 12 km. Stavba obchvatu Břeclavi je tak jako tak nutností a proběhne bez ohledu na realizaci R52.

(2) Jak ukazují odborné studie i stanoviska některých orgánů, srovnání variant záměru v tomto případě pouhým formálním cvičením pro naplnění litery zákona. Naopak posouzení a srovnání variant záměru ukazuje zcela jasně, že projekt R52 v "mikulovské" variantě je z dopravního hlediska zbytečný, ekonomicky nerentabilní a navíc způsobilý výrazně negativně ovlivnit zvlášť chráněná území.

Jako poslední v řadě kritických hlasů, mezi něž patří nevládní organizace, ombudsman či Evropská komise, je třeba zmínit kontrolní závěr NKÚ k záměru silničního spojení Brno -- Vídeň (08/26). NKÚ ještě před vydáním rozsudku NSS ve věci VÚC Břeclavska konstatoval, že nebyla analyzována možnost vést spojení Brno -- Vídeň v jiných variantách po existující infrastruktuře. Vedle toho NKÚ konstatoval, že projekt R 52 ve variantě na Mikulov:

* není ekonomicky životaschopný a společensky potřebný (Nález NKÚ 08/26, str. 200)

NKÚ připomíná, že v návrhu Generálního plánu dopravní infrastruktury (tzv. GEPARDI), zpracovaného MD, se R52 ve srovnání s jinými plánovanými stavbami ocitla na samém konci při hodnocení multikriteriální analýzou a zařadila se tedy mezi nejméně potřebné stavby v České republice. K tomuto závěru NKÚ lze dodat, že v aktuální tzv. Sektorové strategii ministerstva dopravy je R52 na 42. místě z 56 zvažovaných dálnic.

Cena stavby R 52 je odhadována na 10 mld. Kč. Je ale nepochybné, že R 52 v "mikulovské" variantě bude indukovat další dopravní investice v řádu miliard na související stavby (tzv. JV a JZ tangenty Brna). Vedle toho je k celkové bilanci třeba připočíst i cenu Břeclavského obchvatu, který se má stavet bez ohledu na realizaci silničního spojení Brna a Vídně.

* R 52 není třeba z dopravního hlediska

"Do silnice I/52 bylo v roce 1995 investováno asi 650 mil. Kc (cenová úroveň roku 1995). Silnice je v dobrém technickém stavu a podle predikovaného vývoje dopravní intenzity bude stávající stav minimálně do roku 2020 plně vyhovovat." (Nález NKÚ 08/26, str. 200). Nejnovější predikce intenzit dopravy pro rok 2040 obsažená v publikaci ŘSD dokládá, že intenzita dopravy na úseku Pohořelice -- Mikulov se bude pohybovat v rozmezí 16 -- 18 tis. vozidel denně s tím, že v oblasti Mikulov -- státní hranice je tato hodnota pouhých 8 -- 10 tis. vozidel denně. Všechny tyto dopravní modely ještě ignorují napojení obchvatu Břeclavi na Rakousko. Odborné studie dokazují, že po započtení efektu napojení u Břeclavi dojde k logickému přesunu dálkové dopravy od SV smerem na Dolní Rakousko z dnešní D1 přes Brno a Mikulov na budovanou silnici R55 okolo Břeclavi.

* nebyly dostatečně zohledněny dopady projektu na životní prostředí Tento závěr vyplývá už z faktu, že nedošlo k porovnání variant záměru (srov. Nález NKÚ 08/26, str. 198). Zároveň ale studie zadané nevládními organizacemi (Hodnocení dopadu na soustavu sítě Natura 2000, Mgr. Ondřej Volf) doložila, že trasa Brno-Breclav-Vídeň je z hlediska vlivu na NATURA2000 výhodnější než trasa Brno-Mikulov-Vídeň. Prekvapivě i studie zadané MD (srov. Nález NKÚ 08/26, str. 198) konstatují, že vlivy na životní prostředí jsou u obou variant srovnatelné.

* projekt nemá oporu v koncepci rozvoje dopravní infrastruktury, nebyl ze strany MD dostatečně koncepčně připraven

NKÚ v kontrolním závěru zdůrazňuje, že záměr nebyl koncepčně dostatečně připraven a obhájen. MD se přerušením práce na tzv. Generálním plánu dopravní infrastruktury (GEPARDI) vědomě vzdalo koncepčního nástroje, který by umožnil objektivně na základě tzv. multikriteriální analýzy (analýzy dopravní a společenské potřebnosti, ekonomické návratnosti a environmentálních aspektů) vyhodnotit potřebnost jednotlivých dopravních projektů a stanovit tak priority pro výstavbu a pro financování z veřejných rozpočtů.

Případ rychlostní silnice R 52 je naprosto jednoznacně ilustrací toho, kam tento postup vede. R 52 je projekt, který nejenom že není prioritou - je to projekt, který je naprosto zbytečný.

(3) Je proto s podivem, že takto kontroverzní projekt je pokládán za tak duležitý či nenahraditelný pro Jihomoravský kraj, že za něj některí jihomoravští politici lobují až na nejvyšších místech české státní správy. Obáváme se, že projekt R52 je zatížen vysoce netransparentním pozadím. Vysoce nás zneklidňují jak vyjádření bývalého předsedy vlády Topolánka v poslanecké sněmovně, tak i výroční zpráva Bezpečnostní informacní služby za rok 2008.

(4) Domníváme se, že není možné nadále zatěžovat státní rozpočet přípravou projektu, který zodpovědné instituce nejsou schopné obhájit z hlediska jeho potřebnosti. Projektu, který z tohoto důvodu ani není možné připravit v souladu se zákony ČR a směrnicemi EU. Projektu, který pro svou vysokou kontroverznost zjevně nemá šanci být spolufinancován z peněz EU. V tomto kontextu považujeme za zásadní selhání Ministerstva dopravy fakt, že opakovaně informovalo vládu a Poslaneckou sněmovnu, že miliardy na projekt R52 nebude požadovat z Operačního programu doprava, ale čistě z národních zdrojů (viz i poslední schválený rozpocet SFDI). To je zapotřebí interpretovat tak, že Ministerstvo dopravy si je plně vědomo kontroverznosti této stavby a skutečnosti, že na tento projekt nemá šanci získat finanční prostředky z fondů EU.

Domníváme se proto, že je zapotřebí:

• Navázat v co nejkratším termínu komunikaci s Rakouskem na vládní úrovni v tom smyslu, že na české straně je třeba provést plnohodnotné porovnání variant a že je tedy vhodné odložit i na rakouské straně kroky, které by výběr z možných variant zužovaly.
• Plnohodnotně porovnat varianty tras dopravního spojení Brna a Vídně, a způsobem odpovídajícím jak české tak evropské úpravě procesu posuzování vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Plnohodnotné posouzení může být provedeno pouze pomocí multikriteriální analýzy, kdy budou vyhodnoceny environmentální, socio-ekonomické a dopravní aspekty s využitím všech existujících odborných studií.
• Vyvodit odpovědnost na straně MD, ŘSD, kraje a MŽP ze skutečnosti, že je dlouhou dobu připravován projekt, který neměl oporu v koncepčních materiálech, a nebyly pro něj posouzeny alternativy. Mělo by dojít i k náhradě škod, které tím vznikly na veřejných financích.

Apelujeme tímto na Vás i na vládu, aby byla tomuto projektu věnována zvýšená pozornost a aby bylo zabráněno politickým a jiným tlakům, které by mohly ohrozit zákonnou proceduru rozhodování o záměru. Děkujeme za pozornost, kterou jste tomuto dopisu věnovali. Jsme připraveni jednotlivá tvrzení doložit dalšími dokumenty, pokud by k tomu byl z Vaší strany zájem.