Klára Veselá Samková obhajuje mladého neonacistu?

11. 2. 2010 / Štěpán Kotrba

Rozšiřování rasistických letáků, vyzývajících k usmrcení cikánů či podněcující nenávist proti nim, stejně jako veřejné deklarování rasistických předsudků je trestným činem hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 zákona č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) a podněcováním k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Klára Veselá Samková ovšem tvrdí, že " moje hranice koho zastupovat a koho nikoliv, mám nastaveny velmi přesně: musím být přesvědčena, že ze zcela převažující části má můj klient pravdu a je v právu... Jak prosté milý Watsone... nejinak to bylo i v tomto případě... K žadnému trestání dětí za jejich rodiče v případu Venduly Dolejšové nešlo. Šikanu vnímám rovněž velmi citlivě, protože moje dcera jí sama trpěla, ale toto byl problém komunikace studentů ve třídě z JINÝCH než politických důvodů a škola jej měla adekvátně řešit - což nečinila. ..." Samková přiznává, že "ty nálepky byly staženy z náckovského serveru, ale stejné se vyskytují na www.dekomunizace.cz - to jsou náhodičky, co??" A dodává: "Komunismus tady máme ZÁKONEM označený jako zločinecký režim... takže řešit se mají úplně jiné věci než to, že jednu holku nemá její třída ráda..."

Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětím svobody až na tři léta bude pak pachatel potrestán, spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami. A těch studentů, kteří jsou školou šetřeni, je daleko víc, než jen ten, který se obrátil na Kláru Veselou Samkovou.

Role školy, zvláště střední, je v dnešní politicky a hodnotově zmatené době nezáviděníhodná. Má jen "školit", nebo může a měla by či dokonce musí i "vychovávat"? Jedná s nezletilci, ze kterých se ale ještě i v průběhu studia stávají prvovoliči. Vyučovanými vědomostmi spoluutváří ideové a morální ukotvení pubescentů. Povinností rodiče je se školou spolupracovat a multiplikovat tak její vliv. Ale pedagog nemá právo studentům vnucovat a vynucovat morálku nad rámec paragrafů zákona. Navíc, když rodič souhlasí s činy a jejich motivy svého dítěte - čili mají oba stejnou hodnotovou orientaci.

Příklad: Dělnická strana je přes snahu státu dodnes legální politickou silou a není v moci pedagogů uspět tam, kde státní žalobci selhávají a kde neonacisté a neonacionalisté se policii i státu vysmívají. Kde má končit a kde končí výchova a má začít či začíná represe? Hodnotit verbální trestné činy je problematické, neboť část i odborné veřejnosti "ve jménu nezcizitelných lidských práv" tvrdí, že slovo nemá sílu činu. Že hodnotit cigány (Romy) na základě rasových předsudků a paušalismů je možné a je součástí oné verbálních zločinů prosté "demokracie". Stačí, aby advokátka, dobře si vědoma trestnosti některých činů při přiznané motivaci, napala jménem svým i vého klienta s přesvědčivostí sobě vlastní, že "nikdy nebyl členem ani sympatizantem žádného politického hnutí ani strany, i když nezakrývá svoje konzervativní politické postoje". Tváří v tvář letákům, propagujícím militantní antikomunistické , anticiganistické a neonacistické servery, je tato demagogie neprůstřelná...

A tak kdo co řekne a jak to druhý pochopí, zůstává v oné zákonem stěží uchopitelné šedé zóně mezi amorálností a absencí morálky. Pokud státní moc (žaloba i soud) jsou ve svých výrocích rozpolceni a pokud stejně rozpolcena j i společnost, bude radikální antikomunismus, politizující anticiganismus i neonacismus trestním právem nepostižitelný. Vždyť s přísností na "neplatiče" a výzvami k ukončení pozitivní diskriminace uspěla i chomutovská starostka Řápková. A jelikož bude student, tvrdící totéž v bledemodrém, nepostižitelný trestněprávně, nelze po pedagogovi vyžadovat výchovné působení, neb by mohlo být z druhé stany kvalifikováno jako omezování "svobody říkat co chci". Pedagogika zahnaná do kouta společenské reality počínajícího fašismu.

Kde je tedy hranice mezi svobodou slova a šikanou?

Ani vnější znaky neonacistického, neonacionalistického či jen xenofobně pravicového radikalismu či jiné podobné sociopatie nepomohou pedagogům odhalit podmínky pro klíčící šikanu. Hololebých běhá po školách hodně. Ostříhaná hlava o pochodech v mozku ještě nic neříká, i když prvotní signál může dát. Maskáče a jiné pseudomilitaristické oblečení nosí také kdekdo. Ani vojenské boty nemusí být vodítkem. Red-skini se od nazi-skinů liší mimo svých názorů a oblíbených kapel jen barvou tkaniček... Dokonce i bundy a trička Thor Steinmar nebo Lonsdale jako nedávno kultovní brandové atributy vyznavačů neonacistické scény najdete v šatníku i některých "demokratických" politiků či elitních policistů. Na trhu jsou běžně dostupné - legálně si je koupíte. Stejně jako jen znalec rozpozná, že fixkou nakreslený znak na helmě elitního státem placeného zabijáka (pardon - čti "vojáka expediční jednotky Armády ČR") je znak divize SS. Co je tedy rozlišujícím atributem, dle kterého by měl pedagog zpozornět u skoro dospělého studenta, když nezpozorněli jeho rodiče, vychovávající ho od kolébky? A jaké jsou jeho možnosti nápravy, jestliže student nepřijme kázeňský trest a na chodbě načmárá na kus papíru plnou moc mediálně protřelé advokátce, trestní zákon může ústy soudu být vyložen jednou tak a jindy zase jinak a společnost sama si s fenomény neonacismu a xenofobie neví rady?

Problémem "liberální demokracie" roku 2010 je, že k právům se neváže odpovědnost a společnost nesdílí stejné hodnoty. Což dokazují i volební výsledky a nesmiřitelnost volebného boje politických stran. Biblické slovo "nepokradeš" je v nich nejčastější Popelkou a slovu "láska k bližnímu" jsme se už dávno vysmáli asociálností sociální péče o staré a nemohoucí.

Ona "boule na hlavě", kterou si odnesla doposud nezletilá V.D., může ale být i ublížením na zdraví zatím neznámým pachatelem, za který může být už plnoletý pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

Souhlas rodičů s takovým chováním svých potomků pak v každém případě může být i ohrožováním výchovy dítěte dle § 201, neboť "kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že"... "závažným způsobem poruší svou povinnost"... "vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta". Ale dospělost je určena zásadně pouze do 18 let. Jestliže pachatel je zletilý, pak názor jeho rodiče je irelevantní, pouze může soud navést na motivy jeho jednání. A je jedno, zda je rodič psycholog, nebo právník, který má známou advokátku s dobrými styky v médiích a v politice. Podstatné je, zda náhodou někde neprohlásí veřejně, že si myslí totéž a syn je pouze blbec, že to říká veřejně.

Problém, který vybublal díky nezletilé V. D., jejíž otec je politikem KSČM, je problém velmi závažný. A je na škole, zda ho jako závažný pochopí aktivně, nebo zda si nechá vnutit logiku Kláry Veselé Samkové a strčí hlavu do písku. Samková sama se dobrovolně contra receptam opinionem spolupodepsala coram populo pod omlouvání a zlehčování projevů primitivního postpubertálního neonacismu a zakrývá to a omlouvá "pouhým" společensky "únosnějším" antikomunismem. Na závěr svého veřejného vyjádření "v plné moci klienta" navíc apeluje na "sociální cítění" novinářů... Přitom ten chudý student si dovolí mimo školného advokátku za 3.800,- Kč/hod.

Splňme přání mladého "konzervativce", lepícího na pánské záchodky antikomunistické a rasistické plakáty: Prozkoumejme pro bono jeho činy i jejich motivy podrobně. Co nejpodrobněji. Pak bude možné veřejně - společenským konsensem čtenářů - posoudit, zda je kázeňský trest vyloučení ze školy i jeho medializace de lege ferenda (podle práva jaké by mělo být - spravedlivé) a na léta se táhnoucích soudech, zda je i de lege rata (podle práva jaké je...). A jaké je právo a jací jsou advokáti (a advokátky) v ČR roku 2010, už víme. Stojí 3800,- Kč/hod. Klára Veselá Samková nám to sama řekla.

René Slezák, jeden z 4761 "fanoušků" Kláry Veselé Samkové na Facebooku nadšeně konstatuje: "Držim palce, na Bolševiky jen takhle! Dolejš má sám máslo na hlavě a ještě chce vyskakovat!" To vypadá jako počátek vstupu jedné asertivní advokátky po hřbetě šikanované sedmnáctileté studentky do radikální pravicové politiky... Moje babička říkávala, že jakým lejnem se člověk maže, takovým pak smrdí.

Vytisknout