Náboženský fundamentalista a odpůrce humanismu M. K. Gándhí

11. 2. 2010 / Bohuslav Binka

Reflexe života a myšlenkového světa M. K. Gándhího v České republice připomíná přístup některých humanitních vzdělanců k obecné teorii relativity či kvantové fyzice. Každý o nich slyšel, téměř každý se o nich alespoň několikrát v životě vyjádřil a přitom je téměř nikdo nezná, či přesněji řečeno tak úplně jim nerozumí. Snad proto mi na základě stručné poznámky o nábožensky blouznivých nápadech a anti-humanistické orientaci tohoto myslitele přišlo více než dvacet kritických e-mailů zdůrazňujících Gándhího humanismus a význam pro současnou levici. Zdá se, že idealizovaný Gándhí z filmu Richarda Attenborougha, knihy Romaina Rollanda či poznámek Alberta Einsteina dávno překryl postavu skutečného člověka a myslitele M. K. Gándhího. Považuji proto za užitečné přiblížit českému čtenáři alespoň částečně myšlenkový svět a názory tohoto myslitele. Na základě analýzy vybraných textů se pokusím dokázat, že:

A. Gándhí byl fundamentalisticko-náboženský myslitel, který často ignoroval realitu, pokud byla v rozporu s dogmaty jeho náboženského přesvědčení.

B. Gándhí nepřikládal žádnou či velmi malou váhu hodnotám, které jsou pro levicově-liberální autory zásadní (přístup ke vzdělání, dostupná a účinná lékařská péče, zmenšení bídy, kritické myšlení, hodnota lidského života tady a teď).

C. Gándhí prosazoval, či minimálně toleroval takové společenské uspořádání, které charakterizuje principielní nerovnost lidí v žitém, empirickém světě. (Což se nevylučuje s jeho vírou v rovnost každého člověka před Bohem.)

Z bodů A., B. i C. samozřejmě nevyplývá, že Gándhí neměl žádné pozitivní vlastnosti (mám-li zmínit alespoň některé, Gándhí byl velmi odvážný, sebeobětavý, upřímný a otevřený) ani, že v určitých dílčích nápadech nás nemůže inspirovat (myšlenka nenásilného odporu zlu, myšlenka absolutní sebe-otevřenosti). Znamenají ovšem, že i v těch několika málo inspirujících myšlenkách stojí za Gándhího postojem východiska nepřijatelná pro liberální či levicově-liberální svět.

A ještě poslední důležitá poznámka. Po určitou, velmi krátkou dobu byl Gándhí ochoten uvažovat o některých přínosech západního myšlení a civilizace, takže existují i gándhíovské texty, které může kriticky myslící čtenář uvést proti textům použitým v následujícím článku. Tyto texty však tvoří naprosto zanedbatelnou část Gándhího tvorby a po většinu života by je Gándhí sám neakceptoval.

I. Způsob myšlení a mentalita gándhíovských textů

Naši analýzu Gándhího začněme u kritéria, které bych označil jako způsob myšlení a mentalita. Podívejme se nejdříve na poměrně dlouhý výtah ze série textů "Experiment se syrovou stravou", který laskavý čtenář najde v časopise Young India (číslo z 18. července 1929, dále číslo z 8. srpna 1929, číslo z 15. srpna 1929 a konečně číslo z 22. srpna 1929), a který se týká Gándhího experimentů se syrovou veganskou stravou:

"Experiment se syrovou stravou"

1. Strava pro Brahmačariju

Moc a kontrola nad vlastní chutí je prvním úkolem při plnění slibu brahmačariji. Zjistil jsem, že naprostá kontrola chuti umožňuje snadné splnění slibu, a proto jsem začal své stravovací experimenty přizpůsobovat nejen vegetariánství, ale též brahmačariji. Výsledek mých experimentů vyznívá následovně: brahmačarjova strava by měla být omezená, prostá, nekořeněná a -- pokud možno -- syrová. Šest let experimentu mi ukázalo, že ideálním jídlem brahmačariji je čerstvé ovoce a ořechy. Absenci vášní, kterou jsem takto získal, jsem do doby než jsem s dietou začal nepoznal. Když žiji pouze z ovoce a ořechů, nevyžaduje brahmačarija z mé strany žádné úsilí. Ovšem od okamžiku, kdy jsem začal pít mléko, se můj slib brahmačarji stal daleko obtížnějším. Nemám vůbec žádné pochyby, že mléčná dieta činí slib brahmačarji daleko namáhavějším. Nevyvozujte z toho však, že žádný brahmačarja nesmí pít mléko. To je potřeba ověřit dalšími experimenty. Jsem však přesvědčen, že správný poměr ovoce a ořechů umožní beze zbytku a s velikými výhodami nahradit mléčnou dietu. Stejně důležitá je pak syrová strava, se kterou jsem také začal experimentovat.

...

Nezvyklý a nečekaný zájem vyprovokoval můj experiment se syrovou stravou. Vyvolal velmi zajímavou a poučnou korespondenci. Vidím, že existuje řada lidí, kteří se stravují syrovou stravou a ještě více těch, kteří se o to již pokusili. Lidé, kteří mi napsali, jistě prominou fakt, že nebudu jejich korespondenci probírat jednotlivě, nicméně všechny mohu ujistit, že všechny návrhy byly pro mě nové a užitečné. Několik z Vás mne požádalo o další zprávy z vývoje mého experimentu. Tedy experiment stále pokračuje. Byly okamžiky, kdy jsem lehce pochyboval o moudrosti pokračování v experimentu -- zejména ve chvílích, kdy mne přepadla mimořádná slabost, ale má víra ve správnost teorie syrové stravy a má zaujatost pro tuto myšlenku mi vždy v ukončení experimentu zabránily. Tento experiment nemá pouze význam zdravotní, ale také ekonomický, morální a duchovní. Je velmi důležitý pro indické pracující, kteří musí v různých částech naší země namáhavě pracovat. Syrová strava překonává všechny těžkosti, protože zlepší kvalitu jakéhokoliv jídla v jakékoliv provincii. Ale o tom víc až s experimentem pokročím. Zatím však mohu konstatovat, že syrová strava mi nezpůsobuje žádné těžkosti. Doktor Ansari, který mé tělo zná velmi dobře, mne v poslední době prohlédl 5 krát a konstatoval, že jsem nikdy nebyl tak zdravý.

....

A nyní mohu čtenáři říci, jakou syrovou stravu používám:


Naklíčená pšenice - tolas 8
Drcené mandle 4
Nedrcené mandle 1
Zelenina (dýně, okurka atd.) 16
Čerstvé ovoce 20
Citróny 2
Med 4

Určené množství není definitivní, ale blíží se dokonalým hodnotám. Čtenář může vynechat med a nahradit ho gurem ....

Lidé, kteří spolupracují na mém experimentu, užívají:


Naklíčená pšenice - tolas 20
Drcené mandle 8
Zelenina (dýně, okurka atd.) 16
Ořechy 8
Citróny 4 Mléko 1

Přičemž množství mléka je minimální. Ti, kteří potřebují více mléka, si je mohou přidat.

...

Namísto slibného vývoje vás musím seznámit s tragédií, která se udála tento týden. Přes veškerou pečlivost v experimentu se syrovou stravou jsem musel svůj pokus přerušit. Mírná, ale stálá úplavice mě uvrhla do lože a přinutila mne nejen jíst vařenou stravu, ale též pít kozí mléko. Doktor Harilal Desai se na můj pokyn pokusil sestavit stravu tak, abych nemusel pít mléko, ale úbytek váhy a podkožní krvácení ukončily i tento pokus ... moji spolupracovníci také ukončili pokus se syrovou stravou až na čtyři, z nichž jeden požívá syrovou stravu více než rok se skvělými výsledky.

Je jasné, že za mým neúspěchem stojí má chyba s poměrem nemléčné, nevařené stravy. Dobrým složením takové stravy dosáhneme daleko lepších výsledků než se stravou mléčnou či vařenou. Ti, kteří v experimentu pokračují, nesmí přestat jen proto, že mě -- díky mým chybám -- postihl neúspěch. Bůh chce, abych ve svých experimentech pokračoval (zabývám se jimi již od svých 18 let a neutrpěl jsem nikdy žádné vážné ohrožení svého zdraví. Dokud mne bude Bůh chtít na tomto světě, ochrání mne před nebezpečím smrti a nenechá mne v mých experimentech zajít za optimální mez).

...

Základem naší národní stravy by měla být syrová strava a veganství."

První vrstva textu čtenáře, bez ohledu na to, co se v textu říká, přesvědčuje o existenci vědecké, či spíše vědeckým poznáním podložené metody, vycházející z experimentu a empirické zkušenosti. Důraz na přesné aplikování poměru jednotlivých složek stravy, podané grafy (některé jsem z ohledem na rozsah citace vynechal), zdánlivé poučení se ze zkušenosti -- to vše odkazuje na empirický základ Gándhího pokusů. Řečeno velmi stručně, bez ohledu na to, co se v textu píše, nám text jednoznačně oznamuje, že Gándhí vědecky, a především empiricky zkoumá možnosti syrové stravy. Pochopit, že v této rovině Gándhího text klame, není jistě obtížné, pokusme se to však dokázat. Za tímto účelem si nejprve určeme aktory textu. Je to syrová strava, strava tepelně upravovaná a mléčná, experiment, Gándhí zastupující "člověka jako takového" a kdesi v pozadí skrytý Bůh. Všechny vlastnosti (nesené zejména zpřídavnělými podstatnými jmény, přídavnými jmény, určujícími příslovci apod.) spojené se syrovou stravou jsou kladné (viz: ideální jídlo, ... brahmačarja pak nevyžaduje úsilí, má význam ekonomický, zdravotní, morální, překonává všechny těžkosti, nezpůsobuje těžkosti, dosáhneme lepších výsledků) a naopak vlastnosti připisované mléčné a vařené stravě jsou záporné (obtížnější, namáhavější). Pokud se -- protože Gándhí neumí vědomě lhát -- realita syrové stravy ukáže v jiném světle, nastupuje aktor experiment a Gándhí, kterým "špatné" nepředpokládané výsledky Gándhí přilepí na místo přehodnocení přínosu syrové stravy. ("Je jasné, že za neúspěchem stojí má chyba s poměrem apod.") Aktor syrová strava je nenapadnutelný.

V úrovni východisek textu to můžeme formulovat následujícím způsobem:

1. Syrová strava je vhodná, zdravá a morální, bez ohledu na konkrétní výsledky jakýchkoliv pokusů.

2. Experiment tuto pravdu buď prokáže, nebo je chybný.

Gándhí zde používá velmi podivnou "vědeckou" metodu, která vychází z předem známých "pravd o sobě", a která není závislá na výsledcích konaného experimentu. Syrová strava je nejlépe vhodná pro člověka a experiment musí probíhat tak dlouho, dokud to neprokáže, tzn. experiment nestvrzuje Gándhího předpoklad, ale naopak -- úspěšnost experimentu se ověřuje souladem s hypotézou-východiskem. Podle mého názoru se jedná o ryze dogmatický text a přístup ke světu.

Podívejme se dále na Gándhího analýzu evropské a přírodní medicíny. Gándhí doslova píše (cituji z knihy Nature Cure -- GANDHI, M. K. Nature Cure . Ahmedabad : Navajivan Publishing House, 1954.):

Věřím, že když se duše zbaví hříchu, je tělo, které obývá, zdravé jako ona sama. Jak pokračuje v osvobození se od hříchu, tělo se stává imunní vůči nemocem. Ale zdravé tělo v tomto případě neznamená silné tělo. Skutečně silná duše žije pouze ve slabém těle -- tak jak duše sílí, tělo slábne. Naprosto zdravé tělo může být značně vyzáblé a na druhou stranu je silné tělo často nemocné. A i když nemocné není, silné tělo onemocní velmi brzy, zatímco zdravé bude dokonale imunní. Čistá krev má sílu vyloučit jakékoliv choroboplodné zárodky. ... Udržení si dokonalého zdraví není možné bez brahmacharyi, jež vyžaduje úplnou sexuální zdrženlivost. ... Nemocnice jsou však instituce propagující hřích. Člověk, který ví, že existují, se méně stará o své tělo a nemorálnost společnosti stoupá. Evropští lékaři jsou v tomto nejhorší ... znásilňují naše náboženské instinkty ... studovat evropské lékařství znamená prohlubovat naše zotročení ... zatímco lékaři studují nemoci, Přírodní léčitelství studuje zdraví a umožňuje vytlačit jakékoliv onemocnění či nákazu z našeho života. Přírodní léčitelství je proto cesta života a ne jen způsob, jak se uzdravit. Dokonalé léčebné prostředky jsou země (a bahno), voda, prázdno (ether -- akash), slunce a vzduch. ... Jestliže by naše těla mohla být v kontaktu s nebesy (prázdnem) bez stínění domů, střech a oblečení, pravděpodobně bychom se těšili maximálnímu zdraví ... na zácpu se pak hodí lžička hlíny, maximální dávka je však 5 až 10 gramů.

V dalších pasážích knihy Gándhí odmítá používání mikroskopu, píše, že Přírodní léčitelství je dokonalé, protože umožňuje, aby Bůh rozhodl, kdo má ještě žít a kdo už nikoliv atd. atd. Způsob argumentace je snad ještě problematičtější než v případě prvního textu -- Gándhí nám prostě předkládá sadu tvrzení obalenou emocionálně kladnými slovy a chce, abychom jí uvěřili. Argumentace buď úplně chybí, nebo spočívá v odkazu na Gándhího jistotu či přijaté dogma. Gándhí se nesnaží zjistit "jak to je" ani nepočítá s tím, že by se mohl v zásadních bodech mýlit. Stejně jako v pasáži o veganství je realita Gándhímu lhostejná -- Přírodní léčitelství je lepší než západní medicína, protože je "bližší Bohu", "čistší" a "duchovnější". Tvrdí, že účinkuje lépe nikoliv proto, že sám jeho účinnost testoval, ale protože prostě účinkovat lépe musí.

A takto bychom mohli pokračovat dále. Otázka sexu, ve které Gándhí tvrdě bojuje proti antikoncepci jako "ryzímu zlu" a hájí úplnou sexuální abstinenci jako prostředek k oživení duchovních sil národa (viz Gándhího kniha Self-Restraint v. Self-Indulgence -- GANDHI, M. K. Self-Restraint v. Self-Indulgence . Ahmedabad : The Navajivan Trust. 1928.) Otázka náboženského myšlení, ve které Gándhí zastává názor, že existence satana je slučitelná s hinduistickou vírou, a že satan je něco reálně existujícího. (viz Gándhího text z Young India ze 17. září 1925, dostupný též v knize GANDHI, M. K. The Essence of Hinduism. Ahmedabad : Navajivan Publishing House. 1987.) Otázka ateismu, ve které Gándhí doporučuje jednat s ateisty jako s mentálně postiženými či slepými lidmi (viz tamtéž). Nejde přitom pouze o obsah, ale především o způsob argumentace, který sestává z emocionální manipulace a odkazu na dogmata.

Je otázka, nakolik nás může tento způsob myšlení a argumentace inspirovat. Mě osobně rozhodně děsí.

II. Slučitelnost Gándhího názorů se západním humanismem

Nejprve krátká odbočka. Většina e-mailů obhajujících názory M. K. Gándhího odkazovala na knihu Hind Svarádž -- Indická samospráva. Musím přiznat, že v této knize Gándhí skutečně nedosahuje vrcholu nábožensky-fundamentalistického myšlení a navíc i když i zde odsuzuje demokracii, vzdělání i lékařství, jsou tyto odsudky v porovnání s jinými texty velmi mírné. Nakolik je ovšem tato kniha slučitelná se západním typem humanismu či kritickým myšlením nechť posoudí čtenář sám -- cituji z českého překladu této knihy:

Vzdělání

"Co je vůbec vzdělání? V podstatě se jedná o schopnost číst a psát. Je to pouhý nástroj a jako takový může posloužit dobře i špatně. Tentýž nástroj může pacienta vyléčit i zabít a stejné je to se znalostí písma. Sami se v běžném životě můžeme přesvědčit, že mnozí lidé svého vzdělání zneužívají a jen málokdo s ním má dobré úmysly. V tom případě je jasné, že napáchá více škody než užitku /zvýraznil B. B./. ... Vezměme si vyšší vzdělání. Sám jsem studoval geografii, astronomii, algebru, geometrii a další vědy. A co z toho? Pospěl sem tím nějak sobě nebo ostatním? Nač jsem se to všechno učil? ... Vás i mě zaklelo falešné vzdělání ... já jsem se od jeho neblahých účinků osvobodil ..."

Pravá (Gándhí myslí předmoderní) civilizace

Vystačili jsme si se stejným typem pluhu, jaký se používal po tisíciletí. Uchovali jsme si tentýž typ obydlí jako v minulosti a naše vzdělání zůstává na téže úrovni. V našem životě neměl žádné místo zhoubný konkurenční boj. Každý se věnoval svému povolání či řemeslu a účtoval si nejnutnější cenu. Není pravda, že bychom nebyli schopni vynalézat stroje, ale naši předkové věděli, že pokud se budeme ubírat tímto směrem, staneme se otroky a přijdeme o svou morální sílu. ... I tento národ měl své soudy, právníky a lékaře, ale jednali vždy ve stanovených mezích. Nikde je nepovažoval za zvlášť úctyhodné. Navíc vakílové avaidjové neokrádali lidi, věděli, že závisí na lidech a nejsou jejich pány. V zemi v zásadě vládla spravedlnost. Lidé se soudům obvykle vyhýbali. Nebyl nikdo, kdo by je před ně poháněl. ... V místech, kam prokletá moderní civilizace nedosáhla, zůstává Indie stále jako dřív. Každý, kdo miluje Indii, by měl lnout ke staré indické civilizaci jako dítě k prsu své matky.

...

Původně lidé pracovali pod širým nebem tak dlouho, jak uznali za vhodné ... dnes ... pracují v podmínkách horších než tažná zvířata. Dříve jedli lidé dvakrát až třikrát denně jídlo z domácího chleba a zeleniny. Dnes si musí zakousnout každé dvě hodiny, takže už na nic jiného kromě jídla nemají čas.

Parlamentní demokracie

Anglický parlament ještě nevykonal z vlastní vůle jedinou dobrou věc. Kdyby peníze a čas promrhané v parlamentu mělo k dispozici několik skutečně kvalitních lidí, byl by dnes anglický národ mnohem dál. Parlamentu chybí skutečný mistr. /Zvýraznil B.B./

Železnice a veřejná doprava

Upřímní lékaři Vám řeknou, že tam, kde se zavedla veřejná doprava, zdraví chátrá. Železnice ... pomohla rozšířit dýmějový mor. Železnice přispěla také k výskytu hladomorů ... Lidé začínají být bezohlední a hladomory přicházejí častěji. Navíc železnice posiluje špatné rysy lidské povahy. Zlí lidé mohou své úmysly uskutečnit mnohonásobně větší rychlostí. Železnice se tedy může stát pouze prostředkem zla. /Zvýraznil B.B./

Lékařství

Nemocnice jsou instituce propagující hřích. Lidé přestávají pečovat o své tělo a amorálnost narůstá. Nejhorší ze všech jsou evropští lékaři. Stojí také za úvahu, z jakého důvodu se vlastně člověk pro lékařské povolání rozhodne. Zcela jistě ne proto, aby sloužil lidstvu. Dráhu nastupuje s výhledem na pocty a bohatství. ... Správný lékař pochopí ... že pokud pacient zemře, protože nedostal léky, svět se nezboří /Zvýraznil B.B./ ...

Nenásilný (pasivní) odpor

Po mnoha zkušenostech jsem dospěl k závěru, že ti, kdo chtějí nastoupit cestu pasivního odporu pro blaho své země, musí dodržovat úplnou pohlavní zdrženlivost, přijmout chudobu, následovat pravdu a rozvíjet neohroženost.

Pohlavní zdrženlivost je jednou z nejdůležitějších disciplín, bez níž mysl nemůže dosáhnout potřebné pevnosti. Necudný člověk ztrácí vitalitu a stává se z něj slaboch a zbabělec. Ten, jehož mysl podléhá zvířecím vášním, není schopen vyvinout jakékoli větší úsilí. Mohu uvést bezpočet příkladů. Přirozeně zde vyvstává otázka, co mají dělat ti, kdo již žijí v manželství, ale ani ta nás nemusí pálit. Sňatek nečiní z uspokojování vášní o nic menší zvířecí bezuzdnost. Požitkářství tohoto druhu je s výjimkou snahy o zachování rodu přísně zakázáno. Zastánce pasivního odporu se však musí vyhnout dokonce i tomuto velmi omezenému požitku, protože nemůže mít žádný zájem na zplození potomstva.

Nakolik jsou předcházející úryvky založené na historických faktech, humanistických idejích a kritickém myšlení nechť si opět rozhodne každý sám. S vědomím, že právě v těchto textech je Gándhí k západní civilizaci, lékařství i vzdělání ještě relativně smířlivý.

Skutečně radiální Gándhího texty, pokus o interpetaci Gándhího myšlenkového světa a důkaz, že do řady myslitelů Hérakleitos, Kant, Marx rozhodně nepatří, ponechám na druhý, závěrečný díl této série.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 11.2. 2010