Filmy Michaela Moora "nebudou v Praze dráždit americké turisty"

5. 2. 2010 / Petr Kolev

Pokud se týká režiséra Moora, přihlíží se ve Slovanském domě k tomu, že je to velice kontroverzní postava a jeho filmy by mohly dráždit turisty a Američany žijící v Praze. Navíc je o jeho filmy pranepatrný zájem. Když jsem se zeptal, co je mi do turistů a Američanů žijících v Praze, byl jsem poučen, že multikino Slovanský dům je určeno především pro ně a je nežádoucí, aby je Moore se svými filmy strašil i v Praze.

O tom, že cenzura řádí v Česku i 20 let po změně režimu, byla v BL napsána již řada článků, úvah a statí. Pravda, cenzura se dnes nevyhlašuje veřejně, neexistuje k tomu účelu žádný státní úřad či stranická komise. O to je však uplatňovaná cenzura zákeřnější. Lidé, kteří minulému režimu vyčítají, že cenzuroval, co se dalo i nedalo, sami neváhají stát se cenzory, když se jim zazdá, že umělecké dílo, či politický názor není totožný s jejich vlastním názorem.

An English version of this article is in CLICK HERE

Vzpomínám si s určitým pobavením, že pokud za reálného socialismu podrobili soudruzi redaktoři z Rudého práva zdrcující kritice americký film, který se nedopatřením dostal do tuzemských kin, byl to pádný důvod ho nepropásnout. Bylo však nemyslitelné, aby se do českých kin před rokem 1989 dostal film, který by byl vysloveně ideologicky závadný a věci socialismu nepřátelský. Bdělí soudruzi redaktoři dokonce podrobovali zdrcující kritice i filmy, které se u nás nikdy nepromítaly.

Dnes je všechno jinak. Neznámý klasik dokonce pravil -- "dnes je všechno možné". Proto po roce 1989 promítají kina i filmy ideologicky ne zrovna košer, tedy alespoň z pohledu tržních komsomolců. Mám tím na mysli filmová díla, která jsou kriticky zaměřena proti stávající podobě amerického kapitalismu, kritizují ozbrojené násilí, destruktivní zásahy člověka a průmyslových korporací do přírody, kritizují americký zdravotní systém apod. Takový film lze od čtvrtka 4. února shlédnout na plátnech multikin.

Film se jmenuje O kapitalismu s láskou a jeho autorem je úspěšný americký filmový a televizní režisér, scénárista, producent a spisovatel Michael Moore. V inkriminovaném filmu autor kritizuje americkou verzi kapitalismu jako takového a poukazuje na sociální nespravedlnost, kdy (podle jeho slov) "horní jedno procento nejbohatších řídí 99 % Američanů". Pro úplnost uvádím, že Moore byl po zářijových teroristických útocích na New York obviňován z levičáctví a protistátní podvratné činnosti. S pozvolným obratem a stanovisku k vedení amerických válečných kampaní však dosáhla Moorova práce rehabilitace. V současnosti je jedním z nejznámějších dokumentaristů na světě a je považován za symbol nesouhlasu k tzv. "Bushově Americe". V roce 2005 byl časopisem Time označen za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí na světě.

A teď k jeho filmům a cenzuře. V roce 2008 jsme v multikomplexu Place Cinemas ve Slovanském domě v Praze shlédli Moorův film Sicko, který provokujícím způsobem kritizuje a odhaluje krutost a nedostatečnost amerického zdravotního systému. Bylo to v době, kdy se u nás začala prosazovat tzv. Julínkova zdravotní reforma, která se snažila v našich podmínkách uplatnit právě americký zdravotní systém, který způsobuje, že ročně umírá v USA zbytečně přes 40 000 lidí a přes 40 milionu Američanů stojí mimo zdravotní systém. Tato skutečnost řadí Spojené státy na úroveň rozvojových zemí. I to je jeden z důvodů, proč mnoho Američanů žije raději v civilizovanějších zemích. Pochopitelně, že film Sicko se reformátorům kolem ministra Julínka nemohl líbit. Byl ideologicky závadný. Zřejmě proto se ve Slovanském domě promítal pouze jednou denně a po týdnu byl z programu odejit.

Podobný osud zřejmě čeká i nejnovější Mooreův film O kapitalismu s láskou. I on se promítá pouze jednou denně od 18.00 hodin. Proč, řekl jsem si? Je snad naše demokracie po dvaceti letech tak vratká, že by ji mohl rozhoupat jeden provokativní film? Ne, to tak nemůže být, myslel jsem si naivně. Proto jsem zatelefonoval manažerovi multikina ve Slovanském domě a chtěl vědět, kdo rozhoduje o tom, kolikrát denně, v kolika kinosálech a hlavně jak dlouho se daný film promítá. Manažera kina jsem nesehnal, oslovil jsem tedy jeho zástupce, který se ani nepředstavil. A bylo mi sděleno následující: O filmech a jejich promítání rozhoduje částečně distribuce a hlavně vedení kina s hlavním zřetelem na ekonomiku. Pokud se týká režiséra Moora, přihlíží se ve Slovanském domě k tomu, že je to velice kontroverzní postava a jeho filmy by mohly dráždit turisty a Američany žijící v Praze. Navíc je o jeho filmy pranepatrný zájem. Když jsem se zeptal, co je mi do turistů a Američanů žijících v Praze, byl jsem poučen, že multikino Slovanský dům je určeno především pro ně a je nežádoucí, aby je Moore se svými filmy strašil i v Praze.

Zapomíná se však na to, že mnozí mladší i starší Američané zvolili Prahu a další evropská velkoměsta za svůj nový domov proto, že se podle jejich mínění ve stávající americké kartelové plutokracii už nedá normálně lidsky žít. A Moorovy dokumenty je už nemohou překvapit, natožpak postrašit.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.2. 2010