Unie je uražena kvůli zrušení Obamovy účasti na summitu USA-EU

4. 2. 2010

KD│ Oznámení o rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy nezúčastnit se plánovaného květnového summitu USA-EU v Madridu je v Evropě považováno za urážku. Kromě toho je v něm spatřován příznak toho, že předvolební slib ohledně překonání bushovského unilateralismu je fakticky přebit aktuálními domácími obavami. Podle Washingtonu je naopak Obama frustrován nejasnostmi ohledně řízení Unie, která má v současnosti vlastně hned tři hlavy - předsedu Evropské rady, předsedu Evropské komise a šéfa šestiměsíčního národního předsednictví. Květnový summit měl být přitom symbolem úzké spolupráce USA s Evropou a Brusel si od něj sliboval zvýšení mezinárodní prestiže EU po ukončení ratifikace Lisabonské smlouvy, informovali Ewen MacAskill a Nicholas Watt pro Guardian.

Náměstek americké ministryně zahraničí P. J. Crowley sdělil, že USA si nejsou jisty tím, kdo vlastně Evropskou unii řídí. Američané se prý domnívali, že lisabonský proces povede ke zpřehlednění evropských institucí, ale zjišťují, že se tak nestalo. V pozadí summitu probíhal mocenský boj mezi držiteli jednotlivých postů, a dokonce i soupeření mezi Madridem a Bruselem o to, kde se summit nakonec uskuteční. Washington nyní popírá, že by Obama vůbec kdy plánoval jarní cestu do Madridu.

Obama se také zřejmě hodlá více soustředit na domácí agendu, mimo jiné kvůli prohraným doplňovacím volbám v Massachusetts. Údajně byl vloni v dubnu zklamán obdobným summitem v Praze, na němž se setkal se 27 hlavami států a hostil ho Mirek Topolánek, jehož vláda krátce na to padla. Zrovna tak se jej dotklo, když měl jménem EU jednat se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldem, kterého považuje za zástupce málo významné země a fakticky za marginální figuru.

Celý článek v angličtině: ZDE

Evropská ústava a Lisabonská smlouva | Barack Obama a jeho politika
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.2. 2010