Stěhování kvůli squatterům?

17. 7. 2009 / Pavel Urban

"Jestli chtěli majitelé domu v Truhlářské ulici v Praze donutit k vystěhování zbylé nájemníky bytů tím, že do domu nastěhují squattery, velmi se zmýlili. Připoutali tím k domu takovou pozornost veřejnosti a médií, že jim jen tak něco neprojde, tedy ani to co jim dosud ,procházelo' a co je v Čechách v celku obvyklou praxí některých pánů domácích," píše Stanislav Křeček.

O tohle ale majitelům domu jistě nejde. Na druhou stranu, ani oni, ani pan Křeček, ani veřejnost nemohou bránit nájemníkům v uplatnění práva zrušit nájemní smlouvu z vlastní vůle.

Ve skutečnosti tedy půjde o konflikt práva na život alternativní a práva na život tradiční. Squatteři nepochybně podporu veřejnosti mít budou. Naproti tomu nájemníci zůstanou sami. Ani pan poslanec Křeček se jich nejspíš nezastane; nebude to přece spor domácího s nájemníkem, ale spor dvou skupin nájemníků. Ochránci lidských práv? Jejich úkolem je bránit práva menšin proti útlaku většinové společnosti. Pokud jste slabší stranou ve sporu, kde reprezentujete většinovou společnost proti menšině (aniž byste o tuto čest stáli), pak máte smůlu. Nebudete první ani poslední.

Jedinou šancí nájemníků je přesvědčit veřejnost, že domácí skutečně přijali squattery s cílem je, dosavadní nájemníky, vypudit. Že jsou tedy obětí nelidského byznysu, případně Systému. Že tedy v této věci nejde o lidi (kteří jsou každému ukradení), ale o princip. Tedy věc hodnou pozornosti bojovníků za lepší svět.

V takovémto případě budeme nejspíše svědky veřejných protestů, občanských iniciativ, happeningů atd. atd. Nakonec to dopadne tak, že původní nájemníci budou vystěhováni do odpovídajícího náhradního bydlení na státní útraty.

(Podobně se kdysi řešila a vyřešila kauza zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Pravda zvítězila, poražení inkasovali, všichni byli spokojení. Od té doby po zdejších Romech neštěkne pes. O ně přece nešlo, šlo o boj proti rasismu.)

Je pravděpodobné, že po podobném řešení bude poctivější část squatterů znechucená a komunitu opustí. Opět dobrovolně a z vlastní vůle. Zůstanou jen obyčejní alkoholici a narkomani, kteří ovšem původní idealistické cíle naplnit nedokáží. Squat bude poté definitivně policejně zlikvidován, aniž by to vzbudilo větší protesty.

Dobré úmysly majitelů domu tedy přijdou vniveč. Z viny nepřizpůsobivých nájemníků i samotných squatterů. Zbude jen prázdný a zchátralý barák, proti jehož rekonstrukci či rovnou stržení už nebudou žádné námitky.

A Michael Kocáb? Na stará kolena se možná stane géniem proti své vůli.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.7. 2009