Kapitalismus coby Beránek boží

17. 7. 2009 / Pavel Urban

Sandra Wain popsala ve svém článku problémy, jaké mají lidé v jejich ulici s opilci a feťáky zásobovanými podle všeho s vědomím místní policie. Aby tomu dodala vyšší smysl, udělala z toho součást a důsledek kapitalistického systému

Je-li to pravda, pak je kapitalismus mnohem starší, než jsme si mysleli. Problémy s agresivně opilými sousedy měli lidé už ve středověku, o době antické ani nemluvě. Tehdy ovšem nebyly k dispozici rostlinné a syntetické drogy nebo jen v množství mizivém. Pokud by mělo jít především o tohle, byl by kapitalismus naopak mladší, než se domníváme. To by vysvětlovalo, proč se věrozvěstové marxismu mýlili ohledně odhadu nástupu beztřídní společnosti. Domnívali se, že žijí ve vyspělém kapitalismu, a on by zatím ve stadiu teprve embryonálním.

Problémy s chuligány měl i reálný socialismus. Také on provokoval mladé lidi ke vzdoru projevující se často chuligánstvím a občas proti nim tvrdě zakročoval. Podle logiky Sandry Wain by v tom měl být úmysl: socialismus si záměrně pěstoval své chuligány, aby jejich potlačováním získával na legitimitě v očích konzervativnějších obyvatel. Pokud si vzpomínám, na tuto logicky konzistentní blbost ve své době nikdo nepřišel.

Podle Sandry Wain mladí nesportují, protože smí reagovat pouze na diktaturu trhu. No, nevím. Sám chodím už před deset let do posiloven. Dávám přednost těm menším, vedeným nadšenci, kteří nepočítají, že by je toto podnikání katapultovalo mezi horních deset tisíc. (Velké posilovny mě svými rozměry, organizací, přístupem ke klientům a někdy i klienty samotnými příliš připomínají socialistické kravíny.) V těchto posilovnách potkávám většinou lidi, kteří by věkem a sociální pozicí měli být zhruba vrstevníky zmiňovaných opilců a narkomanů.

Možná, že tito kluci a holky dostali od zákonů trhu nějakou výjimku. Možná, že jde o zakonspirované bojovníky proti systému. (Velmi dobře zakonspirované. Za celá ta léta jsem neslyšel, že by se na toto téma veřejně bavili.) Bohužel nevím, jak se jich na to zeptat, aniž bych nebyl právem pokládán za naprostého blba.

Abych přiznal pravdu, poslední dva roky to posilování pořádně flákám. Až dosud jsem se domníval, že na vině je má pohodlnost. A neschopnost plánovat čas, zhoršující se právě ve dnech, kdy bych měl jít cvičit. Nyní se dozvídám, že na vině je ve skutečnosti kapitalismus, který mi za mé cvičení odmítá platit. Kdybych kazil zdraví sobě i jiným, to by byla jiná ... kde je vlastně ta ulice, ve které se návštěvníkům hospod proplácí prochlastaný, prokouřený, prokřičený a prorvaný čas ?

Kdybych byl závislý na drogách, asi bych svým dodavatelům platil lépe a více, než platím těm nadšeným majitelům miniposiloven. Pokud by kvůli tomu museli svoji živnost zavřít, byl by to skutečně diktát trhu. Ale diktátorem by byli zákazníci a jejich ochota platit. Ne nějaký blíže neurčený dodavatel konzumní genocidy. Nejde jen o peníze, ale také o energii, čas a ochotu přemáhat vlastní slabost.

Možná to něco vypovídá o stavu společnosti. Možná by na to měl nějak reagovat stát. Ale co to má co dělat se společenským systémem ? Jak by měl vypadat společenský systém, ve kterém aktivní sport nebude namáhavější, než kouření trávy ? Jak by měl společenský systém zajišťovat, aby se většina dospělých lidí chovala jako vzoroví skauti, protože je to správné ?

Myslím, že pro mnoho lidí plní "společenský systém" (zároveň konkrétní i abstraktní) podobnou úlohu, jakou měl u starých Židů obětní kozel (konkrétní) a jako má u křesťanů beránek Boží (abstraktní). Tedy úlohu objektu, který na sebe bere naše hříchy a tím nás činí lepšími. Přinejmenším potenciálně. Nu což, pořád lepší, než kdybychom se pustili přímo do sebe. A problém agresivních opilců řešili podobně, jako například klan Butrymů v jedné z prvních kapitol Sinkiewiczovy Potopy.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.7. 2009