Sedím u řeky

17. 7. 2009 / Václav Ryčl

Sedím u řeky
a házím kamínky do proudu.
Slunce koketuje s mraky
a svými paprsky mi lechtá propadlou hruď.
Jsem nahý na břehu řeky, která má vodu morově žlutou.
Nikdo sem nechodí,
nikdo mě nemůže vidět a vyfotit mě.
Netrápí mě samota,
ale kamínků je na břehu stále míň;
něco mi našeptává,
abych se oblékl a šel pryč.

Z knihy Pavilon číslo 13, Petrov, Brno 2003 vybrala Hanka Tomšů

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.7. 2009