"Brzeziński a Carter jsou extrémisté koketující s protiamerickými trendy"

18. 7. 2009 / Karel Dolejší

ČTK v pátek informovala o reakci předsedy ODS Mirka Topolánka na kritiku Lubomíra Zaorálka týkající se "zvacího dopisu", který podepsali bývalí členové kabinetu Vondra a Schwarzenberg, ale rovněž exprezident Havel, který nyní podporuje ODS. Podle Zaorálka dopis posouvá ČR na okraj EU. Již dříve ODS za sklouzávání k extrémní části politického spektra kritizoval šéf ČSSD Paroubek, který žádal, aby se Topolánek distancoval od "xenofobních, antisemitských a pronacistických názorů členů Evropské konzervativní a reformní frakce (ERC) a inicioval jejich vyloučení". Předseda ODS na to odpověděl vyjádřením: "Já se distancuji veřejně od Zaorálka. Považuji ho totiž za skutečného extremistu. Žene nás ne na okraj, ale mimo EU: Baas, Hamas, koketování s proruskými a protiamerickými trendy".

ČSSD stejně jako ODS podléhá převládající tendenci české politiky a mnohem víc než se svými členy a voliči navzájem srůstá s byznysem. Proto ji nepovažuji za zdroj možné nápravy poměrů a nejsem jejím voličem. To však neznamená, že není třeba vnímat rozdíly mezi ní a ODS. Paroubkova loňská návštěva v Sýrii má být podle Topolánka důkazem extrémismu; v tom případě je však třeba za extrémistu považovat i amerického bezpečnostního experta Zbigniewa Brzezińského, který v Damašku pobýval ve stejný čas jako předseda ČSSD. Jestli setkání některých členů sociálně demokratické delegace v Palestině se členy hnutí Hamás dokazují extrémistické tendence, pak je třeba za extrémistu označit i amerického exprezidenta Cartera, který udělal totéž. A jestli je odpor k protiraketové základně ve střední Evropě důkazem proruských a protiamerických trendů, pak tyto trendy ovládají zřejmě i britský parlament, který nedávno vyjádřil ostře kritické stanovisko k tomuto projektu...

Anglická verze tohoto článku je ZDE

Zatímco pro ODS už není frakce Evropské lidové strany dostatečně pravicová a navázala proto soustavnou spolupráci mimo jiné i s pobaltskými ultranacionalisty podporujícími pochody bývalých příslušníků SS, snaží se táž strana připlácnout na ČSSD nálepku extrémismu za aktivity a orientace, které jsou na Západě považovány za docela normální. To že je něco vnímáno jako "normální" přirozeně ještě nedokazuje, že je to také správné; ale o to se teď přece spor nevede, řeč je o extrémismu, nikoliv o gnozeologických otázkách.

USA usilují o zlepšení vztahů s muslimským světem a v analýzách Pentagonu coby hlavní perspektivní strategický soupeř vystupuje Čína, nikoliv vymírající Rusko. Topolánek uvažující stále v terminologii studené války a bushovské periody si ovšem těchto změn buď nechce, nebo nedovede povšimnout. Ve výsledku mu tedy vychází, že spoléhat na podporu bývalých esesáků nebo obdivovat Pinocheta je úplně v pořádku, zatímco Brzeziński a Carter jsou extrémisté koketující s protiamerickými trendy. Když pan předseda definoval pozici nejsilnější české pravicové strany právě takto, vyslal do světa jasný signál, že se kdysi pravostředová ODS chystá otevřít směrem doprava prakticky bez jakýchkoliv omezení...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.7. 2009