Ještě jednou o evoluci

22. 5. 2009 / Petr Wagner

Především je potřeba říci, že evoluce a její bichemie má dnes zcela jiný obsah než v Darwinově době i než v době, kdy roli DNA ve čtyřicátých letech prokázal Avery, a kdy v padesátých letech objevili strukturu DNA Watsonem a Crickem

Hlavní změna je v otázkách možnosti změn genetické informace. Původní předpoklad jediné možné změny, totiž mutací, neplatí. Celé genetické elementy, například transpozomy putují mezi jedinci i druhy a dochází ke změnám i v rámci života jedince, a to velmi rychlým.

Příklad rezistence bakterií na antibiotika a jejího rychlého šíření a genová terapie jsou asi nejznámějšími případy.Paradoxně tak základní evoluční rozpor Darwin x Lamarck nedává smysl. Pravdu měli oba. Zpětný přenos již nasyntetizovaných meziproduktů na cestě DNA (gen) a bílkovina (produkt) je takřka až na poslední úroveň rovněž prokázán. I tento fakt se bohatě využívá v medicíně. Například při výrobě některých hormonálních léků. Například insulinu a somatotropinu. Genetická informace lidská je přenesena do buněk nelidských a ke změně genetické informace dochází doslova v řádu minut.

K informaci, že se málo z hlediska sekvence DNA lišíme od šimpanze, se sluší dodat, že enzymů (bílkovin) je v našich buňkách asi 30 000. Při předpokladu cca 1 000 aminokyselin na jeden enzym a srovnáním s celkovým počtem kódujících bází v DNA zjistíme, že většina asi má úplně jinou než strukturální roli. Regulační role je poznána málo. V ní pravděpodobně tkví podstata rozdílů mezi druhy. Otázka evoluce a inteligentního designu je těžko řešitelná na úrovni vědeckého přístupu.

Ale to si zrovna tak mohu vypůjčit hypotézu z Matrixu a předpokládat, že všechno, co se děje a co kolem sebe vidím, je jenom nějaká počítačová hra, kterou nějaký výrostek hraje na Proximě centauri. A zkuste mi to vyvrátit! Vymyslete experiment, který by tuto hypotézu uměl otestovat. Kreacionismus je na tom stejně.

DNA je fascinující molekula. V jistém slova smyslu je to naše (ale i jiných organických druhů) nesmrtelná část. Všichni z nás máme v sobě část genetické informace trilobitů. A pokud budoucnost planety země po atomové válce bude o štírech (snesou 10 000 roentgenů), budou v sobě mít část genetické informace společnou s námi.

Kulturní rozdíly jsou fakt. Ovšem nebál bych se tolik geniálního nemocného vědce. Ten pravděpodobně děti mít nebude a svojí evtl. závadnou genetickou informaci do dalších generací nepředá. Mnohem více bych se bál struktury počtu těhotenství a intelektuálních schopností. V Čechách mají největší počet dětí lidé s inteligencí pod hranicí debility a imbecility. To není hodnocení, pouze konstatování.

Člověk vynálezem písma zvítězil nad časem a vynálezem zbraní nad zbytkem organického světa. Není ovšem vyloučeno, že i sám nad sebou. Zde bych si vypůjčil citát od Arthura C. Clarka "od chvíle vynálezu zbraně začal žít člověk ve vydluženém čase". A tak jenom čas ukáže, zda úspěšná evoluční strategie byla v létání letadly a ježdění auty nebo honění se po lese za kusem potravy. Ale zcela jist si jsem, že už to neukáže nám.

Vytisknout