26. 3. 2009
Prezident nás z krize vyvedeMnoho našich občanů si klade otázku, proč k tomu došlo a mnoho politologů a lidí zajímajících se o politiku se ptá po důvodech. Předkládá se, zda to je vhodná doba, kdo za to může a zda je to pro Česko rozumné, píše Michal Horák. |
Odpověď je velmi jednoduchá. Tato vláda padla proto, protože jí parlament vyslovil nedůvěru. Sice těsným rozdílem, ale stalo se tak. Nic více, nic méně! Komu to prospěje či nikoliv, je nyní lhostejno, důležité je pouze to abychom neupadli ve zmatek a pochybnosti a uvědomili si, že v demokracii, ať již mladé, nebo dlouho praktikované, je tento jev přirozený a dosti častý a především, že je jevem pouze vnitrostátním. Přestože je to mladá demokracie, má naše republika vytvořené slušně fungující mechanismy, které jí v přijatelném časovém horizontu z tohoto stavu vyvedou. V tomto sehraje důležitou úlohu prezident. Ačkoliv máme prezidenta, který působí kontroverzně, pevně věřím, že to je člověk a prezident s konzistentními názory a že v této situaci se projeví jako státník, občan a vlastenec a ne jako člověk partikulárních zájmů! To je jedna záruka. Druhou zárukou je skutečnost, že zákulisní lobby na politické scéně poznala svojí mez a bude budoucí administrativou vykázána jakožto nevhodný a destabilizující prvek do patřičné vzdálenosti od výkonné moci. Není potřeba vyzdvihovat jednotlivé strany, každá nese svůj díl odpovědnosti za současný stav ať již z pohledu do minulosti či v přítomnosti. Není se čím pyšnit. Současný dopad ekonomické krize, jejíž celosvětový rozměr je skutečně zarážející bezpochyby dopadá a ještě dopadne na naše ekonomické výsledky v roce 2009 i v roce 2010. Hluboký dopad je daný provázaností mimo jiné s německou ekonomikou a samozřejmě také monopolizací našeho strojírenského průmyslu, který byl lehkomyslně orientován na výrobu dopravních prostředků formou snadněji dosažitelných investic v této oblasti. Prakticky bezkoncepční restrukturalizace našeho průmyslu metodou kdo dá víc, respektive, kdo dá komu, nás uvrhla do veliké závislosti na exportu a zpětně také na importu. Propad naší strojírenské výroby může mít i velmi negativní dopady do schopnosti nakupovat zboží v zahraničí a to především potraviny, léky, spotřební zboží atd. Proč o tom píši, protože opakuji, že žádná z minulých vlád není bez viny a pevně věřím, že v těchto nelehkých časech se dostanou k moci lidé odborně vzdělaní, s pevnými morálními zásadami a s manažerskými schopnostmi, kteří nejen že provedou naši zem systémovými změnami s cílem projít za cenu nejmenších ztrát složitou mezinárodní ekonomickou situací, ale také především s cílem obnovit morální kredit politické moci a odsunout do pozadí bahno, které se na tuto moc nalepilo. Věřím, že v parlamentu a v ostatních mocenských složkách státu jsou stále ještě lidé, kteří to dokáží, a že prezident v těchto věcech bude uplatňovat nynější svojí vyšší politickou moc nanejvýš účelně a pragmaticky. A na druhou stranu, jen tak se hrbit a přijímat rozhodnutí mocných, to také není dobré, protože to byli ti mocní, kteří ve své touze po ještě vyšší moci a hrabivosti způsobili tento ekonomický marasmus, nikoliv mladé demokracie vyvíjející se po pádu železné opony! Systémové reformy nečekají jenom nás, ale čekají celý, zejména západní svět. Je zapotřebí vrátit penězům jejich místo a věcem jejich hodnoty. Ve virtuálním bohatství se trvale žít nedá a krize si musí sáhnout na své dno aby její očistná úloha došla svého poslání. Neustálým zadlužováním s cílem znovu rozjet mašinérii zběsilého růstu a spotřeby se problém pouze odsune do blízké budoucnosti. Je třeba vrátit systém zpátky na zem a spolu s tím vedle hodnot materiálních i hodnoty morální a ne jen v České republice!! Pád vlády je tedy důležitým momentem, ale v podstatě jen epizodou, která by nás neměla znervóznit. A jestliže jsou z toho nervózní naši partneři v Evropské Unii, tak nevím proč. I tohle je totiž zkouška Evropského společenství, které musí s takovými eventualitami počítat! |