Přípravný výbor klade sdružení nemalé cíle: "Plánujeme rozdělit činnost sdružení na dvě části. Jedna část se bude věnovat snaze o záchranu budovy na národní úrovni. Bude mobilizovat další odborníky, umělce, zkrátka veřejně známé osobnosti a komunikovat se sdruženími, které mají zkušenost se záchranou památek. Druhou část si vezmu osobně na starost. Za cíl bude mít skutečný oříšek. Vytvořit z národní kauzy kauzu nadnárodní - evropskou. Musíme navázat kontakty se členy evropské komise a europarlamentu, s odbornými komorami a evropskými sdruženími, které dohlížejí na ochranu památek a samozřejmě se také musíme spojit s orgány, které dohlížejí na nakládání s evropskými prostředky."

A Kadrman, pod jehož petici se od konce října podepsalo téměř 14500 lidí, uzavírá: "Již nyní disponujeme kontakty na evropské televizní stanice a novináře. Podaří-li se nám zmobilizovat evropskou veřejnost, jistě se nám podaří probudit i české úředníky.“"

Olga Sommerová k celé kauze dodává: To, co České dráhy a SŽDC v Ústí připravují, je arogance moci. Dosud se vyhýbají jakékoliv debatě o začlenění budovy do modernizačního plánu. Nevím, kdo na úřednických židlích sedí, že s nimi nehne skoro 15000 lidí. Věřím, že se podaří tento odkaz předků zachovat, přestože je odsouzený k trestu smrti. Ale ještě stále žije tato krásná stavba i naše naděje!"

Českotřebovský vydavatel a znalec místních poměrů Milan Mikolecký říká: "Lidé nesouhlasí s demolicí. Velká část z nich však odevzdaně mlčí, protože nevěří, že bychom mohli uspět proti miliardové lobby. Nemáme tolik peněz, ale máme odhodlání, víru a vytrvalost. Druhá strana má jen peníze. A ty vlastně ani nejsou jejich. Zdroje financí jsou z evropských fondů a my uděláme vše pro to, aby se v unii dozvěděli, co se zde za jejich peníze chystá."

Pavel Kovář, který v r. 2000 s kolegy z českých univerzit založil národní odnož Mezinárodní asociace pro krajinnou ekologii (Českou společnost pro ekologii krajiny) a byl jejím první předsedou, míní: Chápu místní lidi, protože nejde jen o dotčené hodnotové cítění, ale o zcela racionální varianty potenciálního využití cenného objektu, který může zvýšit turistickou atraktivitu místa. Nové nádraží by při zachování starého objektu např. mohlo přičlenit výstup z prostoru na blízký terminál cyklostezky a ekostezky přírodním parkem Orlice (údolí směrem k Bezpráví a Chocni). Jedna část dvojdomu by mohla být citlivě adaptována na turistickou ubytovnu hotelového typu a druhá část třeba na železniční skanzen. Víceprofesní expertní tým by zajisté navrhl více alternativ. Nejen okresní město Ústí by si mělo být vědomo unikátu, ale i celý Pardubický kraj má přece pouze jedno takové nádraží. A to nemluvím o dalších přírodních hodnotách okolního prostředí kaňonu Tiché Orlice, do něhož naši předkové dopravní stavbu umístili tak perfektně, že stvořili unikátní krajinářský kontext.

Přípravný výbor je přesvědčen, že šance na záchranu zde skutečně je. "Jsem přesvědčen, že když SŽDC žádala v EU o financování projektu, presentovala budovu jako zchátralou a bezcennou barabiznu. My dnes víme, a ČD se k tomu přiznaly, že do budovy řadu let záměrně neinvestovaly, aby při zdůvodnění demolice mohly argumentovat jejím technickým stavem. ČD i SŽDC dnes lživě tvrdí, že budova není historicky hodnotná, dokonce prý není ani v původní podobě. Stačí se však podívat na historické fotografie z konce 19. století, které jsou na našem webu, abyste viděli, že k zásadním změnám na budově od roku 1874 téměř nedošlo. Všichni, kdo se po nádraží pravidelně pohybujeme vidíme, že celkový stav je nevyhovující. Jediné, co požadujeme, je začlenění budovy do života železnice tak, jak je to obvyklé v celé Evropě. Čím dřív si SŽDC uvědomí, že je třeba okamžitě začít pracovat na zakreslení podchodu k současné budově (jako v Curychu nebo Oltenu), tím je menší hrozba prodlení v čerpání dotací.", sdělil Martin Kadrman.

A děkan PřF UK Pavel Kovář uzavírá: "Nechceme ohrozit čerpání dotace, naopak podporujeme její co nejsmysluplnější využití ve prospěch rodáků a cestujících. Obecně: nelze přece nadřadit legislativní purismus resp. lidmi formálně nepovšimnuté lhůty v řízení jak ekonomicky, tak kulturně rozumnému řešení.“

Na ustavující schůzi jsou očekávány desítky účastníků, pracovníků státních organizací a odborníků.

O celé kauze jako první své čtenáře informovaly BL.

ZDE můžete podepsat petici

Přípravný výbor ve složení:

• Olga Sommerová
• Milan Mikolecký
• Martin Kadrman

29. 1. 2009 Je veřejný zájem na zbourání Pražského hradu? ZDE