10. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 2. 2009

Firemní zařízení péče o děti z pohledu firem, agentur a ministerstev

tisková zpráva Gender Studies

Prorodinný balíček, který navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, představuje koncept miniškolky. Na téma miniškolek a dalších možných firemních zařízení péče o děti realizovala obecně prospěšná společnost Gender Studies kulatý stůl. Účastníci kulatého stolu byli zástupci a zástupkyně firem, kteří mají zájem o firemní školky, zástupci agentur, nabízejících firmám zřizování školek, zástupci a zástupkyně veřejných školek a jeslí, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Hlavní otázkou byly praktické možnosti zřízení firemní školky podle dosavadních norem a také podle navrhovaného prorodinného balíčku.

Ekonomická krize a firemní školky

Diskuse odstartovala konstatováním, že hrozba ekonomické krize výrazně ovlivňuje rozhodování firem o zřízení firemní školky, protože ta patří mezi nejnákladnější firemní programy na podporu slaďování práce a rodiny u zaměstnanců a zaměstnankyň. Také zkušenosti zřizovatelů školek pro firmy na klíč ukazují, že firmy se zakládáním firemních školek v současnosti vyčkávají a čekají, jak se vyvine jejich finanční situace. Pokud by však firma školku přece jen chtěla zřídit, nabízí se jí varianty, z nichž podle zúčastněných firem ani jedna není v praxi příliš použitelná.

Prorodinný balíček a školky

V prorodinném balíčku navrhované miniškolky mají pro zaměstnavatele řadu limitů, důvodem je například jejich omezení maximálním počtem 4 dětí v jedné miniškolce. O zřízení školky totiž v současné době z důvodů finanční nákladnosti uvažují především velké firmy, a ty potřebují mnohem větší kapacitu. Zkušenosti firem ukázaly, že i v poměrně malé firmě (100 zaměstnanců) je nutná kapacita nejméně 7 dětí, u velkých firem se jedná už o 30 - 50 dětí.

Dalším mínusem je také fakt, že pokud by firma zřídila takové zařízení s  omezeným počtem míst, bylo by umístění dítěte velmi exkluzivním benefitem jen pro vybrané zaměstnance firmy. A s takovými opatřeními vždy firmy zacházejí velice obezřetně.

Miniškolky, kde o děti pečuje pouze jedna osoba, v sobě nesou jednu velkou překážku: pokud se této jedné osobě cokoli stane, onemocní, dojde k úrazu, či se jen bude potřebovat vzdálit, ocitnou se děti bez péče, bez dozoru. To se v běžných školkách či jeslích stát nemůže: o větší počet dětí se tu stará více sester či učitelek. To je důležité i v případě, kdy jedno dítě potřebuje individuální péči – dostane se mu jí, a současně ostatní děti nebudou opominuty. To však v miniškolce nepřichází v úvahu.

Financování

Pokud by se firmy rozhodly zřídit školku dle stávajícího školského zákona, dostanou sice dotace od státu, ale musejí se řídit přísnými normami, které je dnes velmi těžké naplnit. Mezi tyto normy patří třeba i metráž hřiště, firmy navíc obvykle nedisponují vhodnými objekty.

Kapacitní norma: Školky dle školského zákona jsou navíc určeny především dětem od 3 let. Největší zájem ale mají firmy a jejich zaměstnanci a zaměstnankyně o zařízení péče o děti od 1 do 4 let. Důvodem je možnost dřívějšího návratu rodičů na trh práce a možnost využití např. flexibilních pracovních úvazků. Od pěti let už rodiče využívají spíše obecné mateřské školky.

Zřízení školky podle školského zákona má ale jednu nespornou výhodu, zaměstnavatel v tomto případě získává na každé dítě dotaci od státu. Vlastimil Bachor, vedoucí oddělení daně z příjmu právnických osob na Ministerstvu financí potvrdil, že zřízení školky podle školského zákona, tak i budoucí zřízení miniškolky si budou moci zaměstnavatelé odečíst z daní.

Hygienické normy, které požaduje školský zákon, ale i relevantní zákon o vázané a volné činnosti, jsou nad rámec požadavků EU. Tyto normy neplatí pro miniškolky, proto bude existovat nelogické rozdělení, že některé zařízení péče o děti tyto normy musí plnit a některé ne.

Diskutující se shodli, že ačkoliv snaha státu rozšířit a zpružnit možnosti zřizování firemních zařízení péče o děti je velice vítaná, je prorodinný balíček prvním krokem, za nímž bude muset následovat mnoho dalších. Dosavadní, ale i navrhované úpravy totiž zaměstnavatelům situaci neusnadňují. Mnoho firem je dnes ochotno vyjít vstříc pracujícím rodičům. Stále častěji například nabízejí flexibilní formy práce a částečné úvazky. Pokud ale vypadne k nim komplementární část, tedy zařízení péče o děti, zůstanou částečné úvazky nenaplněny.

Je tedy třeba, aby opatření upravující zřízení školek a jeslí byla průhlednější a praktičtější, ale zároveň aby nerezignovala na kvalitu péče a zájmy dětí. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů proto nedávno jako jeden z kroků podala podnět, aby zařízení péče o děti do 6 let spadala pod jeden resort.

Více k tématu firemní školky naleznete ve zpravodaji Gender Studies Rovné příležitosti do firem, v článku „Pár praktických a užitečných rad pro založení firemní mateřské školky“ - .

Doporučení pro stát

1. Zařazení zařízení péče o předškolní děti do kompetence jednoho ministerstva. Sjednocení předškolské péče o zdravé děti pod jedno ministerstvo má logiku systémovou i organizační, napomůže vytvoření jednotného finančního systému a legislativního zakotvení.

2. Rozšířit koncept miniškolek pro více dětí.

3. Je podstatné vést debatu o standardech pro pracovnice a pracovníky jeslí a mateřských škol a dalších forem zařízení péče o děti a vytvořit standardy pečovatelek a pečovatelů v předškolních zařízeních péče o děti, které by se vztahovaly na všechna zařízení o předškolní děti.

4. Upravit současnou legislativu, která se týká zřizování firemních školek, hlavně pak hygienické vyhlášky, ale například i definicí zřizovatele, kterým by se do budoucnosti mohl stát např. partnerský subjekt stát - firma a podobně. Umožnit spolupráci firem a mateřských škol či jeslí, které disponují velkým know-how v oblasti péče o děti.

5. Neodebírat rodičovský příspěvek při umístění dětí do jeslí či mateřských školek nad stanovený limit dnů či hodin. Jde o opatření, které je pro rodiče usilující o rychlejší návrat na trh práce značně demotivující. Bude se týkat - pokud nedojde ke změně - i firemních zařízení péče o děti, budou-li založeny jako jesle či mateřská škola. Je to nerovné opatření, které se týká pouze vybraných forem péče o děti.

6. V České republice je velmi dobrá kvalita jeslí a mateřských školek, proto je efektivní a pro společnost přínosné tato zařízení rozvíjet. Rozvoji stávajících zařízení péče o děti se v současné době nikdo nevěnuje, jsou podhodnoceny personálně a finančně.

Kulatý stůl se konal v rámci projektu „Zaměstnavatelé pro sladění osobního a pracovního života“. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

                 
Obsah vydání       10. 2. 2009
10. 2. 2009 MF Dnes : "Referendum je nástroj totality" Bohumil  Kartous
10. 2. 2009 Koncept minimální intervence -- biologizující jazykověda místo jazykové politiky Lukáš  Zádrapa
10. 2. 2009 Katolická církev a lefebvristé v Česku Boris  Cvek
9. 2. 2009 "Istý druh božieho trestu" pre katolícku cirkev: linecký biskup
10. 2. 2009 Změna volebního systému v ČR je nutná Boris  Cvek
10. 2. 2009 Stanovisko opozice k volební reformě nelze nikde najít. Čím to asi je?
10. 2. 2009 Když protivník nabízí výhodný kšeft, proč jej nevzít? Štěpán  Kotrba
10. 2. 2009 Chci v ČR platit univerzitní školné. Chci, aby byla u moci v ČR silná vláda
10. 2. 2009 Nenechte se frustrovat neexistencí univerzitního školného v ČR
10. 2. 2009 Nejde o pacifismus, ale o vyvážené soustavy
10. 2. 2009 Čeští protiraketoví aktivisté musejí být viditelní na mezinárodní scéně Jan  Čulík
10. 2. 2009 Hejtmani podpoří hnutí Nenásilí a Ligu starostů proti radaru
10. 2. 2009 Uklízečky všech úřadů spojte se! Marie  Haisová
10. 2. 2009 Nabucco -- fikce nebo reálná možnost? Jaroslav  Ungerman
10. 2. 2009 Potřebují pedagogové své profesní sdružení? Pavel  Táborský
9. 2. 2009 University of Chicago Visiting Scholars Program
10. 2. 2009 Černé divadlo Ladislav  Žák
10. 2. 2009 Anonymita na sieti Internet
10. 2. 2009 Rádio Jerevan hlásí.... Miloslav  Štěrba
10. 2. 2009 Dobrá nová moderátorka Radiožurnálu
10. 2. 2009 Ukrajina si chce půjčit od Ruska
10. 2. 2009 Uzavření americké základny Manas projednávají parlamentní výbory
10. 2. 2009 Kazachstánu se nechce do NATO
10. 2. 2009 Milan Kubek: žádám od Lidových novin omluvu Milan  Kubek
9. 2. 2009 Konopí zdvojnásobuje riziko rakoviny varlat
10. 2. 2009 Tank pro ruské výsadkáře Lukáš  Visingr
10. 2. 2009 Lékarny podle kontroly nevybíráním poplatků zákon neporušují
8. 2. 2009 Ubohé postavení domácí literatury. Zachraňme českou knihu. Michal  Černík
10. 2. 2009 Bratrstvo sv.Pia X. se distancovalo od výroků biskupa Williamsona
10. 2. 2009 zabijsvojeradio.cz aneb jak se stát předsedou Rady ČRo Štěpán  Kotrba
10. 2. 2009 Založení sdružení Nádraží nedáme! již nic nebrání
9. 2. 2009 Konspirační teorie
9. 2. 2009 Nová schopnost radaru UEWR v Grónsku
9. 2. 2009 Firemní zařízení péče o děti z pohledu firem, agentur a ministerstev
9. 2. 2009 Ruské balistické rakety - odkaz dvou géniů Štěpán  Kotrba, Lukáš  Visingr
9. 2. 2009 EKONOMICKÁ KRÍZA: Nemáme si čo závidieť Juraj  Slabeycius
9. 2. 2009 Stane se školné spásou českého školství? Jiří  Jírovec
9. 2. 2009 Zavedení školného v Anglii ve školství nic nezlepšilo Jan  Čulík
9. 2. 2009 Týden s Mendelssohnem, zatímco Demokracie staví, duši rozsvítilo Slnko v sieti i Hotel Europa Josef  Brož
9. 2. 2009 Izrael: V Gaza City se neskrývá Adolf Hitler
9. 2. 2009 Papež a popírač holocaustu Fabiano  Golgo
7. 2. 2009 Stiglitz: Jedinou odpovědí na finanční krizi je znárodnění bank
8. 2. 2009 Pár poznámek k rozhovoru se Stiglitzem Jiří  Drašnar
8. 2. 2009 Kdo v Česku produkuje podlidi Milan  Daniel
8. 2. 2009 Nejde přehrávat staré bitvy Jan  Čulík
8. 2. 2009 Gaza 2009: Vyhlaďte tie zvieratá (1) Noam  Chomsky
7. 2. 2009 Fakta a čísla izraelského teroru Jana  Ridvanová
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009