|
9. 1. 2009
Raději se budu mýlit s Bushem než mít pravdu s Putinem?Nejeden pamětník dokládá, že když se v roce 1914 zvolna rozbíhala mašinérie první světové války, mnozí se na ni v jakémsi romantickém poblouznění těšili. Snili neurčitě o vítězství, hrdinských činech a slávě; a netušili, že skutečnost se bude podobat mlýnku na maso. Všechny ty dnešní řeči o "právu na sebeobranu", "nutnosti svrhnout diktátora" nebo potřebě bojovat tisíce kilometrů od vlastní domoviny proto, abychom časem nemuseli bojovat proti teroristům doma, nejsou než zaslepeným ideologickým blábolením lidí, kterým je lhostejné utrpení bližních. Když Rusko čistilo Groznyj, když Spojené státy dobývaly Irák, a když dnes Izrael bombarduje Ghazu, děje se stále znovu totéž -- umírají a trpí tisíce nevinných. |
|
Umírají a trpí muži, umírají a trpí ženy. A také umírají a trpí ti, kdo s tím vším nemají nic společného a nemohou s tím nic udělat -- děti. Prohlásí-li žena, jejíž věk vzbuzuje neodůvodněné očekávání rozvahy a moudrosti, že se bude raději "mýlit s Bushem, než mít pravdu s Putinem", musí každý myslící člověk zpozornět; podobně jako musí zpozornět při zaslechnutí dnes módního sousloví "válka proti teroru". Mluví o ní vrcholní představitelé USA, Izraele, Ruska i Číny. Ale ne oni, nýbrž takoví lidé, jako např. malý Iráčan Ali Ismail Abbás, pocítili doslova na vlastní kůži, co ten "boj proti terorismu" znamená. Právě proto je nutné všechny ty hrůzné fotografie zveřejňovat. Abychom viděli a pochopili, že v posledních letech se na Zemi odehrávají zas a znovu masakry nevinných. Abychom si uvědomili, že při akcích, jež s obludnou tupostí schvalují nejrůznější naši i světoví politici, bezbranní trpí. A též abychom věděli, že souhlasem s těmito akcemi, který je založen na ideologické předpojatosti, schvalujeme válečné zločiny. Redakci Britských listů děkuji za odvahu na ty dokumenty hrůzné skutečnosti upozorňovat. |
