Nehovoří se o tom, že by Obama schválil přímá diplomatická jednání s organizací Hamas hned na počátku své vlády, ale jeho poradci na něj naléhají, aby zahájil rozhovory na nízké nebo tajné úrovni. Ve Washingtonu sílí přesvědčení, že politika ostrakizace organizace Hamas je kontraproduktivní.

Vyzkoušenou cestou by bylo zahájit kontakty s organizací Hamas prostřednictvím amerických výzvědných služeb - obdobné byly tajné procesy, jejichž prostřednictvím Spojené státy vyjednávaly s Organizací pro osvobození Palestiny v sedmdesátých letech. Izrael se o tom dověděl až mnohem později.

Richarda Haasse, diplomata za obou prezidentů Bushů, jmenovala celá řada novinářských zdrojů jako Obamovu volbu velvyslance pro Blízký východ. Haass podporuje kontakty s Hamasem na nízké úrovni, pokud vznikne příměří a dojde k dohodě mezi organizacemi Hamas a Fatah.

Jiný potenciální zájemce o zahraničněpolitickou roli v Obamově vládě také zdůraznil, že nový americký prezident se nebude vázat Bushovou doktrínou o nutnosti izolovat Hamas. "Toto bude vláda, která bude chtít vyjednávat o klíčových otázkách s klíčovými stranami."

Existuje celá řada možností, jak by se Obama vyhnul nebezpečí, že to vypadá, že Hamas oficiálně poskytuje legitimitu.

"Tajní vyslanci, mnohostranné šestistranné rozhovory. Něco by se dalo dělat prostřednictvím Evropanů. Dala by se vymyslet struktura, která by byla mnohostranná. Bude to těžké pro neokonzervativce to přijmout, ale uskuteční se to."

Obamova hlavní priorita v posledních dnech před jeho inaugurací je zajistit, aby ho krize nepřipravila o možnost vytvořit vlastní zahraničněpolitickou agendu. Nechce jen reagovat na události.

"Budeme považováni za slabé a neschopné, jestliže vznikne dojem, že stojíme kdesi na okraji a nejsme schopni přesvědčit Izraelce a spolupracovat s mezinárodní komunitou, aby se s tímhle skoncovalo," řekl Aaron David Miller, bývalý poradce amerického ministerstva zahraničí pro Blízký východ.

Podrobnosti v angličtině ZDE