8. 1. 2009
Prý jsem se zbláznil, ale naštěstí nic netrvá věčně....Prý jsem se zbláznil, napsal mi jeden pražský čtenář, schovávající se za jménem Paul Norrland s adresou na operamailu a konstatuje: " Dokud bude existovat stát Izrael, nebude nikdy stát Palestina. Jakmile se rozpadnou Spojené státy - a toho se dožijeme - skončí šílený sponzoring Izraele. Bez USA Izrael nevydrží ani rok. Ani jeho jaderný arzenál mu nepomůže. Těch 60 katastrofických let si Střední východ klidně mohl ušetřit...to je ovšem už z jiné pohádky." Ukazuje se, že jeden z posledních levičáckých politických projektů poválečného Západu končí. Theodor Herzl byl romantik 19. století a sionismus politickou omluvou za šoa a Hitlera. Že takto vzniklý Izrael není liberální, sekulárně republikánskou demokracií, ale etnicky a někdy dokonce nábožensky definovaným polovojensky organizovaným státem, je pravda. Židovský rasismus jsme se naučili brát jako demokratický standard Blízkého východu spolu s jeho starozákonní definicí. Že se ovšem Izrael po vybombardování jedné školy s palestinskými školáky stane do značné míry nepřijatelným pro nezanedbatelnou část obyvatelstva i politických elit Evropy, je zvláštní. Když Miloševič nevydržel věčné provokace kosovských Albánců, toužících po svém státě, a začal provádět policejně vojenská opatření s etnickým podtextem, mohla se evropská politická elita zbláznit a pro USA to byla záminka k válce. Potrestán byl Bělehrad. Zničenými školami, továrnami či elektrárnami počínaje, a vyvražděním kosovských Židů za tichého dohledu jednotek OSN konče. Nikomu to nevadilo. Kosovský drogový kartel dostal svůj stát. Srbové se práva nedovolali. Evropa povinně mávala mávátky a americká politická elita nebyla za válečné zločince, ale za hrdiny a obhájce demokracie. Mrtvých dětí, zabitých americkými bombami, přitom nebylo méně, než teď a umíraly stejně trýznivě. Co se změnilo od té doby na evropském cynismu i na evropském antisemitismu? |
Když došla trpělivost se separatistickými Kurdy a náboženskými fanatiky v Iráku Saddámu Hussejnovi, vedlo to k bombardování Bagdádu. V troskách končily nejen školy, ale celá infrastruktura. Na šibenici loutkového procesu "iráckého lidu" skončil prezident předposledního sekulárního státu Středního východu. Američtí Židé se těšili na dividendy ze zbrojovek. Evropa povinně mávala mávátky. Politická elita nebyla za válečné zločince, ale za hrdiny a obhájce demokracie. Mrtví Srbové, mrtví Osetinci a mrtví Iráčané nikomu nevadili, a mrtví Palestinci najednou vadí? Proč nevadili ti v táborech Sabra a Šatila? Co se změnilo od té doby na evropském cynismu? "Izraelci se ke svým Palestincům chovají hůře než kdysi Němci ke svým Židům. Je to o to horší, že v Palestině nemají co pohledávat, tuto zemi uloupili! Je to o to horší, že tato zvěrstva páchají za podmínek hlubokého míru - Izrael je svrchovaným pánem své oblasti, nikdo neohrožuje jeho existenci, dokonce ani zdánlivá rovnováha sil neexistuje. Izrael však nechce rovnováhu, Izrael chce absolutní hegemonii. Izrael nechce připustit existenci jakéhokoliv palestinského státu, tzv. mírový proces je jen obyčejná kamufláž, de facto ztráta času." Tak pokračuje čtenář Norrland ve svém emailovém spílání za mé cynické komentáře k principiální oprávněnosti asymetrické odpovědi Izraele na palestinské raketové útoky. " Podle všech objektivních měřítek čtenáře Norrlanda "není současná Gaza nic než obrovský koncentrační tábor, zcela vydaný na milost rasistickému státu Izrael, tábor na hranici humanitární katastrofy. ... A teď se tam navíc ještě začalo s masovými vraždami! Vám pro tento bezpříkladný teror, pro tuto genocidu, pro tento skutečný palestinský holocaust, stačí eufemismus "asymetrická válka"?" SME: Vatikánsky kardinál nazval Gazu "veľkým koncentračným táborom" ZDE No ano. Stačí. Naučil jsem se za posledních dvacet let politických licoměrností žurnalistickému cynismu v pojmenovávání. Naučil jsem se utrpení pojmenovávat bezpříznakovými termíny vojenské taktiky. Válka je "operace". "Trvalá svoboda" je dočasné otroctví. Boj za nezávislost je "terorismus". Národně osvobozenecký boj je "napětí". Copak Srbové, prchající ze Srbska, si žili na útěku ze svých domovů komfortně? Copak nežijí jako v koncentráku Iráčané, kteří musí přežít i pod americkou okupací, potupně prohledáváni americkými žoldáky na "checkpointech", zda nemají u sebe zbraň (v Iráku symbolický znak mužské dospělosti)? Copak obyvatelé jižní Osetie nebyli civilisté? A přesto jim na hlavu padaly kaťuše.... Izrael se rozhodl zničit těžce vybudovanou dobrou pověst židů a píár posledních padesáti let. Rozhodl se ukázat nahou pravdu židovského rasismu. Je to obranná válka. Američtí sponzoři této války se těší z levné ropy. Arabští Saudové otevřeli kohoutky od ropovodů, aby nebyl slyšet nářek umírajících. Co s chudým palestinským proletariátem? Koncept mezináboženského smíření a soužití s Palestinci definitivně nahradila idea rasově čistého státu Židů, ve kterém palestinští Arabové nemohou mít místo. Kam ale s nimi, když mají pět dětí, zatímco Židé stěží jen jedno? Populační perspektiva je neúprosná. Touha po vlastním státě vylučuje mírové soužití. Čekání na Godota nahradilo etnické odhodlání. Lze se opravdu divit potomkům Davidovým, že se odhodlali k válce, dokud ještě mohou? Jerusalem Post: Je nutno odebrat jeruzalémským Arabům izraelské občanství ZDE Štěpán Kotrba: 1571 mírových raket pro Izrael aneb proč potomky Davidovy přešla trpělivost ZDE
Stejně jako Hitlerovy Židy odmítly uprostřed II. světové války evropské mocnosti přijmout a poskytnout jim azyl (potupný výsledek Evianské konference jako dohody protihitlerovské koalice s Vatikánem a Světovým židovským kongresem) a poskytly tak Hitlerovi záminku ke konečnému řešení v podobě plynových komor, odmítají dnes okolní země palestinské Araby. Poskytují tak Izraeli záminku k etnické válce s vlastním obyvatelstvem. Plyn nahradí kazetové bomby a blokáda. A muslimský Egypt uplatňuje stejně krutou a nehumánní ostrahu vlastních hranic, jako Izrael. Mnoho obyvatel pásma Gazy přichází k Rafáhu v naději, že Egypt otevře hranici . Neotevře. Kam s nimi? Obyvatelé Gazy mají holt smůlu. Egypt je nechtěl nikdy. Ano, současná Gaza nic než obrovský koncentrační tábor, zcela vydaný na milost rasistickému státu Izrael. Komu to ale doteď vadilo? Rasistický stát vytvořila Evropa spolu s USA po II. světové válce. Když nad Araby v roce 1948 zvítězili Židé, obsadil pásmo Gazy Egypt, území ale neanektoval a těm, kdo na něm žili, nedal možnost získat egyptské občanství. Izrael obsadil Pásmo Gazy až v červnu 1967 za šestidenní války prakticky bez protestů a izraelská armáda pak území spravovala až do roku 1994; za tuto dobu zde Izrael vybudoval celkem 21 židovských osad, zabírajících asi pětinu území. Na základě dohod z Oslo předal Izrael v květnu roku 1994 částečnou správu pásma Gazy Palestincům, úplnou až roku 2005, kdy izraelská vláda území etnicky vyčistila od devíti tisíc zde žijících Židů, ale ponechala si kontrolu vzdušného prostoru a pobřeží. Je to Palestinský stát nebo to není stát ? Není. Je to jen částečná samospráva ghetta mezi dvěma světy. Stejná samospráva, jakou měli Židé od nacistů v ghettu lodžském. Konečnému řešení na dosah. Izrael zapomněl na své moudré, jejichž heslem pro přežití v diaspoře po staletí bylo přežít znamená žít a nechat žít. Guy Hamilton natočil už v roce 1973 film o Jamesi Bondovi pod názvem Žít a nechat zemřít. Dnes se jen rukama izraelských saber naplňují slova starozákonních proroků: "Sešlu na hradby Gazy oheň a ten pozře její paláce" (Amos 1, 7) "Gaza bude opuštěna, Aškalon se stane zpustošeným místem" (Sofoniáš 2, 4). Vracíme se do biblických dob, se vším všudy. Oko za oko, zub za zub! Brutální ofenzíva Izraele v Gaze vyvolala v Evropě antisemitské útoky ZDE Otroci se vzbouřili, a namísto nikoho už nezajímajícího poskakování, národně osvobozeneckého skandování a křepčení s palestinskými vlajkami začali Izrael ohrožovat raketami. Domácky vyrobenými. Cílem této války je dát otrokům nadlouho za vyučenou, aby se nebouřili proti otrokářům. Omezit jejich populaci znamená vyvraždit jich co nejvíce. Viděno očima Izraele, ostřelování Aškelonu vylučuje mír. Válka je poslední možnost, jak se bránit náletům raket, když všechny ty americké technické hračičky, zvané "sofisitkované zbraňové systémy TMD", v obraně před primitivními rourami selhaly. Poučení pro nás. Arabům to vyhovuje. Je li Žid vrahem Arabů, pro arabskou politiku je to dobře. NAvíc - jsou to jenom chudí Palestinci a to na území, kde není ropa. Americe to vyhovuje. Má levnou ropu od Arabů a na odbyt jsou její rakety a pumy. Rusům je to jedno. Mají svoji ropu. Pro Čínu je to daleko a Indie má svůj Kašmír. Vatikán mlčí, jako mlčel i vůči Hitlerovi. Okolní státy se chvějí, aby nezavdaly také příčiny k další válce. Už jen ekonomická krize je jak sedm ran. Liberální Evropané jsou v šoku z pitevních fotografií. Izraelská veřejnost má pro smysl operací pochopení a plně je podporuje. ČTK/ČT24: Velvyslanec Izraele Levy: Hamas si teď desetkrát rozmyslí, než zamíří další raketu ZDE Mezinárodní politika nicméně už od dob humanitárního bombardování Bělehradu není pro útlocitné intelektuály, ale pouze pro otrlé cyniky. Válečný drejdl se točí. Říkáme tomu svoboda, pokrok a demokracie... Nejlépe to ale charakterizuje citát z Limonádového Joa. "Vrah a nebo hrdina, všichni jedna rodina". Nejsme zločinci, řekl pro Aktuálně velvyslanec Izraele ZDE iDnes: Izrael jednal o egyptském návrhu na příměří, mezitím schválil další útoky ZDE |