29. 10. 2008
Je prezident Klaus proti radaru?Nejen Armáda ČR, v zastoupení Greenpeace, ale zcela otevřeně a sám za sebe také prezident České republiky Václav Klaus vyjadřuje názory, které se dají nejspíše interpretovat tak, že je proti umístění radarové základny USA na území státu, jehož je nejvyšším představitelem. Několikrát se témat bezpečnosti a mezinárodních vztahů dotkl ve svém projevu k příležitosti oslav 90. výročí založení Československa. Podívejme se, jak vlastně Václav Klaus vidí problematiku, bezprostředně se týkající smyslu umístění významné součásti globálního mocenského arsenálu, tehdy, pokud není přímo tázán "ano či ne" a pokud má možnost projevit své vlastní přesvědčení tak, jak si to nepochybně v den takto významný přál a jak to také uskutečnil. Překvapení pak neberou konce. |
Na zahraničně politická témata narazil Václav Klaus ve svém projevu hned několikrát, a jak by také ne. Dalo se očekávat, že jeho projev, předcházející vyznamenání mnoha válečných hrdinů minulosti, bude nejen rekapitulací minulých konfliktů, které tuto zemi formovaly, ale také nastíněním současného stavu na poli geopolitiky. V souvislosti s nadcházejícím parlamentním projednáváním smluv uzavřených českou vládou s USA o umístění radarové základy v ČR by se dalo předpokládat, že prezident, který se v této věci opakovaně postavil za vládu, podpoří její snahu o prosazení smluv v parlamentu i tentokrát. Otevřeně se Václav Klaus tohoto tématu nedotkl, avšak v kontextu toho, co řekl, je určitou senzací, že z interpretace jeho slov vyplývá spíše opak toho, co si přeje současná česká vláda. Rád bych zde proto uvedl tři citace z projevu Václava Klause, které se dotýkají problematiky bezpečnosti a vztahů s mocnostmi, tedy toho, co tvoří kontext celé diskuse umístění radaru (jakkoliv mluvit o diskusi je velmi nadnesené, protože vláda žádnou oficiální diskusi nepřipustila). Významná slova jsem si dovolil zvýraznit:
(...) "Selhání spojeneckých svazků s Francií a Velkou Británií, vedoucí k Hitlerem nadiktované Mnichovské dohodě, se stalo osudovou národní tragédií, ale snad i prozřením, že v reálném světě stojí prospěch jednotlivých států vždy nad vznešeně znějící rétorikou a že když jde do tuhého, je jim bližší košile vlastních zájmů než kabát idealismu. To se projevilo i po druhé světové válce, kdy nás v nové velmocenské partii vítězové války přepustili Stalinovu impériu." (...) USA chtějí v ČR postavit radar, který má údajně sloužit k ideologickému boji, k boji proti terorismu, zejména proti darebáckým státům, jako je, podle USA, Írán a Severní Korea. Nikdo soudný tomu nevěří a dovolím si tvrdit, že tomu nevěří ani prezident Klaus. Jak řekl v nedávném rozhovoru pro ČT Miloš Zeman (Otázky Václava Moravce, 26. 10. 2008), a v tom si pravděpodobně s Václavem Klausem zcela konvenují, radar je namířen zejména proti Rusku. Tak bychom se tedy vypořádali s onou "vznešeně znějící rétorikou" . Soudně uvažující lidé také vědí, že chtějí--li skutečně USA budovat radar kvůli bezpečnosti v pravém slova smyslu, pak nehledí na bezpečnost bezvýznamné země ve středu Evropy, kterou, jak prezident Klaus správně podotýká, už jednou ponechaly mocnosti napospas důvěrně známému totalitnímu impériu, ale na "bližší košili vlastních zájmů" . Legrační svrchník idealismu z "neviditelného" plátna, které vidí jen lidé vybraného vkusu, tedy bude nadále oblékat pouze česká vláda.
(...) Važme si spojeneckých svazků se zeměmi, které stojí na stejných civilizačních hodnotách, na jakých před devadesáti lety vznikla novodobá republikánská podoba našeho státu. Nedělejme si však přehnané iluze o míře jejich altruismu. Mají své vlastní přirozené a srozumitelné státní a národní zájmy, tak jako je měly vždycky. Historie neskončila. I dění posledních týdnů to potvrzuje. (...)
Jen škoda, že prezident Václav Klaus takto nemluvil tehdy, když byl přímo tázán na to, jakým způsobem vlastně radarová základna zvýší bezpečnost České republiky, bude-li umístěna zde (byl-li na to vůbec kdy tázán). Co vlastně může monitorovací jednotka zaměřená na sledování raket s dlouhým doletem ve střední fázi jejich letu znamenat, z bezpečnostního hlediska, pro tuto zemi? Určitě tolik, že s vybudováním radarové základny vznikne v ČR objektivní cíl pro útok v případě rozpoutání globálního konfliktu USA s kterýmkoliv možným nepřítelem. Dále pak tolik, že z hlediska bezpečnosti života obyvatelstva ČR nebyly uspokojivě zodpovězeny technické parametry, a tedy ani možná zdravotní rizika. Ministr školství Ondřej Liška k tomu správně poznamenává (Otázky Václava Moravce, 26. 10. 2008), že z hlediska dosavadního ověření funkčnosti tohoto zařízení nelze konstatovat jeho možné využití k deklarovaným cílům, ať už jsou vlastně jakékoliv. Stejně tak v současnosti nelze jeho umístění považovat za závazek vůči NATO, na což ministr školství také upozorňuje. Dovolím si zde citovat svého oblíbeného myslitele, pana Martina Komárka z deníku MF Dnes, který k radaru nedávno prohlásil (Topolánek plus Topolánek minus, MF Dnes, 22. 10. 2008): "Ať si kdo chce křičí, jak chce, je to zásadní pojistka dlouhodobé bezpečnosti pro zemi." Dlouhodobě závidím tomuto pánovi jeho ostrovtip, chce to skutečně zavřít oči a křičet, že všude je tma. A vydržet. Zdá se, že Václav Klaus zdaleka tak přesvědčeným stoupencem čehokoliv pro cokoliv není.
(...) Žijeme rovněž ve vzácné době, kdy nám nehrozí žádné bezprostřední vnější ohrožení. (...)
Tento krátký citát snad ani nepotřebuje komentář. Vládní propaganda, která měla nahradit diskusi o něčem tak zásadním, jako je přítomnost cizích vojsk, celou dobu operuje s tím, že bezprostřední bezpečnost České republiky je ohrožena právě válkou proti terorismu (mezi řádky lze pak číst, že také Rusko tuto zemi ohrožuje, ačkoliv radar pochopitelně není namířen proti němu). Je to v podstatě zásadní argument, všechny ostatní jsou z hlediska apologetiky radaru druhořadé. Jak se však od prezidenta ČR ve významný den této společnosti dozvídáme, není tomu tak. Co k tomu dodat? Snad jen trochu štiplavou poznámku: zda-li to nakonec není tak, jak si posteskl jeden z Klausových guru Friedrich August von Hayek. Ten, když komentoval nepříliš silné pozice pravicových intelektuálů v poměru ke svým levicovým protějškům, prohlásil, že řada tzv. pravicových intelektuálů se sice oficiálně hlásí ke svým idejím, ale ve svých projevech často hovoří jako zapřísáhlí levičáci. Že by se Václav Klaus teprve rozpoznával? Ale ne, to jen skutečnosti vycházejí najevo i proti vůli mocných. |