29. 10. 2008
Potřebují veřejná média svůj "TOP-TEN" žebříček témat?Mezilidská, poté finanční a následně i ekonomická krize z pohledu teorie informačního poleRole veřejných médií je klíčová, protože pouze na ně může daňový poplatník vznášet určitý nárok.(Občan může samozřejmě vznášet nároky i na veškerá jiná média, jak je tomu v západní Evropě, pozn. red.) Je proto prvořadě důležité sledovat, zda pořadí témat (priority) veřejných médií se kryje se skutečnými problémy společnosti. Povšimněme si, že informace médiem přinesená sebou nese, snad jakoby v nůši na zádech, cosi, co buď potřebujeme, nebo nikoliv. |
Informace potřebné, informace nepotřebné (zbytečné)Jaké informace jsou tedy hodnotné? Jaké si zaslouží ukrojit z našeho společného času největší podíl? Zcela bezpochyby ty nejvíce potřebné. V přítomném čase nám takto samovolně vzniká určitá ideální posloupnost témat, kdy nejvíce času věnujeme hlavnímu tématu a postupně pak času méně a méně věcem méně a méně závažným. Smutnou informací pro až dosud pozorného čtenáře je, že tato posloupnost je dynamicky velmi nahodile závislá na čase. Nevypne-li vskutku moudrý a přemýšlivý filosof -- zachránce světa -- v pravý čas vařič pod pánví s vajíčky, může vyhořet a celý svět může být zničen, bude-li ochuzen o jeho hluboké myšlenky. U počítačové techniky se tento problém řeší (nebo řešil) pomocí požadavků na přerušení práce procesoru pomocí signálů IRQ. Pokud měla nejvyšší prioritu v přítomnosti myš pro ovládání kurzoru na obrazovce, s mechanickou prioritou začal procesor počítat proces pro myš jako reakci na signál IRQ 1. Přijde-li tedy do procesoru signál IRQ 1, musí se kdesi všechno na moment zastavit a prioritu v čase číslo 1 dostane právě proces pohybu kurzoru na obrazovce počítače. Právě možnost přerušit řešení mnoha různých (méně podstatných) podnětů může být jednoznačným přínosem světové finanční krize. IRQ a Velká světová finanční krizeInformace o nevyváženosti světového oběživa vzhledem ke skutečnosti, realitě (tak lze krátce eufemisticky nazvat současnou situaci), pojímaná jako tvůrčí impuls, může být jistou analogií k požadavku IRQ v počítači. Kdo snad ještě pochybuje o hloubce světové finanční krize (chce utěšit své obavy), tomu budiž sděleno, že podle renomovaných anglických expertů jde o deficit ve výši okolo 3200 bilionů dolarů (" In sum, banks and S&Ls at risk have assets of $3.2 trillion...") , víme přitom, že známý Bushův balíček s velkými problémy poskytl však jen 0,7 bilionu -- ZDE http://myego.cz/item/krize-globalniho-statismu a především pak dále anglicky ZDE http://www.marketoracle.co.uk/Article6404.html . Velká světová mezilidská krize, Gaussova křivka lidských vlastnostíSituace zcela jistě není jednoduchá. V každém případě však můžeme pochopit, že nedbat a nepovšimnout si, že je v současné době maximálně nutné snažit se podrobně pochopit roli peněz v moderním světě, může znamenat fatální chybu. Megaprostředky, kterými dnes někteří jednotlivci disponují, by měly být pod určitou veřejnou kontrolou. To je snad zřejmé a jasné (?). Jinak se může velmi snadno stát, že na základě Gaussovy křivky pro lidskou populaci můžeme být všichni ve vleku okrajové (psychicky narušené) 0,01% části populace, která má se získáváním a užíváním peněz velké osobní problémy. Doktoři, znalci lidské povahy, psychiatři, mi jistě dají za pravdu, že v populaci takoví jedinci existují. Světová finanční krize a odpovědnost celkuZcela jistě není pravda, že máme stejnou odpovědnost. Bezdomovec disponující leda tak eurem na pivo zřejmě nemůže za situaci na americké burze. Stejně tak ani žena starající se pečlivě o manžela a domácnost. Podle informace z článku Michaela Moorea "Jak zachránit situaci na burze" ZDE http://www.blisty.cz/art/43015.html disponuje 400 nejbohatších Američanů majetkem větším, než 150 milionů jiných Američanů. Jakou roli tedy má většinová společnost? Nemá si takto velká většina konečně povšimnout, že podle jakéhosi zákona (finanční džungle?) nikým nevolená a nikým nevybraná mikromenšina disponuje tak velkým množstvím peněžních "prostředků", že má de facto reálnou možností řídit kamsi celý svět? To, že kdosi je psychicky nemocný a nezvládá své negativní komplexy, je samozřejmě možné a svým způsobem právě z hlediska tvaru již zmíněné Gaussovy křivky pro společnost dokonce zcela očekávané, a tedy normální. Reálné světové finanční řečiště, ideální světové finančníPokud nejsme ještě andělé v Ráji, žijeme ve světě, ve kterém existuje mnoho chyb. Převládne-li ve společnosti dobrý duch spolupráce, budou se věci postupně zlepšovat. V opačném případě se může opravdu velmi lehce přihodit (a nedojde-li k rychlé změně, budeme toho brzy svědky), že různá napětí ve světě se budou průběžně zvyšovat -- což, věřme, nechceme. Důsledky zde nyní nechci rozvíjet. Bohužel se opravdu lehce může stát, že jistá mikromenšina (třeba ta právě výše zmíněná -- tj. pouhých 400 osob) nemá svobodu volby, jakou máme tady my (mnozí), a doslova MUSÍ -- v zájmu zachování svého těžce a lopotně vyzískaného impéria -- jednat jen a pouze určitým způsobem. Je dobré pochopit, že ve světě takto působících sil už obvykle vůbec nejde o zachování etiky či morálky, světové síly prostě působí a světoví hráči vlastně jen vyjadřují jejich jinak slepé působení. Definice: dobře uspořádané informační poleV "dobře uspořádaném" informačním poli se věnuje nejvíce mediálního ("strojového") času právě těm nejzávažnějším otázkám. Budeme tedy zcela jistě věnovat nejvíce svého času prioritě číslo jedna, o něco méně času pak prioritě druhé, atd. Naopak se NEbudeme pomocí veřejných médií prvořadě "informovat" např. o obsahu Černé kroniky (i když její často alarmující příklady či impulsy nepopírám). Stejně tak nemají média veřejné služby v popisu své práce bavit diváka. Připomeňme, že ročně na veřejnoprávní informační servis = TV -- Rozhlas dáváme asi 6 mld. korun, tj. pro lepší názornost -- 6 000 000 000 korun. Klíčová témata jsou v médiích veřejné služby stále málo hlasitáZa nemalé finanční prostředky (více než 0,5 % státního rozpočtu ČR) se veřejná média nestarají dostatečně o potřebnou a nutnou hlasitost klíčových informací (témat) v aktuálním společenském časoprostoru. Veřejné kontrole veřejných médií by velmi pomohl týdně aktualizovaný veřejný žebříček témat TOP- TEN. Podle autora textu by mohl vypadat třeba tak, jak je uvedeno dále. Ale jde především o to, najít funkční a především maximálně objektivní mechanismus jeho pravidelného vznikání. Ukázka žebříčku TOP-TEN1) Světová mezilidská, finanční a ekonomická krize 2) Předsednictví ČR EU -- přínos ČR pro Evropu 3) Podzimní volby 2008 a jejich důsledky 4) Sestavení státního rozpočtu pro rok 2009 5) Negativní společenské trendy -- rychle se zvyšující počet vězňů v ČR, příčiny 6) Krize penzijního systému, přetrvávající extrémně nízká natalita, podpora rodin s dětmi 7) Přecházení na pevná paliva, rychle se zhoršující stav ovzduší v ČR 8) Lokalizace ekonomiky jako hledání východiska ze světové krize 9) Reforma školských osnov -- zásadní diskuse o základních úkolech moderní školy (...) |