29. 10. 2008
Klamavá reklama hnutí Ne základnámNa internetových stránkách hnutí Ne základnám se objevila pozvánka na konferenci ,,Protiraketová obrana USA v Evropě," která by měla proběhnout 1. a 2. listopadu. Ptáte se kde? V pozvánce odpověď nenajdete. Zato nepřehlédnete tučně vysázený nápis: ,,Obracíme se na Vás s žádostí o finanční příspěvek (i v minimální výši) na transparentní účet iniciativy Ne základnám..." Poněkud netransparentně však působí následující nezvýrazněný dovětek: ,,Chcete -- li zajistit, aby váš příspěvek byl použit právě na pokrytí nákladů této konference, uveďte jako specifický symbol 1111." Vaši pozornost prověří i přihláška, až na konci je předem zaškrtnuté okénko: ,,Chci být informován o aktivitách iniciativy." Kdo nemá zájem, musí zaškrtnutí zrušit. Pozvánka připomíná více podvodný reklamní leták, než přihlášku na seriózní konferenci. Pokud se přesto rozhodnete ji vyplnit, kdosi v iniciativě rozhodne, zda vám bude sděleno tajemství, kde se akce koná. |
Ne základnám soběIniciativou vyvolení vědí víc: přírodovědce, kteří kritizovali umístění radaru na kótě 718 (aktualne.cz, 15.5.2008) kontaktoval Jan Májíček, tiskový mluvčí hnutí Ne základnám, a pozval je na konferenci. Akce by se měla uskutečnit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze pod záštitou děkana. Jenomže na internetových stránkách FF UK není o konferenci ani zmínka. Děkanova sekretářka Lucie Vavříková řekla, že děkan akci povolil, ale nezaštítil. Na Karlově univerzitě si může pronajmout prostory kdokoli, třeba zahrádkáři. To, že jim setkání schválí děkan, ještě neznamená, že přebírá záštitu třeba nad výstavou jejich výpěstků. Jan Májíček po té přiznal, že akce záštitu mít nebude. Prý to není tak podstatné, protože konference se účastní i profesor Erazim Kohák. To je však téměř vyloučeno, protože pan profesor je nemocný, před dvěma týdny byl hospitalizován a v nemocnici stráví i následující měsíc. Posluchárnu na Filozofické fakultě zamluvilo Centrum globálních studií (CGS), společné pracoviště Filozofického ústavu Akademie věd České republiky a FF UK, ale internetová stránka centra o konferenci mlčí. Kdo tedy akci pořádá? Je možné se přihlásit jinak, než přes web hnutí Ne základnám? Bližší informace neměla ani sekretářka CGS, až ředitel, doktor Marek Hrubec, odpověděl: ,,Konferenci pořádá Centrum globálních studií ve spolupráci s dalšími odborníky a nevládními organizacemi." Proč tedy iniciativa Ne základnám v pozvánce na konferenci žádá o příspěvek na pronájem prostor? Jestli je hlavním pořadatelem Centrum globálních studií propojené s Filozofickou fakultou UK, měli by mít možnost využít posluchárnu bezplatně. Ředitel CGS řekl: ,,Pravděpodobně nám bude poplatek za pronájem odpuštěn." Nač tedy hnutí Ne základnám vybírá peníze? ,,Ta pozvánka je stará a stahujeme ji," zareagoval Jan Májíček a dodal: ,,Všechny dosud vybrané prostředky budou použity na náhrady nákladů pro účastníky, které jsme pozvali ze zahraničí." Krátce po telefonátu s panem Májíčkem jsem na webu iniciativy Ne základnám našel novou pozvánku na konferenci. Žádost o peníze zmizela, a přibylo pár informací: akce proběhne v hlavní budově FF UK v Praze, konferenci organizuje CGS ve spolupráci s ,,odborníky na dané téma a aktéry veřejných iniciativ." U důvěryhodné konference by měli být jednoznačně vyjmenováni všichni pořadatelé. Promarněná příležitostRozvoj amerických protiraketových zbraní je velmi složitý problém, ke kterému se vyjadřují lidé různých profesí i politických přesvědčení. Jednotlivé názory mají často natolik rozdílné vědomostní a myšlenkové zázemí, že se vzájemně mohou jen stěží ovlivňovat, protože si jsou nesrozumitelné. Dobře zorganizovaná konference, kde by mohli zastánci různých názorů diskutovat a své závěry nejen zveřejnit, ale i vysvětlit řečí srozumitelnou širokému obecenstvu, by mohla alespoň částečně zlepšit současný stav, který připomíná spíše šum vzájemně se překřikujících monologů, než smysluplný rozhovor. Blížící se konference o protiraketové obraně USA v Evropě tento úkol těžko splní, protože iniciativa Ne základnám akci zneužívá ve prospěch vlastních záměrů. Podle zprávy amerického Congressional Research Service (3. 9. 2008): ,,60% až 70% obyvatel České republiky nesouhlasí s výstavbou radaru." Přesto se protestních demonstrací obvykle neúčastní více, než 2000 lidí, což je počet, který vládu ani parlament nepřiměje k odmítnutí projektu. Velkou zásluhu na tom má nesolidní vystupování hnutí Ne základnám, jež mnoho lidí odrazuje od veřejného vyjádření názoru. Iniciativa Ne základnám tak paradoxně oslabila odpor proti radaru více, než nevýrazná kampaň Tomáše Klvani. |