Inspekce práce provedla v loňském roce u 19 nadnárodních obchodních řetězců celkem 157 kontrol dodržování pracovněprávních předpisů, při kterých zjistila celkem 425 porušení pracovněprávních předpisů. Za porušování zákona však udělila řetězcům pokuty, které v součtu dosáhly pouze 745 000 korun.

Program GARDE sdružení právníků EPS si vyžádal od Státního úřadu inspekce práce informace týkající se porušování pracovněprávních předpisů nadnárodními obchodními řetězci. Ze zprávy tohoto úřadu práce vyplývá, že nejvíce porušení pracovněprávních předpisů se v loňském roce dopustil obchodní řetězec Kaufland, u kterého inspekce odhalila celkem 107 závad, souhrnná pokuta za všechny u něj identifikované závady však dosáhla výše pouhých 120 000 korun. Druhým nejčetnějším porušovatelem v loňském roce je supermarketový řetězec Billa, u kterého inspekce práce zjistila 72 závad, za které Bille udělila pokutu v souhrnné výši 155 000 korun. Nejvíce za pokuty pak musel zaplatit diskontní obchodní řetězec PLUS, kterému inspekce práce za rok 2007 uložila za 24 závad pokuty v souhrnné výši 185 000korun.

Řetězce nejčastěji porušovaly předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, špatně vedly evidenci docházky, neposkytovaly v souladu se zákonem dostatečné přest! ávky mezi směnami a volno v týdnu, inspekce práce identifikovala i problémy v oblasti odměňování zaměstnanců za práci.

Přestože inspekce práce může podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce za porušení předpisů uložit v závažných případech pokutu ve výši až 2 milionů korun, k vysokým sankcím pro zaměstnavatele s miliardovými obraty v loňském roce nepřistoupila v žádném z případů.

Naopak některé obchodní řetězce, přestože u nich identifikovala závady, nechala inspekce bez pokuty. Např. u obchodního řetězce Interpar bylo zjištěno 21 porušení pracovněprávních předpisů, přesto Intersparu nebyla udělena žádná pokuta, stejně jako společnosti MAKRO, kde bylo zjištěno 14 závad. Kompletní přehled o zjištěných závadách a uložených pokutách lze stáhnout jako přílohu této tiskové zprávy na www.eps.cz.

"Ukládání nízkých pokut za četná porušení zákona zaměstnavatelům s miliardovým ročním obratem, působí z hlediska ochrany práv absurdně a dokládá neschopnost státních k! ontrolních orgánů efektivně vymáhat práva zaměstnanců," okomen! tovala p ráci inspektorátů práce za rok 2007 právnička programu GARDE Jana Koukalová.

Souvislosti:

Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států -- a zvláště pak České republiky -- se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitel! ně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby firmy byly odpovědné za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených představitelů státu a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když se za zády veřejnosti něco tiše domluví.