Co se týče leteckých shozů, to není tak jednoduchá věc. Praha by musela jasně říci -- kurýrem nebo rozhlasem -- co vlastně chce, kam přesně to má být shozeno a jaká bude signalizace. Nevím přesně, co v tomto směru povstalecké vedení dělalo nebo udělalo, ale asi toho moc nebylo.

Za těchto okolností se ovšem nelze příliš divit, že spojenečtí velitelé nehodlali ztrácet životy a zdraví svých vojáků kvůli pomoci někomu, kdo o takovou pomoc zjevně zas až tak moc nestál. A pak si to ještě žehlit u Stalina, který by v tom viděl -- za daných okolností ne zcela neprávem -- porušení dohod.