Londýnské Financial Times psaly minulý týden, že na Sibiři skončilo období intenzivního těžařského růstu a že dramaticky klesá těžba ropy v Severním moři a v Mexiku.

Podle Financial Times se až donedávna považovalo Rusko za nejslibnější ropný region mimo Blízký východ, kde leží víc než polovina zbývajících světových zásob této suroviny. Rusko tak, pokud jde o ropu, vypadává ze hry o budoucnost a zůstává v ní hlavně Blízký východ. Tam si USA zajistily okupací Iráku přístup k jedné desetině světových zásob ropy. Vyspělé země se pokoušejí čelit růstu cen ropy inflací.

V České republice dosáhla začátkem tohoto roku 10% a i Financial Times předpovídají, že současná cena ropy vyvolá inflaci v mnoha zemích. Ta může, alespoň dočasně, zabránit tomu, aby zvyšující se ceny energie brzdily rozvoj ekonomiky. Pokud se, se stoupající cenou energie a tím i všech výrobků, budou zároveň zvyšovat i mzdy, budou mít lidé pořád dost peněz na to, aby nakupovali jako dříve a firmy budou mít dál pro koho vyrábět. Protože ale bude poptávka po ropě nadále převažovat nad nabídkou, poroste cena ropy o to rychleji oč více klesne, vlivem inflačního tlaku, reálná hodnota peněz. Ve světě se tak začne roztáčet inflační spirála.

Dříve nebo později bude muset být inflace zastavena a v důsledku toho lidé přestanou mít dost peněz na nákup všech vyrobených výrobků, podniky budou muset začít omezovat výrobu a tedy propouštět zaměstnance a dojde k systematicky se prohlubující ekonomické krizi. Pokud nedojde během příštích několika let k objevu nového zdroje energie, je tato krize nevyhnutelná. Povede k přechodu od spotřeby ropy ke spotřebě zemního plynu a tím se celosvětová krize posune zhruba o 10 let dále do budoucnosti, kdy už i poptávka po plynu převáží nad jeho nabídkou na světových trzích a i cena plynu začne nezadržitelně stoupat.

Pokud nedojde k novému vědeckému objevu, stojí z těchto důvodů dnes svět na pokraji hluboké hospodářské krize, která může vyvolat světovou válku. Americká okupace Iráku, ke které se Američanům (díky útokům z 11. září - stále více fakt ale poukazuje na to, že americká vláda o přípravách útoků věděla a záměrně jim nečinně přihlížela) - podařilo získat souhlas OSN, je jen její předehrou.

Americký radar v Čechách má údajně sloužit k obraně USA před íránským jaderným útokem. Žádný soudný člověk ovšem neuvěří, že kdyby se Íránu nakrásně podařilo vyrobit jednu atomovou bombu (což se mu, podle všech zpráv v příštích 10 letech nepodaří i kdyby se o to snažil), že by se odhodlal s tímto arsenálem zaútočit na USA.

USA by Írán, po jediném takovém výbuchu na jejich území, smazaly ze zemského povrchu anebo ještě spíše by tohoto útoku využily k obsazení íránských ropných polí. Cílem budování americké radarové základny v České republice je tak, za prvé zbavit USA obavy, že by se v případě amerického útoku na Írán, mohl Írán bránit vystřelením balistické střely s jadernou náloží na území USA a za druhé odradit Rusko a Čínu od toho, aby se pokusily zabránit vojenskými prostředky americké okupaci Íránu, protože v případě světového jaderného konfliktu budou rakety, odpalované z ruského území, zachycovány radarem na území České republiky.

USA se tak systematicky připravují na to, vyhnout se co nejdéle energetické krizi tím, že obsadí arabská ropná pole bez ohledu na to, že tím urychlí příchod energetické krize v jiných státech. Česká vláda požadovala, během jednání o radaru, od americké strany ujištění, že mu výměnou za poskytnutí českého území pro radar, zajistí energetickou bezpečnost. Doufá tedy, že jí američtí partneři dodají část dobyté irácké nebo íránské ropy. Pravděpodobnost, že zejména Rusko a Čína budou nečinně přihlížet tomu, jak je USA zbavují přístupu k posledním zbývajícím zásobám energetických surovin, je ale mizivá. Znamenalo by to pro ně, že nechají USA prosperovat, zatímco zejména čínská ekonomika se prakticky zastaví a obě země, v důsledku ekonomického propadu, přestanou být schopné mocensky konkurovat USA. Čína už nabídla Íránu, že vybuduje vojenskou základnu na jednom z jeho ostrovů v Hormúzské úžině, kudy se dopravuje íránská ropa (Írán zatím odmítá) a podařilo se jí získat pro svou firmu Sinopec zakázku na přípravu těžby ropy z obřího ropného pole v Jadaravanu .

Minulý týden psal americký deník Washington Post, že předseda náčelníků generálních štábů americké armády, Michael Mullen, řekl, že konflikt s Íránem by byl pro americké síly "mimořádně stresující" ale nikoli nemožný -- "byl by omyl myslet si, že nejsme schopni boje". Nikdo nemůže očekávat, že by Rusko a Čína někdy v OSN schválily Američany vedenou invazi do Íránu. Pokud se ale USA rozhodnou zaútočit na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, vyvolají tím světovou válku. V té se ovšem, díky americkému radaru na českém území, stane Česká republika prvořadým cílem a čím více antiraket bude umístěno v Polsku, tím více raket bude mířit na české území.

Česká vláda tak svým zamýšleným podpisem smlouvy o umístění amerického radaru na českém území vědomě vstupuje do světové války o energetické zdroje a pokud k ní dojde, což není vůbec nepravděpodobné, výsledkem bude zánik českého národa, ať už v důsledku použití jaderné nálože k útoku na americký radar nebo v důsledku změn životního prostředí vzniklých světovým jaderným konfliktem. Pokud je česká vláda schopná takového výpadku v myšlení, měli by jí v tom zabránit poslanci českého parlamentu, kteří reprezentují většinu českého národa, která s výstavbou amerického radaru na českém území nesouhlasí.

Post scriptum: Právo tento článek neotisklo. Mezitím byla zveřejněna zpráva, podle které vedoucí ekonom mezinárodní agentury pro energii, Fatih Birol, řekl, že brzo zřejmě začne převyšovat poptávka po ropě její nabídku o 15%. To by byla drastická nerovnováha a státy, které mají zájem, aby kvůli nedostatku ropy nedošlo ke světové válce by to měly dát najevo činy, má-li být této válce zabráněno. Jasným činem české vlády by bylo odmítnutí americké radarové základny sloužící americkému útoku na Írán.