Tento konkrétně vymezený spor mezi Vlámy a Valony, vyplouvající na povrch desítek sporů podprahových, je v těchto dnech opět aktuální a má pro Belgičany zvláštní půvab. Oč se jedná? Okrsek Bruxelles-Hal-Vilvorde sdružuje 19 obcí regionu Bruxelles-Capitale (metropolitní Brusel) a 35 obcí vlámského Brabantska. Konkrétně se jedná o šest kantonů Hal-Vilvorde: Ass, Hal, Lenik, Meise, Vilvorde a Zaventem, na jehož území se nachází bruselské mezinárodní letiště. Všech těchto 54 obcí tvoří jeden správní celek. Jádro problému tkví v tom, že se jedná o hybridní útvar, který vznikl v roce 1963 vytyčením jazykové hranice mezi jednojazyčnou vlámskou oblastí a dvojjazyčným Bruselem.

V současné době na území 35 vlámských obcí žije přibližně 150 tisíc frankofonních obyvatel Belgie. Zákon jim na tomto území garantuje právo na dvojjazyčnost (statut Bruselu), ačkoliv se jedná o území vlámské (vlámské Brabantsko), na kterém Vlámové prosazují ideu jednoho jazyka. Takže frankofonní Valoni, žijící na tomto území, se musí jednoduše přizpůsobit situaci a integrovat se do vlámského prostředí i právně. Na první problém to vypadá jako pouhé národnostní hašteření. Na pozadí se však rýsuje zřetelný problém politický. Frankofonní Valoni na území 35 vlámských obcí mají možnost hlasovat pro frankofonní kandidáty během legislativních voleb v Bruselu. A to je problém, o který jde zejména. Pokud by došlo k rozštěpení okrsku Bruxelles-Hal-Vilvorde (v belgickém tisku se užívá jednoduché zkratky BHV), pak by Brusel ztratil hezkých pár desítek tisíc frankofonních voličů a Vlámům by se otevřela další cesta k pozvolnému dobývání hlavního města.

Na pondělním sezení hlavních předáků politických stran v Belgii, pod předsednictvím Yvese Leterma, se v této záležitosti nepostoupilo ani o krůček kupředu. Téma však zůstává a komplikuje už tak obtížnou situaci správy Belgického království. Nicméně, politika všude na světě potřebuje témata, a spořádaný a zákonů dbalý život v Belgii by byl bez vlámsko-valonských sporů patrně strašně nudný.