7. 5. 2008
Krize v RuskuVladimír Putin vytvořil v Rusku autoritářský režim, který je příliš zkorumpovaný mocí na to, aby se s příchodem nového politika změnil, argumentuje v deníku Guardian bývalý poradce britské vlády David Clark. Nový ruský prezident Dmitrij Medvěděv vděčí za své postavení Putinově "řízené demokracii" a nepostaví se proti systému, který ho vytvořil. Nemá ani k tomu vlastní nezávislou mocenskou základnu. I za jeho vlády zůstane Putin de facto šéfem státu. Hlavním zdrojem moci je Putinova schopnost udržet si podporu byrokratů z tajné policie, kteří pod Putinovým vedením dominují státním úřadům. Je zcela jasné, že se Putin zasadí o to, aby se tato situace nezměnila. Nestojí o to, aby musel skončit v exilu v Londýně a aby nějaký jeho nástupce v Kremlu žádal o jeho vydání do Ruska. |
Putin se však rozhodl ustoupit ze světel ramp, protože se začíná ukazovat, jak křehké je Rusko, které vytvořil. Demografický profil Ruska i nadále zůstává strašný, průměrná délka života mužů je 59 let a během nadcházejících čtyřiceti let má počet obyvatel Ruska o třetinu poklesnout. Putin stále ještě nenašel způsob, jak přesvědčit velký počet ruských mužů, aby se předčasně neupili. Bezprostřednějším problémem, který vytvořil sám Putin, je vznikající krize v ruském energetickém sektoru, který byl vrácen do státního vlastnictví prostřednictvím zastrašování a otevřeně protizákonnými prostředky. Produktivní podniky byly násilím převzaty neefektivními státními firmami, které neinvestují do nové technologie a zanedlouho budou mít velký problém uspokojit domácí poptávku, nemluvě o vývozu energií. Rusko se může pokusit vyřešit tento problém omezením domácí spotřeby energií zvýšením domácích cen. Zda je to možné učinit, aniž by to vyvolalo politické protesty, je velkou otázkou. V zemi rostoucí nerovnosti a rostoucí inflace je levný plyn důležitou součástí sociálních jistot. Jak Putin zjistil před třemi lety, když se snažil proměnit sociální pomoc pro důchodce ve finanční příspěvky, Rusové jsou schopni vyjít do ulic, pokud jsou ohroženy jejich hmotné jistoty. Lidové protestní hnutí, které by se stalo vážnou opozicí, by velmi brzo začalo vznášet tvrdé otázky ohledně podstaty režimu, jaký Putin vytvořil, a do jaké míry ten režim plýtvá národními přírodními zdroji. Putin nezlikvidoval oligarchy, jen prostě přerozdělil bohatství od Jelcinovy "rodiny" své vlastní kabale. Těžší hospodářské časy by přiměly Rusy, aby viděli, jaká je situace. Bohužel neexistuje záruka, že by opoziční hnutí bylo liberální a demokratické. Populace, která je krmena paranoiou vůči cizincům a šovinistickým revivalismem, by se klidně mohla vydat jinou cestou. Ať už bude Rusko slabé nebo silné, představuje zahraničněpolitickou výzvu, kterou Evropa nemůže ignorovat. Bohužel, dosud se Evropa vůči Rusku chovala nesmírně slabě a nejednotně. Dovolila Rusku, aby diktovalo své podmínky bloku, který je třiapůlkrát větší než Rusko. Rusko může být blízký a důvěryhodný partner, pokud bude ochotno respektovat multilaterální pravidla a demokratické normy, k jejichž dodržování se zavázalo. Pokud ale bude i nadále doma i v zahraničí používat autoritářské a mocenské metody, Evropská unie by se měla oddělit od jejich dopadů. V tom případě by přístup Ruska na evropský trh byl omezen, Rusko by už nebylo považováno za člena demokratického klubu a vyvinulo by se soustředěné úsilí jak snížit závislost na ruské energii. Jednou zkouškou rozhodnosti EU by mělo být, jak si Evropská unie poradí s otázkami týkajícími se Smlouvy o energetické chartě, což je jeden z celé řady mezinárodních dokumentů, které Rusko jednostranně porušuje. Bylo by nepřijatelné podepsat velkomyslnou obchodní dohodu se zemí, která na náš úkor porušuje pravidla tím, že přijala monopolistickou politiku a používá energetických zdrojů jako zbraní proti svým sousedům. Pokud chce Rusko svobodný obchod, pak musí splnit svůj příslib založit vztah ohledně energetiky na férových obchodních zásadách a nikoliv na mocenské politice. Jestliže si Rusko chce zajistit právo, aby Gazprom kupoval velké evropské energetické společnosti, musí otevřít na reciproční bázi svůj vlastní trh a přestat vyvlastňovat soukromé investice. Vyřešení tohoto problému by pomohlo výrazně samotnému Rusku vyřešit si své interní problémy. Zpolitizování dodávky energií je kontraproduktivní, protože to likviduje důvěru a odrazuje investice, které Rusko potřebuje, aby si udrželo výrobu a růst. Putinův model zkorumpovaného autoritářství neumožní Rusku vyřešit své sociální a hospodářské problémy a zajistit své dlouhodobé přežití. Čím dříve dokáže Rusko vytvořit vztah s EU na základě zásad liberálního multilateralismu a hospodářské otevřenosti, tím lépe pro obě strany. Je možné, že domácí energetická krize přesvědčí Medvěděva a Putina o této pravdě a donutí je ke změnám, z čistého sebezájmu. Existují důkazy, že oba muži umějí uvažovat pragmaticky. Podrobnosti v angličtině ZDE |