10. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 1. 2008

Fenomén "Bhuttová", anebo ještě naléhavěji Pákistán jako problém?

Samozřejmě že lze psát o tom, že Bénazír Bhuttová byla dvakrát demokraticky zvolenou ženou do funkce premiéra vlády ve druhé nejlidnatější muslimské zemi. Nelze přehlédnout -- možná z velmi odlišných důvodů --, že zavraždění Bhuttové se stalo okamžitě závažným námětem mezi kandidáty na prezidenta USA. Méně už vystupují do popředí širší souvislosti, tragicky tou prolitou krví významné političky jen naznačené.

V polovině 20. století (1951) měl Pákistán jen necelých 34 milionů obyvatel. Dnes (2007) jeho obyvatelstvo čítá nemalých 170 milionů! Nejméně šest dalších milionů žije v zahraničí, nejvíce ve Velké Británii; s potenciálními riziky neklidu pro místní obyvatelstvo. Přitom má Pákistán dlouhodobé problémy se svými sousedy. S Indií kvůli tomu, kdo má konečně získat úplnou svrchovanost nad Kašmírem. Řada problémů je dána hranicí s ne zcela politicky, vojensky a hospodářsky stabilizovaným Afghánistánem; přičemž na pákistánské straně této hranice jsou usazeny kmeny, které nad sebou prakticky centrální moc neuznávají. Přitom za veřejně dosud plně neanalyzovaných okolností se Pákistán stal atomovou mocností.

Významnou roli přitom sehrál Andul Qadeer Khan (také citovaný jen jako "A. Q. Khan"). Výzkum související s vývojem atomových zbraní v Pákistánu započal roku 1972, za vlády otce tragicky zemřelé Bhuttové, Zulfikara Alí Bhutta. Když Indie roku 1974 uskutečnila svůj první test atomové bomby, okamžitě to bylo v Pákistánu vnímáno velmi citlivě, jako ohrožení vlastní státnosti. A. Q. Khanovi se podařilo potají získat řadu potřebných podkladů k projektu atomové zbraně na Západě. Když Indie konečně roku 1998 realizovala svůj druhý test atomové zbraně, téhož roku Pákistán uskutečnil 5 jaderných výbuchů. Khanovi se podařilo prodat "know-how" o atomových zbraních do dalších citlivých států, jako jsou např. Írán nebo Severní Korea.

Když byla poprvé koncem 80. let B. Bhuttová premiérkou, prý o těchto vojenských projektech vůbec nic nevěděla! USA začaly do Pákistánu dodávat -- zřejmě v rámci zamýšlené vojenské "rovnováhy" v jihovýchodní Asii -- bojová letadla; 60 letadel F-16 za Bushe seniora, a dalších 40 za Reaganova prezidentství. V té nadmíru senzitivní atmosféře počínajícího 21. století USA také nakonec začaly podporovat Musharafa (který se zmocnil vlády v Pákistánu pučem v roce 1999). Musharaf jako kdyby prezentoval přinejmenším po 11. září spojence Západu, i když v zemi stále viditelněji narůstal vliv radikálních muslimů. Rozhodně se dnes nezdá, že Musharaf drží v Pákistánu otěže vlády pevně v rukou. Nezapomínejme, že možné nečekané mocenské změny v Pákistánu je třeba setrvale vnímat prismatem toho, že jde o stát vlastnící atomové zbraně.

Svérázností pákistánské politiky bylo (a je!), že B. Bhuttová mohla vstoupit do politiky teprve tehdy, když se provdala (za Asifa Alí Zardarího). Měla 54 let, když přišla o život. Zatím jsou nanejvýš problematická zjištění týkající se její smrti, alespoň pokud jde o prohlášení a činy z vládních míst. Naštěstí existuje aspoň filmový záznam incidentu. --- Stěží lze přiměřeně posoudit, do jaké míry byly pravdivé výtky na adresu B. Bhuttové, že vždycky za její vlády vzrůstala v zemi korupce. Kvůli korupci byla vždy zbavena vlády; podruhé roku 1996. O jejím manželovi se říkalo, že je "Mr. 10 %" (rozumí se, že podílem na finančních operacích). Jejím nástupcem se stal Navaz Sharif; ten byl zbaven moci vojenským pučem (a zatím nebyl ze svého exilu vpuštěn do země).

Pokud se kdekoli vojáci chopí moci, nebývá to kvůli tomu, aby v takové zemi nastolili co nejdříve demokracii. Je problematické, do jaké míry má Pervez Musharaf k dispozici politické páky, jimiž by Pákistán nakonec dovedl k demokratickému režimu. Pákistánská lidová strana (jako strana B. Bhuttové) má v Pákistánu stále nepřehlédnutelně silné pozice, možná emočně posílené tou nešťastnou politickou vraždou. Druhou takovou výrazně se profilující politickou stranou je uskupení stojící za Navazem Sharifem, také už dvakrát působícím jako premiér. Tím že oba předáci svých stran byli po léta v exilu, akceschopnost těchto stran byla oslabena. Nynější vlna radikalismu v Pákistánu může navíc teď napomoci jak muslimským radikálům, tak armádě. V zemi, která není etnicky monolitická, jsou druhou nejsilnější skupinou Paštúni (15 %), jichž nemálo žije v sousedním Afghánistánu; což by mohlo také neblaze přispět k možnému šíření talibanských myšlenek na obou stranách státní hranice a k další nestabilitě v celé této oblasti.

Bhuttová byla politickým přesvědčením "demokratkou", těžce nesoucí tragickou ztrátu jak otce, tak svých dvou bratrů. Zároveň ale pocházela z rodiny pro nás nepředstavitelně bohatých vlastníků pozemků na jihu, v provincii Sindh. Pod tímto zorným úhlem se nám možná bude zároveň jevit jako "aristokratka", počítající s tím, že už pro tradici jména a památku otce musí předat politickou štafetu vlastnímu synovi (který zatím, 19-letý, studuje v zahraničí, v Oxfordu; a není zatím pro odpovědnou a riskantní politickou funkci zralý).

Pro nás by mohlo být asi jen teoretickou otázkou, zda si lze přiměřeně představit budování demokratických struktur na základě předávání politické moci ve státě na základě dynastické posloupnosti ve vlastní rodině. Zároveň nám jistě nebude stačit pouhé konstatování senátorky Clintonové, že Bénazír Bhuttová nám ztělesňuje příklad ženy-.matky, která "pionýrsky" šla ve šlépějích muže (tj. svého otce; jeho represivní činnost v Bangladéši během procesu jejího osamostatňování byla nanejvýš problematická). V Pákistánu je poměrně silná urbanizace obyvatelstva (34 %), takže při tak velké koncentraci lidí roste význam možných akcí přímo "ulice", anebo represivně armády. Vzhledem k tomu, že Pákistán je atomovou mocností, nepřehlédnutelné riziko nynější poměrně labilní situace je dáno tím, že by moc v zemi mohli získat muslimští radikálové...

                 
Obsah vydání       10. 1. 2008
9. 1. 2008 Památník národního písemnictví -- tradice-kontinuita-transformace Naděžda  Macurová, Alena  Petruželková
10. 1. 2008 Další závažná analýza nepravdivosti vládních studií zdravotní a bezpečnostní nezávadnosti radaru v Brdech
10. 1. 2008 Poláci přitvrzují, Češi dělají "mrtvého brouka" Stanislav  Kaucký
10. 1. 2008 Evropa šíří filozofii selhání
10. 1. 2008 Šepot Pavel  Švanda
10. 1. 2008 Co s dluhy?
10. 1. 2008 Otazníky nad protiraketovou obranou v Parlamentu
8. 1. 2008 Dilema František  Duška
8. 1. 2008 Jsou nemocní simulanti a zaslouží trest? Petr  Wagner
10. 1. 2008 Rozhovor s Jaklovou v České televizi dělal Žantovský - moderátor Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
10. 1. 2008 Čurdová: Ministře Nečasi, přestaňte s těmi bludy Anna  Čurdová
10. 1. 2008 Lékaři, nepředpisujte pro chřipku antibiotika
10. 1. 2008 Tento podvodný mail asi zákazníky nepřesvědčí...
10. 1. 2008 ODS a krajní pravice? Josef  Vít
10. 1. 2008 Fenomén "Bhuttová", anebo ještě naléhavěji Pákistán jako problém? Miloš  Dokulil
10. 1. 2008 Čtyři prosté zásady vám prodlouží život o 14 let
9. 1. 2008
10. 1. 2008 Mizerný začátek zdravotnické reformy Wenzel  Lischka
9. 1. 2008 Český rozhlas Radiobulvár: A takhle to vypadá, když rádio řídí Rada Štěpán  Kotrba
9. 1. 2008 Poodhalují nám média roušku zahalující budoucnost? Miloš  Dokulil
9. 1. 2008 Starosti a radosti na prahu dalšího roku Egon T. Lánský
9. 1. 2008 Průvodce šarí'ou - cesta k pramenům islámského práva Jan  Potměšil
9. 1. 2008 Dětská chudoba - v Británii i jinde?
9. 1. 2008 TASR: Nežná revolúcia: Scenár silového riešenia existoval Oskar  Krejčí
9. 1. 2008 Umění "děsí" už dlouho Jan  Paul
9. 1. 2008 Společnost velkolepých cílů Bohumil  Kartous
10. 1. 2008 Omyly Zdeňka Jemelíka
9. 1. 2008 Profízlovaná země Zdeněk  Jemelík
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Pákistán RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2008 Fenomén "Bhuttová", anebo ještě naléhavěji Pákistán jako problém? Miloš  Dokulil
8. 1. 2008 Benazir Bhutto -- sehrála pro ženy v muslimském světě přínosnou roli? Blanka  Nyklová
8. 1. 2008 Atentát na Bhuttovou vyšetřuje pákistánský inspektor, který řešil vraždu reporéra Wall Street Journal   
28. 12. 2007 Daily Telegraph: Bhuttová byla víc populární na Západě než v Pákistánu   
28. 12. 2007 Pro Washington je ztráta Bhuttové nenahraditelná   
27. 12. 2007 Benazír Bhuttová se stala obětí atentátu   
27. 12. 2007 Smrt Benazír Bhuttové: pro Západ nejhorší možný výsledek   
27. 12. 2007 Dvě porážky tajné londýnské diplomacie za dva dny - není to trochu moc? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
6. 11. 2007 Mušarraf brutálně potlačuje opozici, Západ požaduje zrušení výjimečného stavu, ale ne moc silně   
4. 11. 2007 Prezident Mušaraf vyhlásil výjimečný stav   
28. 10. 2007 Koho se bát víc: Íránu, nebo Pákistánu? Miloš  Kaláb
21. 9. 2007 Usáma bin Ladin vyzval Pákistánce, aby svrhli "renegáta" Mušarafa   
10. 9. 2007 Bývalý pákistánský premiér deportován do Saúdské Arábie   
2. 8. 2007 Obama by bombardoval Pákistán