Navíc potřebujete mít ty drobné na záchod (lidově "hajzl"), pro hajzlbáby a dědky a nyní i pro "lízadky". (České slovo "lékař" prý pochází z německého "lecken der Arsch".) Nikde dnes nemají drobné, ale všude je chtějí. Když je nemáte a vytáhnete tisícovku, tak vám sprostě vynadají nejen na nádraží, ale dokonce i v knihkupectví. Opravdu nekecám, i v obchodě s krásnou literaturou na vás udělají ty buchty u pokladny otrávený ksicht, když nemáte drobné.

Jo, tak tedy jdu k tomu lékaři, chrchlám, kašlu a cucám hašlerky. Vrátil jsem se nim po těch nových chemických svinstvech. Nepálí po nich tak huba. Cumlám je a když přijde kašel, chrchlání a zelené hleny s krví, tak je vyplivnu do kapesníku, ten strčím do kapsy a vezmu si pak novou, českou hašlerku, prodanou do zahraničí, desetkrát dražší a čtyřikrát menší.

V čekárně u doktora je podezřele a vlezle prázdno. Důchodci přestali docházet, začali odcházet. Šel jsem aspoň rychle na řadu. Obvoďák je dnes nějaký nervózní. Asi málo pacientů. Chce po mně poplatek třicet korun. To mne nezaskočí. Hrábnu do kapsy a ....pak se to stalo.

Vyhodil jsem z kapsy na stůl slepený chuchvalec mokrých, uslintaných papírových kapesníků, hlenů, smrkanců, krve, hašlerek a drobných. Doktora vzal amok. Pohádali jsme se. Nakonec mne s křikem a rozlícen vyrazil z ordinace. No a pak na mne podal trestní oznámení za urážku na cti. Nechtějí mi věřit, že jsem mu v ordinaci česky říkal "lékař" a nikoliv německy "lek arš".